Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(10.30 hodin)
(pokračuje Jan Volný)
Ale já to nemyslím teď opravdu na vás, že vy sám jste chtěl něco mystifikovat. Takhle vám připravili podklady. A potom, když žádáte věcnou diskusi, tak je to trochu protimluv, takže tak to bylo.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou, pan poslanec Jan Síla.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já Jsem chtěl reagovat na ten poslední výstup ministra Válka, že je Evropská unie vlastně orgán, který nám všecko zajistí, s kterým musíme spolupracovat a na který se musíme spolehnout, a že všecko bude OK. Chtěl bych jenom připomenout jednu věc. Nevím, jestli vy to víte všichni, že v roce 2014 už proběhla Rada Evropy, která rozhodla o tom, že právě ve zdravotnictví se bude dělat společná politika nákupu vakcín proti chřipce, dokonce i různých jiných zdravotních prostředků a tak dál. Jak to dopadlo při koronavirové pandemii, všichni víme! Roušky, které byly určeny pro Českou republiku, skončily v Německu a Evropská unie se na nás vybodla. Čili já si osobně myslím a apeluji na vládu, na pana premiéra, že spíš by se měla trošičku vláda starat o český národ a nespoléhat na Evropskou unii.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. A další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Peštová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem tedy čekala, že mi bude odpovězeno. Já jsem se tady zeptala jako opozice - nejsem odborník, nejsem farmakolog, ale chtěla jsem se zeptat, a tu otázku jsem tady položila, jak je možné, že ty léky jsou v Polsku, v Německu, v Rakousku a v dalších zemích, a dokonce někdy i levnější než u nás, proč tedy na našem trhu nejsou? Já jsem tedy tady vznesla, jestli je to pravda, to, co řekl pan poslanec Mašek, prostřednictvím paní předsedající, jestli byla nabídnuta z naší strany ta nabídka, že přistoupíme na cenu, za kterou to kupují ostatní země, nebo nebyla, nebo kde je ten zakopaný pes? Proč tedy ty léky nejsou u nás a naši lidé musí jezdit do těchto zemí, aby si ty léky koupili, někdy i levnější, a proč tam vůbec musí jezdit?
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou už se nikdo nehlásí a mám tady s přednostním právem požadavek pana ministra Válka. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ještě jednou děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, tady padla řada připomínek, řada návrhů a ono v těch krátkých reakcích se na ně nedá dostatečně přesně reagovat.
Situace s léky je dlouhodobě špatná. Ono to tady v některých příspěvcích zaznělo. Je dlouhodobě špatná v tom smyslu, že prakticky pravidelně dostává každý lékař seznam léků, ne poslední měsíc, rok, dva roky, ale je to dlouhodobý problém, v kterém jsou různé léky ve výpadcích, a jsou místo nich náhrady. Opakovaně tady toto i v době, kdy jsem byl v opozici, řeší zdravotní výbor. Opakovaně řešil to, že informace o těchto výpadcích dostávají lékaři nepřehledně a že je nedostávají s dostatečným předstihem. A to je jedna z věcí, kterou chceme v novele toho zákona změnit. Chceme změnit to, aby pokud výrobce ohlásí, že má výpadek, aby byl povinen držet ještě zásobu pro české občany v dostatečném množství a v dostatečné době. Je to cesta, kterou se vydávají i další země v Evropské unii, a některé země se touto cestou vydaly již dříve.
Druhá věc, která je klíčová, a ta vysvětluje to, proč léky jsou plošně dostupné v Rakousku a v Polsku a u nás, byť ten lék je, byť jsme ho dovezli, tak není plošně dostupný, a v tom je ten klíčový problém, je to, že legislativa těchto zemí nařizuje dodávání do všech lékáren. Takže když ty lékárny objednají, řekněme, velké množství toho léku, tak se jim to množství částečně zredukuje, ale nehrozí, že by část lékáren lék vůbec nedostala. Tím pádem je ten lék pak dostupný ve všech lékárnách. A to je druhá věc, co chceme v tom zákoně změnit. Navíc v řadě zemí existuje nástroj, který kromě informace, kolik léků do země přišlo a do kterých lékáren byl ten lék dodán, tak má ještě informaci, kolik je zásoba toho léku v jednotlivé lékárně. Protože pokud se dozvíte, kolik léků, jaké množství léků přišlo do země, a tuto informaci my máme, a to množství léků, které dovážíme, se výrazně zvyšuje. - Na tiskové konferenci, a já v tom směru budu pokračovat a bude to opakovat, zástupce jednoho z největších výrobců penicilinu, toho slovenského výrobce, je to myslím ředitel, jasně informoval, že po dohodě s námi navýšili dodávky o 500 % do České republiky. O 500 procent! To znamená, není to tak, že bychom nejednali s výrobci, distributory a dalšími. Ale také tam jasně padlo, že Asociace distributorů plní objednávky v pořadí, které přišly, a bohužel tím pádem nedodávají léky plošně do všech lékáren a velký problém samozřejmě mají menší lékárny. To je to, co chceme v tom zákoně změnit.
S tím souvisí, znovu se vracím k tomu bodu, ta třetí věc, že je potřeba, aby jak pacienti, tak tedy stát věděl, jaká je zásoba toho kritického léku, a tady má, vaším prostřednictvím, pan poslanec Mašek naprostou pravdu, že musí existovat seznam kritických léků tak, aby každý občan a každý lékárník nebo každý lékař věděl, v které lékárně ještě zásoba toho kritického léku je, nebo není, ale musí to vědět i stát, aby mohl eventuálně regulovat dodávky toho léku do těch lékáren, kde ta zásoba není. Ten seznam samozřejmě musí být součástí zákona poté, co zákon vyjde, ale musí být součástí zákona ve formě vyhlášky. Prakticky pokud si uvědomíme, kdyby takový seznam byl součástí zákona, což se nám několikrát jako Poslanecké sněmovně stalo, že jsme podobné seznamy, vzpomeňme si na zdravotnické prostředky, kdy nás Ústavní soud k tomuto kroku jaksi přiměl, tak pak bychom museli ten zákon pravidelně novelizovat podle toho, které ty léky jsou zrovna kritické podle toho, jak se výroba posunuje nebo neposunuje, co se děje. Takže ten seznam musí být přílohou a je potřeba, aby podobné seznamy, pokud nejsou nezbytně nutné, aby byly součástí zákona, byly vždycky součástí vyhlášek. Pokud musí být součástí zákona, tak aby ten zákon neobsahoval nic jiného než ten seznam, aby pak novelizace případně toho zákona byla jednoduchá a technická.
Ten problém, který je, tak je opravdu celosvětový, nejenom celoevropský a já vřele doporučuju všem, co jste ho nečetli, velmi podrobný text, který vyšel nedávno ve Zdravotnickém deníku, a velmi pečlivě rozebírá situaci v jednotlivých zemích. Ta situace je kritická v některých zemích extrémně a týká se i léků, které jsou vitální. V České republice situace samozřejmě je kritická, je složitá, ale znovu opakuji, že komise, která se schází na Ministerstvu zdravotnictví a kde jsou zástupci Lékárnické komory, její prezident, kde jsou zástupci odborných společností, tedy předsedové odborných společností, zástupci SÚKLu, ministerstva a dalších, distributorů, tak pravidelně posuzuje tu situaci a kapacity, jako je například doktor Trojánek, který je expertem přes lékovou politiku ve smyslu antibiotické rezistence a ve smyslu komunikace těch jednotlivých kategorií náhrad antibiotik, tak posílají každý týden pravidelnou informaci lékařům, jaká je situace, jaká antibiotika, jaké léky z těch kategorií jsou k dispozici, protože u řady léků, prakticky u drtivé většiny léků je v té konkrétní účinné kategorii vždycky několik léků. ***
