(22.50 hodin)
(pokračuje Miloslav Janulík)
Přitom stát není zlaté tele. Měl by to být subjekt úplně jako každý jiný, a my si vlastně platíme ten stát, takže to je ta otázka pořád po tom smyslu. Jaký to celé má tedy smysl? Bohužel už tady deset roků poslouchám - a mrzí mě, že tu nesedí pan Stanjura, protože každý rok, co tady sedím, pan Stanjura vždycky, když přijde projednávání státního rozpočtu, tak tady, jak (nesrozumitelné) v tom filmu, pan Haničinec (?) v Národním (?): "Měl ho tam! Ach, to je hrůza, to je katastrofa, prostě konec světa, všecko se zbortí, ten rozpočet, to je hrůza!" Deset let to tady poslouchám, a nikdy se nic nestane, a pak, když se tedy nic nestane, tak řekne: To není vaše zásluha, to není zásluha vlády. To se tak stalo jakože samo. Tak teď tedy škoda, že tu není. Vždycky že katastrofa úplná, ale nebyla to katastrofa. Těch deset let prostě žiju, pozoruju svět okolo sebe a všichni si žili docela dobře. Pak přišel covid. Najednou se všichni tváříte, že covid nebyl, to je zvláštní. Já mám úplně déjà vu. Najednou prostě se vypařil, covid nebyl. Že byl 5% pokles HDP, když jsme tady měli vytřeštěné oči a říkali jsme si, třeba bude 8 - najednou nebyl. Vy jste měli pokles, vy jste měli deficit, ale covid jakože nebyl. Kříže jste malovali po zemi a tohle, tamto - nebyl covid. Prostě to je, jakože... No, co by bylo, kdybyste vy měli covid, to si vůbec neumím představit, to vůbec nedokážu domyslet.
Ale dobře, Ale teď tedy tady, jakože konsolidujete veřejné finance, ale jak je konsolidujete? To je pořád, jak to tady už zaznělo, a já to říkám znovu. Vaše média říkají: Jak byste to dělali? Když to bylo naopak, vy jste říkali: To je vaše věc. Pan Stanjura se smál, říkal: To není náš problém, to je váš problém. Tak já teď také říkám: To je váš problém. Vy to musíte nějakým způsobem předvést, protože my tady nejsme od toho, abychom vám pomáhali. My jsme tady od toho, abychom vás kritizovali, protože my jsme opozice a vy vládnete. Takže to je... Já vím, že vám nechutná vaše vlastní medicínka, ale musíte si na to zvyknout. Vy jste osm roků pindali a teď zase je to naopak. A já v tom tedy žádnou konsolidaci nevidím, protože říct důchodcům, že přidáme 380 korun - nezlobte se, ale v dnešní době je to, těch 40 korun, skoro jako za Kalouska, to je prostě takový plivanec trošku. Ale kupovat stíhačky za 200 miliard včetně letišť - jak říkáte, 6 miliard dolarů, bla, bla bla, stejně to bude 200 - a říct důchodcům, že to vám musí stačit, to fakt myslíte vážně? Normálně se na to dívám už skoro očima - ne skoro, fakticky - očima seniora a říkám si: To už tady bylo. Zbrojíte a nemáte prachy pro vlastní lidi! Proč zbrojíte? Co je bližší, košile, nebo kabát? Já tomu prostě nerozumím a já musím odpovídat těm lidem, voličům, a říkat, jak to, že máte peníze pro cizí lidi a pro naše lidi peníze nemáte.
A teď se dostáváme zase k meritu věci, a to je to, že naše pozměňovací návrhy jsou ty špatné, takže nebudou en bloc, ani na rozpočťáku se prostě nepřijmou, vůbec se o nich nejedná, protože my se snažíme zmírnit ty vaše dopady. Ale je mně to jasné, že vy to stoosmičkou prostě protlačíte, a je to dobře, protlačte to. Je potřeba, aby to lidé pocítili na vlastní kůži, aby zjistili, co vlastně se odehrálo a co se odehrává, a ta nepřijatelnost toho... Podívejte se, já se blížím - nebo jsem už v podstatě v důchodovém věku, a jestliže jsem celý život platil do systému, tak bych rád, abych obdržel to, co předcházející generace obdržely, a není možné, abyste řekli současným generacím, nebo té současné generaci - vždycky generaci počítáme zhruba cirka třicet let - abyste řekli: Tak teď už ten systém prostě průběžný není a vy jste - předtím se nic neudělalo, teď se nic neudělalo, potom se nic neudělalo, tak prostě asi to tak nebude, a tak s tím moc nepočítejte, s tím důchodem, protože se musíte nějak postarat, abyste vyžili jinak. A vaši motivaci fakt dost dobře nechápu. Pro mě je to jako psychiatrická motivace, protože vy se tváříte, že se nic neděje, že to tak nějak proběhne, ta vaše média to zas přikryjí a řeknou, že zase za to může Babiš, nebo něco v tomto slova smyslu. Prostě lidé se s tím budou muset nějak vyrovnat. Oni se s tím vyrovnají, samozřejmě vždycky se s tím vyrovnají, a mě uklidňuje jenom ta zkušenost předcházejících mnoha, mnoha, mnoha generací. A jak říkáme na Moravě, každému hrají jenom chvilku, a vám taky dohrají! Takže uvidíme.
Mě by strašně zajímalo, co bude za pár desítek let v knihách, jak ta vaše vláda se tam zapíše, ale za mě tedy se tam nezapíše moc dobře, protože když se podívám na ty výsledky, dneska jste v půlce a je to velice smutné. Samozřejmě předpokládám, tak jak to tady teď dva roky zažíváme, že vaše hlasovací mašina, jak jste to říkávali, hlasovací mašina, tak mašina prostě stoosmičkou přehlasuje, úplně si protlačí všecko, a je to dobře. Je to dobře, protože prostě je potřeba, aby se lidé přesvědčili, co bylo tak a co bude jinak, co je dobré a co je špatné, nebo co je pro ně dobré a co je pro ně špatné. Já už to vím, ale je potřeba, aby se o tom přesvědčili moji spoluobčané, naši voliči a vaši voliči. Už vaši voliči vidí, že to není úplně tak, jakože super, tak uvidíme. Takže já se těším na to, jak si to protlačíte s tou osmičkou, prohlasujete si všechno a uvidíme, jak to bude fungovat v praxi, jaká bude pravda. Ale to, že Česká televize nebo rozhlas bude říkat to nebo ono, to je jenom jedna věc, ale to nemusí být pravda, a jak se přesvědčujeme, není to pravda. A uvidíme, až agentury začnou zhoršovat ty ratingy, až to všecko doběhne, tak se pak dozvíme možná někdy, jak to vlastně je.
Ale smysl toho všeho, nezlobte se, ale ten tam opravdu nevidím. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já bych s dovolením reagoval tady aspoň faktickou na to, co tady říkal kolega poslanec Janulík, protože tady opět mluvil o oblasti důchodové a o tom, že vláda údajně dostatečně nepodporuje životní úroveň důchodců. Já si dovolím jenom drobnou rekapitulaci. Když se podíváme na období předchozí vlády, růst důchodů byl - nárůst o 3 587 korun, to bylo čtyři roky, a když se podíváme teď na dva roky, tak je ten nárůst o 5 240 korun. Když se podíváme na vývoj výše průměrného důchodu, tak se dostáváme na hranici skoro 21 000 korun k 1. lednu příštího roku. Vy jste tady mluvil o 360 korunách, ale zapomněl jste zmínit, že za těch dvanáct měsíců nárůst důchodů není o 360 korun v průměru, ale že ten nárůst je o 1 120 korun, protože musíme dopočítat také červen. A když se podíváme také i na další věci, které souvisejí s opatřením, které jsme jako vláda dělali, tak když se podíváme třeba na úpravu příspěvku na bydlení, který z velké části zase čerpají důchodci, tak jsme udělali obrovskou úpravu v tom, že dneska ty normativy nestropují 55 % žadatelů jako za vaší vlády, ale 90 % těch, kteří si požádají, dostanou opravdu plnou částku, která je na 30 % příjmů té domácnosti. Tady s kolegou s Petrem Hladíkem jsme udělali NZÚ light. Skoro 40 000 domácností, hlavně starobních důchodců a invalidních důchodců, čerpá dneska 150 000 korun podporu k zateplení, k výměně oken mimo standardní Novou zelenou úsporám, takže udělali jsme celou řadu kroků, kterými pomáháme zlepšovat životní úroveň našich starobních důchodců. ***
