(21.50 hodin)
(pokračuje Tomáš Kohoutek)
Začali jsme loni v únoru zákonem o zmrazení, fakticky snížení platů ústavních činitelů. Všichni si vzpomeneme, že v únoru roku 2022 všem ústavním činitelům v této zemi, tedy i nám, přišlo navýšení, navýšené platy s ohledem na zvýšení platové základny. V průběhu února jsme tady odhlasovali samozřejmě, že tyto platy se vrátí na úroveň roku 2021. Za nás by to bylo samozřejmě v pořádku, nicméně z pohledu judikatury, respektive nálezu Ústavního soudu a ve vztahu k soudcům a jiným ústavním činitelům dle mého názoru jasně byl porušen princip retroaktivity a samozřejmě protiústavní.
Následoval slavný windfall tax. Zdanění nadměrných zisků. Já se dodneška ptám, proč jsme zdanili nadměrné zisky jenom šesti největším bankám? V České republice je více jak 20 bank, které mají také navýšené zisky díky růstu úrokových sazeb, hypoteční krizi a podobně. Proč jsme nezdanili zbrojní průmysl, který samozřejmě má rekordní zisky s ohledem na válečný konflikt na Ukrajině? Proč jsme následně stanovili nadměrné zdanění, nadměrné zdanění za prodej elektřiny nad rámec zafixovaných cen, když jsme tedy řekli, že stát jasně určil, za kolik se může prodávat cena elektřiny? Vše, co se prodá nad tuto částku, tak se zdaní více než 90 %. Tak jak může být nadměrný zisk společnosti, která prodává za ceny, které jí stát víceméně určil, že prodává a že jsou v souladu a v pořádku?
Následovalo samozřejmě letošní snížení valorizace důchodů, kdy byl porušen princip legitimního očekávání, neboť všichni jsme viděli a víme, že došlo k tomu, že důchodcům mělo být v průměru přidáno o 1 700 korun, a po prezidentských volbách vláda přišla s návrhem, že se tato valorizace sníží o tisícikorunu na 700 korun v průměru.
Následně jsme projednávali zákon o sdružování politických stranách. Máme zde jasně judikováno opět, že přílepky nemohou a jsou v rozporu s právním řádem a správním pořádkem. Zákon o sdružování v politických stranách, který jsme tady řešili a neřešil se, neřešilo se nic jiného než zákon o střetu zájmů, který byl víceméně aplikován, respektive konstruován na jednu konkrétní osobu.
No a samozřejmě třešničkou na dortu je zde zmíněný zákon o přeměnách, kde, jak již pan zpravodaj řekl, 314 bodů je v pořádku, jediný je problémový, ale ten jediný problémový bod, zde se hraje o desítky miliard v potenciálních arbitrážích v budoucnu. To nejsou přece malé peníze. Všichni máme na paměti kauzy jako Diag Human, CME, Televize Nova. A to chceme, abychom jednou dopadli stejně? Řeknu víceméně proč. Všichni v odborných kruzích tento zákon o přeměnách nenazývají novelou zákona o přeměnách, ale lex ČEZ, protože všichni vědí, že fakticky se to týká jediné společnosti, a to společnosti ČEZ. Jak již říkal i kolega Martin Kolovratník u jiného právního předpisu, ďábel je skrýt v detailu. Tento ďábel je konkrétně v této legislativní úpravě skryt v § 311, kde samozřejmě je napsáno, nebo navrhováno, že ke schválení nerovnoměrného rozdělení, což je de facto obdoba, paralela squeeze-outu, nepostačuje, nebo respektive není nutno 90 % všech akcionářů, ale pouze postačuje 75 % hlasů přítomných akcionářů na valné hromadě, kdy tato valná hromada je schopna usnášení při 66 % přítomných.
Akcionářská struktura ČEZu, kterou mám samozřejmě zjištěnou z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z webových stránek ČEZu. Pokud z vás někdo neví, předpokládám, že všichni víte, ale pro upřesnění, akcionářská struktura společnosti ČEZ k 31.12. roku 2022, Česká republika zastoupena Ministerstvem financí 69,9 %, ostatní právnické osoby 16,4 % a fyzické osoby celkem 13,6 %. 16,4 % ostatních právnických osob, to nejsou jenom právnické osoby, jako jsou třeba české penzijní fondy nebo investiční společnosti. Dle informací získaných z webu společnosti ČEZ je struktura identifikovaných institucionálních akcionářů dle zeměpisného členění takováto: společnosti kotované v Severní Americe 43,8 %, což jsou velké investiční fondy, penzijní společnosti, zajišťovací společnosti, společnosti z Velké Británie, Irska 14,7 %. Například společnosti z Asie, Austrálie a Afriky 6,1 %. Samozřejmě že všechny tyto společnosti mají jiné jurisdikce a samozřejmě že mají zainvestováno i v naší zemi na základě samozřejmě mezinárodních smluv o ochraně investic. Z toho tedy vyplývá potenciální riziko těchto mezinárodních arbitráží.
Co je ještě více šokující, je samotný legislativní proces konkrétně tohoto návrhu zákona. Mám staženou, respektive vytištěnou stránku z eKLEPu ohledně návrhu zákona, kterým se mění zákon 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, konkrétně pod číslem 1423/22 č. j. A co je zde napsáno? Stejně jako to uvedl pan ministr a pan zpravodaj. Cílem návrhu je především zapracovat do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice EU 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení. Čili jednoduchá směrnice, která by měla upravovat de facto kooperaci a fungování jednoduchých společností, ale samozřejmě novela zákona lex ČEZ je úplně o něčem jiném.
Dále co mě zaráží, je samozřejmě samostatný postoj, respektive stanoviska Legislativní rady vlády. Jak už zde bylo řečeno, díky svému zápornému stanovisku víceméně odešel nebo byl nucen odejít z Legislativní rady pan Petr Bezouška, renomovaný právník v oblasti soukromého práva, který se vyjádřil tak, že samozřejmě tento návrh je protiústavní a v rozporu s judikaturou.
Dále bych připomněl i samotné stanovisko zpravodaje, svého ctěného kolegy Karla Haase, který v rozhovoru pro Český rozhlas 26. června 2003 se vyjádřil ve smyslu - citace článku: Mám pochybnosti o ústavnosti lex ČEZ, s vládou o tom chceme debatovat, říká poslanec ODS Karel Haas. Od 26. června já jsem si nevšiml nějaké změny, která by byla v systému zachycená, takže skutečně mám ten názor, že tento návrh zákona je jednoznačně protiústavní, je v rozporu s našimi mezinárodněprávními závazky i samozřejmě s judikaturou Evropského soudu i v rozporu s právem Evropské unie. Blíže bych se případně vyjádřil v rámci další diskuse, případně ve druhém čtení.
A dovolím si dát návrh na vrácení předkladateli k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Váš návrh jsem si poznamenal. Následně o něm dám hlasovat, až skončíme obecnou rozpravu.
Jako další vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se pan poslanec Milan Feranec a další. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, tak jak tady pan ministr konstatoval, ano, navrhovaný zákon má za cíl transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/2121 ze dne 27. 11. 2019. Tou se mění směrnice Evropské unie 2017/1132 a má ji transponovat do českého právního řádu. Tato směrnice se týká přeshraničního přemístění sídel, fúzí a rozdělení společností v členských státech Evropské unie. Zavádění této právní úpravy je nezbytné pro dosažení souladu s evropským právním řádem a mělo by vést ke zlepšení právní jistoty a efektivity procesů přeshraničních přeměn. Novela by měla zjednodušit a zefektivnit tyto procesy, snížit náklady a administrativní zátěž a poskytnout jasná pravidla pro ochranu zaměstnance, věřitele a menšinové akcionáře.
Když jsem u těch menšinových akcionářů, je to opravdu tak i reálně? Protože krom jiného se tato novela zabývá i našimi vnitrostátními problémy. Ty tady velmi podrobně konstatovali mí předřečníci. A já bych tady chtěla citovat dReport.cz, což je report Deloitte ze dne 26. 6. 2023, kdy konstatuje, že nejvýznamnější změna této novely je rozdělení akciové společnosti s akciemi obchodovatelnými na evropském regulovaném trhu.***
