(21.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Eviduji veto. Budeme pokračovat ve standardním projednávání.
S přednostním právem se hlásil nejdřív pan ministr Šalomoun a pak se hlásí s přednostním právem pan ministr Stanjura. Pane ministře, prosím.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuju. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já ještě zkusím, jestli některé aspekty té legislativy, která je opravdu v zásadě jako zvláštní, a je zvláštní kvůli tomu, co to je vlastně zač, protože tady máme před sebou jakousi mezinárodní daň a tady vlastně řešíme nějaký její dílčí výsek, který se bude uplatňovat vlastně na českém území. Pokud se podíváte na tu regulaci, tak opravdu to je materiál jako pro daňové fajnšmekry. Pokud jste tomu opravdu porozuměli z toho textu, tak tedy klobouk dolů, takových lidí vlastně jako moc neznám. Smysl to začne dávat v momentě, kdy si k tomu načtete ty směrnice, a ještě větší smysl to začne dávat v momentě, kdy si k tomu přečtete ještě ta výkladová stanoviska, ty guidelines OECD.
Proč to bylo navrženo v devadesátce. Tímto materiálem se jednak zabývaly pracovní komise Legislativní rady vlády, zejména komise pro finanční právo a pak i velká Legislativní rada vlády. A stála vlastně před jedním velkým problémem, co s tím textem a zdali ten text je nějakým způsobem, řekněme, reformovatelný. Jde totiž o to, že v tom klasickém legislativním procesu, ať už v tom vládním, kdy se snažíte ten návrh zákona připravit pokud možno co nejlépe, a potom tady vlastně na té parlamentní půdě, kdy se snažíte, aby ten právní předpis, který přijímáte, nějakým způsobem opravdu zapadl do toho našeho právního řádu, a děláme to kvůli vlastně právní jistotě. Proto používáme ty procesy, které už máme nastavené, používáme ty instituty, které máme nějakým způsobem zažité. Těm výrazům, které používáme v právu, tak pokud možno jim dáváme stejný význam v celém právním řádu, někdy, když to nejde, tak jim dáváme aspoň jednotný význam v některých právních odvětvích.
Můžu říct, že tady jsme někde úplně jinde. Jak ta pracovní komise pro finanční právo, tak velká Legislativní rada se vlastně zabývala tím, jestli, když my se budeme opravdu úporně snažit ten text směrnice přetavit do té řekněme české cesty, do těch českých institutů kvůli právní jistotě, tak paradoxně těm adresátům, komu je to určeno, což jsou vlastně ty nadnárodní korporáty, ti největší giganti, tak těm to naopak vlastně velmi znepřehledníme. Takže to naše úsilí, které je motivováno právní jistotou, tak bude paradoxně generovat velkou právní nejistotu pro adresáty těch právních norem. Takže nakonec závěr jak pracovní komise pro finanční právo, tak velké Legislativní rady vlády byl, asi to dělat nebudeme, asi do toho budeme zasahovat velice poskrovnu, nejlépe vůbec, takže se snažme to nějakým způsobem vlastně opsat a tu českou cestu v tom vůbec nehledejme, protože bychom to tím opravdu velmi zatemnili. Paradoxně potom by vlastně ta daň se nemusela vybrat nebo ty subjekty by mohly být jako více zdaněny.
Takže proto byl i ten návrh té devadesátky, že vlastně v tom expertním pohledu vlastně v Legislativní radě vlády převládl, bych řekl, zcela dominantně názor, že na tom už vlastně není moc co vylepšovat. A čím to úsilí vylepšování bude úpornější a z toho českého pohledu úspěšnější, tak v tom mezinárodním pohledu to bude v zásadě horší. Takže takhle vysvětluji tu devadesátku. A opravdu tenhle přístup je vlastně netradiční. Chci vás na to jenom upozornit, je to vlastně taková legislativní zajímavost a myslím, že za 30 let se to při tvorbě legislativy nestalo, ale opravdu nemáme lepší cestu, jak z toho ven. Takže jenom trochu na vysvětlení, kde vlastně legislativně jsme.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní s přednostním právem pan ministr.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak jenom formálně, co jsem říkal v rozpravě. Navrhuju zkrátit lhůtu o 30 dnů na 30 dnů.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, eviduji vaši žádost o zkrácení lhůt o 30 dnů na 30 dnů.
S faktickou poznámkou se už delší dobu hlásí pan poslanec Volný. Pane poslanče prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jan Volný: Děkuju. Chtěl jsem mluvit hned po naší paní předsedkyni, protože to k tomu navazovalo. Já jsem si potom vyslechl pana ministra Šalomouna, no, vůbec jsem tomu nerozuměl, co chtěl říci.
Já jsem chtěl jenom podtrhnout to, proč jsme zavetovali tu devadesátku, respektive můj vnitřní pocit, i když je to tedy implementace, to je pravda, i když je pravda, že tam asi toho moc jinak nevymyslíme, ale pan ministr řekl správně, že to není vůbec jednoduchá materie, že je to komplikované a že si to musí prostě sednout a musíme si k tomu něco říct. Proto mi nebylo úplně jasné, že na jedné straně řekl, jak je to složité, na druhé straně chtěl devadesátku. To znamená, to jenom podtrhuji, co říká naše předsedkyně, a potvrzuji to, že tomu rozumíme, že to je potřebné a že to nebudeme v žádném případě nějak zdržovat a určitě podpoříme to zkrácení té doby projednání.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Na projednávání tohoto bodu padlo veto podle § 90. Jsme v obecné rozpravě a ptám se, kdo další se hlásí? Je to pan poslanec Michal Kohajda, já mu uděluji slovo. Prosím.
Poslanec Michael Kohajda: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já budu krátký, možná bych to stihl i ve faktické poznámce. Veřejnost tady dlouhou dobu, dlouhé roky volá po zdanění nadnárodních korporací, těch firem, které sice ten svůj zisk realizují z našeho území, ale je zdaňování někde jinde v daňovém ráji nízkou sazbou daně.
Musím říct, že tato vláda je historicky první vládou, která ta složitá jednání dotáhla do konce, předložila nám tady konkrétní návrh, který je funkční, který je efektivní a který samozřejmě dokáže zdanit právě tyto nadnárodní společnosti. Efektivní míra zdanění, jak už tady několikrát zaznělo, bude 15 %, což si myslím, je taky výborný výsledek. Určitě některé státy zásadně se chtěly přiblížit daleko nižším hodnotám.
Já osobně musím říct, že je velmi dobře, že je to upraveno v samostatném zákoně jako obě nové daně. Ano, je samozřejmě nutné připustit, že to navazuje na předchozí jednání předchozích vlád, a hlavně, že to navazuje na úspěšnou spolupráci na poli OECD, protože si myslím, že to je jediná cesta, jakou je možno toto řešit, že všechna ta volání po nějakých národních úpravách globálních firem prostě jsou nefunkční, protože pouze pokud zvolíme právě tu globální cestu a mezinárodní spolupráci, tak je to jediná systematická cesta, která může být úspěšná.
Chtěl bych tady vyzdvihnout, že opravdu do budoucna můžeme očekávat výnos této daně na území České republiky kolem 4 miliard, samozřejmě po zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob v České republice v souladu s konsolidačním balíčkem to logicky poklesne, protože se jedná o efektivní míru zdanění. Z tohoto důvodu si myslím, že by mělo být zájmem nás všech, abychom tuto právní úpravu přijali co nejdříve, samozřejmě ideálně aby fungovala už od 1. ledna nadcházejícího roku. A jak tady zaznělo, i opozice toto podporuje, mnohokrát jsme slyšeli z opozičních lavic, že žádá právě zavedení zdanění nadnárodních korporací, a to je to, co tato vláda přináší. Proto v současné době nechápu to vetování našeho návrhu, protože to jenom přináší prodloužení, teoreticky to může znamenat i ohrožení toho termínu 1. ledna 2024. Takže bych poprosil kolegy, zda skutečně na tom trvají, zda si to nechtějí rozmyslet a zda skutečně chtějí ohrozit to, že od 1. ledna příštího roku můžeme takto postupovat. Děkuji. ***
