(11.20 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Je to určitě o nějaké diskusi. V tuto chvíli je to tedy nastavené, že z těch 45 % 22,5 % půjde na přístroje, které jsou v těch městech a obcích, a 22,5 % na velikost těch měst a obcí. Ale já si myslím, a hovořila jsem také o tom i s naší paní předsedkyní, která byla ministryní financí, že v těchhle věcech, a to je přesně to, kam bude směřovat ten konsolidační daňový balíček, že mnoho těch věcí může spadnout do šedé ekonomiky. A v rámci toho hazardu se to samozřejmě také může stát, a proto se všechny tyto věci musí dělat s velkou rozvahou.
A takové povzdechnutí úplně nakonec je takové, že mě strašně mrzí, že tady pořád v těch lavicích nevidím Elišku Olšákovou, předsedkyni Sdružení místních samospráv a zároveň poslankyni za STAN. Já bych očekávala, že tady bude, že tady bude sedět, že tady bude argumentovat, že tady bude bojovat za města a obce. Jestli ona si svůj boj představuje tak, že řekne, že pro konsolidační daňový balíček nezvedne ruku, tak to tedy za města a obce bojuje! Ano. Já to prostě považuju za absolutně neskutečné.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Horák. Jde zatím o poslední faktickou poznámku. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jiří Horák: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Víte, mě opravdu trápí devalvace těch termínů. Když se podíváte na termín totalita na Britannice nebo i na Wikipedii, tak je jasné, o co se jedná. Je to absolutní omezení demokratického systému, zrušení opozičních stran, zasahování a regulace soukromého i veřejného života. Absolutní. Termín totalita použil poprvé Benito Mussolini. Víte, já pociťuji tu diskusi i trošku osobně, protože můj pradědeček, který byl taktéž poslanec a po válce byl vyznamenaný za protifašistický odboj, tak ve 49. byl odvlečený, uvězněný komunisty a v 53. utýraný na Mírově. Takže toto byla totalita. Toto byla totalita! (Tleská poslanec Žáček.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Dále se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Já jsem zvážil své vystoupení, řekl jsem si, že už se to tady ztratí, jestliže vystoupím já třeba s nějakou minutou.
Vy si, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající, myslíte, že někdo otočil vypínačem a najednou ta totalita byla? Že se v nacistickém Německu ráno probudili a nacismus vládl tak šíleně a zvířecky, jak to bylo při jeho konci? Jak to bylo za bolševické totality? Každá totalita nastupuje postupně.
My se tady, v podstatě inteligentní lidé, dohadujeme o pojmech. Nám se nelíbí nová totalita. Kdyby to náš pan předseda neřekl, tak tohle téma zřejmě neřešíme vůbec. Žijeme v době, kdy je potřeba silných pojmů. Nahraďte si "nová totalita" možná "potenciální, nastávající totalita". Všimněte si, co probíhá ve veřejném prostoru. Skutečně je nějakých sto lidí stíhaných v České republice v podstatě za své názory. A dokonce už padl nepodmíněný trest, což si myslím, že je naprostý nesmysl. Přece my nechceme politické vězně v České republice.
Ale totality jsou různé a nastupují postupně. Jestli je někdo fanoušek science fiction, v osmdesátých letech vyšla knížka od Frederika Pohla Obchodníci s vesmírem. Ta byla o totalitě, a ti, co bojovali proti totalitě, těm říkali konzouši. A ti konzouši, to byli konzervativci a ti bojovali proti dogmatu a proti totalitě kapitalistické a totalitě zisku. Dneska nám nastupuje totalita, která používá ideologii řekněme zeleno-socialistickou, zeleno-neomarxistickou. Ale ty praktiky jsou pořád stejné. A některá vyjádření nápadně, velmi nápadně připomínají slovník, který byl používán v té totalitě, kterou jsme tady měli naposled. Takže poprosím vás, kteří jste z toho v tuto chvíli názorového proudu, který vlastně souzní s tím hlavním dogmatem, nebuďte slepí k tomu, že spousta lidí v této zemi má pocit, že je umlčován jejich svobodný názor a že tady nastávají prvky totality. Pojďme se o tom bavit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A nyní je na řadě s přednostním právem pan místopředseda Havlíček. Pane místopředsedo, prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám pochopitelně vystoupení k finální fázi konsolidačního balíčku, ale vzhledem k tomu, že mám přednostní právo, tak dovolte, abych ještě shrnul svůj názor k tomu, co zde padlo.
Hrozně mě mrzí jedna věc, a to je takový nešvar, který zde máme. Je zde, myslím si, docela korektní diskuse v rámci faktických poznámek, někdo vyřkne nějaký názor, konkrétně tedy mám na mysli pana Michálka a paní místopředsedkyni Richterovou. A místo aby se zúčastnili té diskuse, tak utečou, tak jsou pryč. Tak co tady diskutujeme? S kým tady diskutujeme? Naopak si vážím lidí, kteří tady řekli svůj názor a jsou zde - pan poslanec Žáček, pan poslanec Balaš, pan poslanec Hayato Okamura, Vomáčka, Dufek a tak dále. Myslím si, že o tom to je. Takže to, že tady říkáme o Pirátech, že jsou mladí a nezkušení, tak se potom nedivte, protože toto je potvrzení toho, že pohrdají svými oponenty.
A teď k těm reakcím, i když tady pan Michálek není. Tak to je výborné, pan předseda Michálek říká, že řešením není diskutovat například současný konflikt a řešení, případně odvoz našich lidí z Izraele zde, ale že má pan předseda vzít telefon a zavolat panu ministrovi a tam se s ním domluvit. Prosím vás, k čemu je Poslanecká sněmovna? Přece od toho je tady Poslanecká sněmovna, abychom si tady tyhle věci říkali. A chcete nám snad říct, že v době covidové jste to řešili tím způsobem, že jste mi zavolali, jak to mám řešit? Ne. Ani jeden z vás mi nikdy nezavolal. S jedinou výjimkou, občas mi poslal esemesku pan poslanec Jurečka, který měl zejména v první fázi covidu určité návrhy, a vždycky jsem se snažil mu alespoň trochu vyjít vstříc. Všechno jste v rámci covidové doby řešili tady, nikdo jste to neřešil jinak, ale svým způsobem to není nic nenormálního. Já to považuju za stav běžný, tak se prostě nedivte, že i tyhle věci tady chceme řešit.
Za další, pane předsedo Michálku, tvrdíte, že někdo je usvědčeným lhářem. No, víte, proč my nevyhráváme soudy nad vámi na základě toho, co o nás tvrdíte, tady nás dehonestuje, tady nás urážíte, kdy říkáte lži? Prostě proto, že se nesoudíme. Z toho si udělejte závěr.
Pan poslanec Žáček, prostřednictvím paní předsedající, zde tak trošku pokoutně napadl bývalého premiéra s tím, že odsun tehdy lidí z Afghánistánu probíhal dle tvrzení jednoho z účastníků hrozně chaoticky. Tak máme nějakou kulturu snad. Buď si zde řekneme, kdo to byl, kdy to bylo, a je to nějaký oficiální názor, a pak si za tím stojíme, a to naprosto beru, a konfrontujme ho s někým, kdo tvrdí něco jiného. Anebo prosím pěkně mlčme! Pane poslanče Žáčku, kdybych vás vzal za slovo a měl bych tvrdit to, co tvrdí vaši koaliční poslanci v zákulisí neoficiálně o této vládě, tak už tady nikdo z té vlády není. Ale neříkám to, protože to považuju za nekorektní. A kdyby to někdo chtěl říct oficiálně, nechť si to řekne tady. Je to velmi, velmi nefér a hlavně je to plácnutí do vody. Ale klidně řekněte, ten a ten člověk toto tvrdil, a je to nějaké oficiální stanovisko.
Ale co je důležitější, pane poslanče Žáčku, je jiná věc. To je to, co jste říkal. Nemíchejme do toho vnitřní politiku, do toho konfliktu, do toho průšvihu, který je dneska v Izraeli. A nezneužívejme to pro tu diskusi v rámci vnitřní politiky. Takhle jste to řekl přesně. No, já myslím, že to není možné do toho, a teď to říkám fakt korektně, nedávat tu vnitřní politiku, protože jestliže se bavíme například o přesunu ambasády, tak to prostě je součástí vnitřní politiky a někdo na to má názor takový, že se má přesunout ta ambasáda, my to tvrdíme, i když je pravda, že v roce 2017, to je třeba korektně říct, jsme na to, nebo konkrétně náš pan předseda měl jiný názor, pak jsme změnili ten názor od roku 2018 a od té doby trvale říkáme, že je třeba ambasádu přesunout, dokonce jsme tam otevřeli pobočku a tak dále. To je součást vnitřní politiky, tím spíše, když vidíme, že vaši koaliční partneři Piráti se k tomu nemají. To je prostě třeba korektně říct. A ono to není poprvé a je to zase součást té vnitřní politiky.
A nezapomínejme na to, co nastalo před rokem v rámci hlasování v OSN, kdy tam tehdy byla připravena rezoluce, která měla být zcela jednoznačně proti tehdejší Radě pro lidská práva v rámci OSN, kdy se 22 zemí zastalo Izraele a postavilo se proti tenkrát názoru této rady, která tvrdila, že tím agresorem de facto je Izrael, a dokonce ho nařkla z toho, že tam rozdmýchává problémy a že by se mu mělo zastavit dozbrojování. To bylo něco neuvěřitelného! ***