(22.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Dovolte, abych tedy zdůvodnil, proč navrhuji tento bod s názvem Informace vlády Petra Fialy k nejbližšímu vývoji cen energie České energetiky. K 31. prosinci letošního roku skončí platnost takzvaných vládních cenových stropů na energie, které sice byly dle našeho názoru nastaveny špatně, a to příliš vysoko, a současně umožňovaly obchodníkům s energiemi naprosto neodůvodněně inkasovat miliardové kompenzace z kapes daňových poplatníků. Ano, slyšíte správně. Překupníci, obchodníci, spekulanti si napakovali kapsy, které jsme jim platili my z českého státního rozpočtu, a to bohužel v rozpočtu bude v budoucnu chybět. Ale alespoň ty limity částečně chránily české domácnosti a firmy před tím, aby se tyto ceny úplně utrhly z řetězu a aby působily plošně likvidačně. Tím nechci říct, že ceny elektřiny a plynu pro část domácností a firem likvidačně a neúměrně vysoké nejsou. Statisíce lidí poslaly do příjmové chudoby a do front se žádostmi o sociální dávky na bydlení a stovky živností a firem musely kvůli nim skončit, a ještě skončí. Ale hlavně, vysoké ceny energií jsou hlavním zdrojem dlouhodobé rekordní inflace a hlavním zdrojem astronomického zdražování většiny druhů zboží a služeb, tedy téměř všeho nebo úplně všeho, a tím sekundárně i hlavním zdrojem propadu míry úspor, reálných mezd, poklesu spotřeby a poklesu hrubého domácího produktu.
Dneska jsem o tom mluvil na tiskové konferenci. Česká republika má největší pokles reálných mezd v Evropě, možná na světě, ale v Evropě určitě. Pokles reálných mezd mají jenom tři země v Evropě, ale Česká republika je na tom úplně nejhůř, a jsme na tom také nejhůř v růstu HDP. Já jsem to bilancoval a bilancuji to na každé tiskové konferenci, protože jsme v polovině volebního období a musíme se podívat, co máme za sebou, ale hlavně, co nás čeká. A já se proto chci vlády ptát, jak hodlá ochránit české spotřebitele, domácnosti a firmy před tím, aby se jim ceny energií významně nezvýšily po 1. lednu roku 2024, kdy má platnost současných cenových stropů skončit. Jak vláda zejména ochrání ty miliony zákazníků, kteří mají uzavřeny fixované smlouvy na ceny elektřiny a plynu vyšší, než jsou současné stropy, kdy část ceny, tedy spíše zisku, kompenzuje energetickým společnostem stát? A je to jedna z podstatných příčin vysokého rozpočtového deficitu.
Chci říct, že aby někdo zase neřekl, že SPD říká, jak by se to nemělo, ale nemá vlastní návrh, tak já řeknu vlastní návrh, který říkáme od začátku, že se ceny - že Česká republika, vláda České republiky, musí přijmout odpovědnost za výrobu, distribuci a cenovou politiku energie, elektrické energie v České republice. Pokud se to nestane, tak ten problém prostě nevyřešíme. Říká se tomu sociální tarif, kdy naše elektrárny budou vyrábět elektrickou energii, mají na to nějaké náklady, k těm nákladům si dají relevantní zisk, dejme tomu 10 %, a v takzvaném sociálním tarifu bez burzy budou ty energie prodávat českým firmám a českým občanům, a to, co zbude, a to bude ještě tak maximálně dva roky, můžou prodávat na burze, komu chtějí. Ale není možné vyrábět velmi levnou elektrickou energii, prodávat ji například do Rakouska, a české firmy a čeští občané - já vůbec nevím, jak je to možné - mají vyšší ceny za elektrickou energii než Rakušané, kteří ji od nás kupují. Takže říká se tomu sociální tarif, je to jednoduché řešení, chce to politickou odvahu, ale jestli tato vláda politickou odvahu nemá, tak to nemůže dělat, protože tím se z České republiky v budoucnu stane skanzen, budou sem jezdit turisté podívat se na Staré Město v Praze a do zoologické zahrady, a to je tak asi všechno.
A já se znovu vlády ptám: Jak donutíte obchodníky dobrovolně si tyto zisky snížit? A to není zdaleka všechno. Dle údajů z minulého týdne mohou lidé a firmy na účtech za elektřinu i plyn v příštím roce zaplatit další tisíce korun navíc, protože až dosud jsem hovořil pouze o obchodní složce ceny za energie, nikoli o té regulované, které zohledňuje náklady na distribuci, přenosovou soustavu, platbu za příkon či výpalné na obnovitelné zdroje energie. A z informací v médiích vyplývá, že stát v příštím roce velmi pravděpodobně přestane za spotřebitele hradit vyšší náklady právě i za distribuci energií. Podotýkám, že letos činí tyto platby distributorům v úhrnu kolem 38 miliard korun. Například společnost Centropol očekává od ledna příštího roku nárůst plateb za distribuci ve výši 20 %. To by znamenalo navýšení ze současných 1 949 korun za megawatthodinu u nejběžnější domácnosti, distribuční sazby D02d, na 2 339 korun. Platba za megawatthodinu by se tak ročně zvýšila o 390 korun. Při běžné spotřebě domácnosti okolo 3 000 kilowatthodin by tedy lidé za celý rok zaplatili dalších takřka 1 200 korun navíc.
A pak je zde ještě onen poplatek na podporu takzvaných obnovitelných zdrojů energie, který je spotřebitelům dočasně odpuštěn, ale je velice pravděpodobné, že od příštího roku už tomu tak nebude, což by pro průměrnou domácnost znamenalo v úhrnu, aniž by se zvýšila cena silové elektřiny, že by domácnost platila oproti letošku navíc až 3 000 korun při stejné spotřebě. Tak jestli dobře počítám, už jsme na 4 200 korun, a to vůbec nepočítám s inflací nebo se zvyšováním cen energií.
"Platby za distribuci byly zmrazeny a nyní se ten dluh bude muset postupně krýt, takže očekávám jejich nárůst o 10 až 20 %," řekl mimo jiné Právu energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Zvýšení těchto plateb by se týkalo všech odběratelů, tedy i těch, kteří mají smlouvy s fixovanou cenou. Doplňuji, že poplatek za distribuci je jednou z částí regulované ceny a její výši určuje vždy pro následující kalendářní rok Energetický regulační úřad.
Vláda o tom, jak bude postupovat, například dle informací serveru Novinky.cz, zatím vůbec nemá jasno. Tato témata jsou nyní předmětem koaličních jednání. "V tuto chvíli nelze předvídat jejich výsledek," sdělil k tomu vedoucí tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík. Kolegové z vlády, jak dlouho chcete čekat? Kdy budete mít v této zásadní otázce jasno? Protože ty společnosti i lidi a domácnosti to přece potřebují vědět, na co se mají připravit. "Jednání s vládou probíhají. U elektřiny jde převážně o náklady na krytí ztrát a služby výkonové rovnováhy, což jsou dvě složky, na které byly letos poskytnuty peníze ze státního rozpočtu. Teď se jedná o tom, zda do toho pro příští rok stát opět vstoupí," sděluje k tomu mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort. Energetický analytik Gavor nepředpokládá, že platbu za distribuci na sebe i pro rok 2024 stát vezme. Tak já se ptám, jak to tedy bude. "V normálních dobách regulovaná složka cen energií vždy rostla v jednotkách procent, typicky do 5 %. Odhaduji, že v následujících několika letech budou tyto platby růst vyšším tempem, 10 až 20 %," prohlásil ještě Jiří Gavor. ***
