(21.10 hodin)
(pokračuje Miloš Nový)
Návrh zákona současně zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. Co se týče předpokládaného hospodářského a finančního dopadu, navrhovaná právní úprava by měla mít celkový pozitivní dopad. Inkaso této daně do státního rozpočtu je za současné výše daně z příjmů právnických osob 19 % odhadováno na cca 4 až 6 miliard korun. V případě, že se sazba této daně po schválení ozdravného balíčku zvýší na 21 %, měl by výnos této daně klesnout na 2 miliardy korun, neboť zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob totiž dojde ke zvýšení efektivní míry zdanění českých členských entit.
Takže tolik mé stručné hodnocení a tím končím svoji zpravodajskou zprávu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci - nejprve s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.
Než dojde k mikrofonu, tak načtu omluvy. Pan poslanec Kott se omlouvá od 19.15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 18.50 hodin z rodinných důvodů a paní poslankyně Válková Helena od 19 hodin z rodinných důvodů. Tak to by byly omluvy.
A paní ministryně, máte slovo. Tedy paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, daně se platit mají. To byla jedna z hlavních myšlenek vlády, které jsem byla členkou jako ministryně financí. Bohužel v případě elektronické evidence tržeb si tato vláda tuto myšlenku neosvojila. Naopak raději podporuje šedou ekonomiku a v důsledku toho musí snižovat inkaso DPH o 16 miliard. To čerpám z tabulky, kterou jsme dostali od pana ministra financí začátkem července na rozpočtovém výboru.
Na druhou stranu alespoň v případě zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, tedy návrhu, který teď aktuálně projednáváme, si toto naše heslo pětikoalice osvojila a tento projekt, který se začal kdysi, ano, v minulosti, na kterém jsme začali pracovat - a jsem ráda, že to tady bylo zmíněno - tak byl dokončen. To je dobrá zpráva. Ostatně naštěstí tady není moc na výběr, pokud už ten projekt je dokončen - a já to skutečně považuji za úspěch, protože vím, jak byla těžká jednání, která kdysi tomu předcházela, že jsme se nakonec rozhodli, abychom vytvořili jakýsi politický tlak, navrhnout digitální daň, i když samozřejmě to nebylo šťastné řešení, neprošla tady v minulém volebním období, ale pracovali jsme a usilovali jsme právě o zajištění té globální minimální úrovně efektivního zdanění velkých skupin, která bude implementována ve všech členských státech.
Podstatou této dorovnávací daně - a já nebudu opakovat to, co říkal pan ministr - je omezit daňové praktiky velkých nadnárodních skupin, které jim umožňují přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému, nebo případně jen velmi nízkému a omezenému zdanění. Současně se tímto návrhem snažíme - a já tady použiju skutečně to množné číslo, protože já cítím, že jde o projekt, a nejenom cítím, je to tak, který byl pro mě jako ministryni financí zcela zásadní - zastavit soutěž týkající se sazeb daní z příjmu právnických osob tím, že bude zavedena globální minimální úroveň efektivního zdanění ve výši, tak jak bylo dohodnuto, to je implementace 15 %. Takže v tomto návrhu zákona se vychází ze základního předpokladu, že platit daně se má a že je to fér, a to je správně. Je to fér vůči českým občanům, ale také vůči podnikatelům, kteří poctivě odvádí na daních státu nemalé finanční prostředky.
Výhoda této iniciativy OECD je v tom, že tato pravidla budou implementována v rámci všech členských států EU, a tím pádem se negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky nepředpokládají. Dnes navrhovaná předložená právní úprava tedy dopadne na všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob, pokud jsou členy velkých nadnárodních skupin, anebo také velkých českých vnitrostátních skupin, pokud jejich zisky dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů alespoň ve výši 750 milionů eur, a to nejméně ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, na které dopadne.
Toto opatření vždy bylo součástí - já jsem o něm mluvila x-krát na různých úrovních - vždy bylo součástí naší konsolidace veřejných financí, kterou jsme plánovali, konsolidace, která nezabrzdí hospodářský růst, konsolidace, která vytvoří férové podnikatelské prostředí v České republice. Fiskální dopady tohoto opatření měly být totiž ve dvou úrovních. Na jedné straně toto opatření mělo mít preventivní charakter, kdy by vedlo jednotlivé poplatníky daně k tomu, aby nepřesouvali zisky do jiných států, protože by z toho měli jen omezené výhody - a ostatně, opět zdůrazním, že toto platilo i o EET, to si dovolím opět ohřát svoji polívčičku. A druhý dopad byl kvantifikovatelný, a to v případě tuzemské dorovnávací daně až ve výši 6 miliard korun ročně pro státní rozpočet. Takže pro mě, si myslím, že to nejsou žádné drobné, i když vím, že je tam 4 až 6, ať mluvím spravedlivě.
Bohužel je jedním z mnohých negativních dopadů daňového balíčku, mimo zpomalení i tak již nedostatečného hospodářského růstu, i snížení inkasa dorovnávacích daní o dvě třetiny, a to, tak jak jsem se dočetla v podkladu Ministerstva financí, zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 %, což navrhuje daňový balíček, to navrhuje Ministerstvo financí, budeme příští týden o tom jednat ve druhém čtení. Totiž má dojít ke snížení odhadovaného dopadu, a to na částku maximálně 2 miliardy korun ročně po plném náběhu opatření. A to je jeden ze základních problémů této vlády. Vy totiž konsolidujete tak - a zde se nebojím říct pochybně - že snižujete efekt opatření, která dávají význam, ve prospěch opatření, která ekonomice škodí.
Ale jak jsem říkala na začátku, platit daně je férové, platí to o malých podnikatelích a platí to x-násobně o nadnárodních skupinách. Proto také zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny má naši podporu. To chci, aby tady jednoznačně zaznělo. Jenom je škoda, že v důsledku daňového balíčku se pozitivní dopad této daně na státní rozpočet snižuje až o 4 miliardy podle materiálu Ministerstva financí, to znamená zhruba o dvě třetiny.
A já jsem samozřejmě uvítala a samozřejmě jsem to zaregistrovala už v prosinci roku 2022, když končilo naše české předsednictví, že došlo ke shodě, považovala jsem to za velmi dobrou zprávu, jenom jsem měla pocit, že by ministerstvo o ní mohlo mluvit radostněji, ale to už je na vkusu každého z nás. A já si myslím, že o těch osm měsíců mohla být připravena úprava dřív, mohla být připravena, mohla být tady zaslána tak, abychom teď nebyli pod tlakem toho, abychom schválili tento zákon v takzvaném prvním čtení podle § 90 jednacího řádu. Já mám obavy o to, že tam mohou vyvstat nějaké problémy. Je to nová daň, myslím si, že to chce diskusi. Chce to diskusi v prvním, druhém, třetím čtení, chce to diskusi na výborech, technickou debatu, kterou tady dneska nepovedeme, tu povedeme právě na rozpočtovém výboru. Já navíc vnímám i námitku Komory daňových poradců, kteří namítají také, nebo dali zásadní připomínku proti schvalování v prvním čtení podle § 90.
Takže já vznáším veto k projednání podle § 90. Dovolím si vám, pane místopředsedo, doručit 54 podpisů poslanců za hnutí ANO, ale současně jedním dechem říkám, my nechceme tento zákon brzdit, my chceme, aby byl do konce roku schválen a stal se účinným tak, jak požaduje jeho předloha. Chceme jenom tu technickou debatu, chceme se o tom bavit, rozebrat si různé věci. Proto jsem svolná a budeme hlasovat pro zkrácení lhůt tak, aby toho bylo skutečně dosaženo. Takže doufám, že jsem vysvětlila svoje veto. Děkuji.***
