Další z věcí, která byla řečena v posledních týdnech a měsících, je, že novela zavádí povinnost hlásit přerušení dodávek dva měsíce předem a ještě dva měsíce poté budou mít výrobci povinnost lék dodávat. Tu druhou větu už jsem zde vyvrátil a nikde v tom zákoně není takto napsána. Ale to, co tady říká ministerstvo nebo pan ministr, není přece žádná novinka. Povinnost hlásit výpadek dva měsíce předem je už ve stávajícím zákoně. A navíc je to povinnost, kterou si nemůže vymyslet či měnit libovolně vláda nebo ministerstvo. Je to povinnost, která vychází z evropské legislativy, a platí to tedy v celé Evropě stejně. Nic nového pod sluncem. Navíc nic nebrání tomu, aby ve výjimečných případech farmaceutické firmy nahlásily výpadek až při samotném výpadku. To znamená, pokud firma bude chtít nahlásit výpadek v ten samý den, kdy dojde k výpadku, tak může - tedy na poslední chvíli. A proč? Protože to vyplývá z evropské legislativy. Co je ale ve výjimečném případě? Zamýšlel se někdo nad tím, které případy to jsou? Jak budou definovány, až firma v souladu s evropskou legislativou toto nahlásí? Kdo to bude kontrolovat?

Další z věcí, které zazněly a které bych zase chtěl ve vztahu k novele zde zmínit, je, že ministerstvo projednalo se všemi stakeholdery a má širokou podporu. Jinými slovy zaznělo, že i kdo nehlasuje pro vládní návrh, ten hlasuje ve prospěch farmaceutických firem. Dokonce jsem někde zaznamenal, že je placen farmaceutickými firmami. Takže pokud někdo z vás potom nebude (pro), tak tento výrok se (ho) určitě týká. Je to nesmysl. Kdybyste si pročetli připomínkové řízení, ať už vnitřní, nebo vnější, tak byste zjistili, že většina dotčených s ní má problém. Zdaleka nejenom farmaceutické firmy. Připomínky k tomu mají distributoři, lékárníci a další rezorty, například i Úřad pro hospodářskou soutěž. Jednu z největších připomínek, že novela nic nepřináší, napsala do připomínkového řízení Hospodářská komora.

Další věc, která zazněla: Novela pomůže s výpadky dodávek už letos na podzim. Což samozřejmě nepomůže, protože podzim už máme. A tato novela, pokud v něčem pomůže, tak to bude až v druhé polovině příštího roku.

Ochráníme český trh, zaznělo v souvislosti s novelou. Jak chce ministerstvo ochránit český trh? Vždyť o tom v zákoně není ani zmínka. Žádné preventivní opatření posilující odolnost dodavatelského řetězce, žádná podpora tuzemské výroby léčiv, žádná podpora konkurenceschopnosti, žádné budování krizových zásob. Jak může novela ochránit český trh, když například sousední země Německo je při krizi schopno zvýšit ceny nedostatkového zboží až o 50 %, dokáže zakázat slevové dohody s pojišťovnami a podporovat výrobu a ještě k tomu podporovat své lékárny, aby vydávaly zboží z okolních zemí, tedy i z Česka? To znamená, že lékárny v Německu některé jsou bonusovány až čtvrtinou z toho, když dosáhnou daného čísla prodeje reimportovaných léků. My nejsme v současné chvíli schopni dopovolit ani dovoz cizojazyčné šarže volně prodejného sirupu pro děti. Proč tento zákon neobsahuje možnost, aby volně prodejné léky, například ony sirupy pro děti, mohly být dodávány i ze zahraničí?

Novela zabrání výpadkům - z dalších vyjádření ministerstva. To není pravda. Vždyť i sám náměstek ministra v médiích jednoznačně přiznává, nemůže zcela zabránit výpadkům. Novela sice nezabrání výpadkům, ale minimalizuje dopad na veřejnost. Víte, co znamená minimalizovat? V čem jako má přesně spočívat slovo minimalizovat? Jak to bude minimalizovat? Co ministerstvo za dva týdny udělá? Jak minimalizuje dopady na veřejnost? Nic dalšího tam není.

Pacienti nebudou běhat od lékárny k lékárně. Jak to zajistíte, když nedovolíte lékárně objednat si tak, jak jejich pacienti potřebují? Novelou omezujete, že si lékárna bude objednávat jen takové množství léků, které odpovídá jejím průměrným týdenním prodejům. Ale co když zrovna mají v tom týdnu více zákazníků? To neumí novela zohlednit. Lékárník prostě bude muset některým říct, že u nás lék nedostanete, vyčerpal jsem svoji týdenní kvótu a musíte jít jinam.

Novela stanovuje seznam esenciálních, kriticky důležitých léků. Nic takového jsem v novele nenašel a nic takového tam podle mě není. Kde to má být? Kdo to stanoví? A k čemu takový záznam bude?

Já jsem si tady dovolil okomentovat výroky, které byly vypuštěny do éteru ať už z úst pana ministra, nebo jiných, řeknu, členů ministerstva, a pokusil jsem se je vztáhnout k dané novele, protože tyto výroky tam nelze zohlednit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další na řadě je paní poslankyně... Pardon. Pardon. Přehlédla jsem faktické poznámky. Omlouvám se paní poslankyni. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Kolegové, všimli jste si? My nemáme rok léky. Jak je to možné? No, přece pacienti jsou nemocní, oni jsou víc nemocní. Víte, komu chybí? No, pacientům, ale i lékařům. Já jsem lékař. Já jsem od toho, abych někoho léčil. Mně ten adrenalin za pán korun nechybí, protože ho zatím máme. Jak je to možné? Farmaprůmysl, druhý největší byznys na světě, jako nemá zájem o zisky? Nemá zájem o naše lidi, kteří jsou tady nemocní? Co se to stalo? Kde je proboha ten problém? Prý v Evropě to není. Prý máme... Ty jednotlivé komponenty jsou někde z Asie, z Číny. Jak je to možné? Já vám povím: to není na celém světě. Někde v Americe, někde, já nevím, možná v Austrálii, oni tam jsou lidi taky nemocní, nebojte se. A mají tam léky. A tam ten zájem je. Já vám povím, jak se to dá vyřešit. Toto určitě tato novela nevyřeší. Ježišmarjá, na dva měsíce něco odložit a pak jako že už to bude? No nebude. A v té lékárně, kde by chtěli mít rezervu, tak oni tam nesmí tu rezervu mít, anebo dokonce v ambulanci, to si nesmíte dovolit. To by znamenalo, že ta lékárna je dobrá, tamta už nebude dobrá.

Tak já vám povím, co máte udělat, pane ministře. Místo toho, aby naše vládní letadlo létalo pro nějaké jiné státníky, vládní letka, sedněme někdo z nás do tohoto letadla, zaleťme někde, kde ty léky jsou, tam to nakupme, samozřejmě poté, co se to povolí, jmenuje se to SÚKL, on to umí udělat. Ale ono se to nechce, kolegové. Ono se to nechce. To je totiž byznys. A to, že se to nechce, znamená, my to chceme nahrávat těm, co tady už ty smlouvy mají, my to přece nemůžeme nechat dovézt někoho jiného. Ježišmarjá, za tím je zaháčkovaných spoustu... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A tož tak my si tady žijem. (Smích a potlesk z lavic ANO.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je na řadě paní poslankyně Adámková. Prosím.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pouze několik glos, které k této novele mám. Domnívám se, že bohužel tato novela nevyřeší problém, který máme, protože když si ji přečtete pozorněji, je napsaná tak kulantně, že tedy nemůže nikoho ani urazit, ale také nic vyřešit, protože jsme tam velmi často v podmiňovacím způsobu, nebo předpokládáme. Tady to mám před sebou, nechci vás zdržovat, můžete si také vytisknout tuto novelu nebo tento návrh, a my tam předpokládáme, že s námi bude někdo hovořit, předpokládáme, že tedy ti výrobci se budou snažit naplnit český trh. To není pravda. Já tady vidím jednu velkou vadu a to je, že vláda málo podporuje Ministerstvo zdravotnictví. Protože výrobci jsme úplně lhostejní. On chce vydělat. To je jeho zájem. A jestli tady máme nebo nemáme léky, jeho zajímá pouze, jestli vydělá. A jinak ho vůbec nic jiného nezajímá. Ale to je samozřejmě všude na světě. Jenom my asi jsme se ukolíbali představou, že někoho bude zajímat náš předpoklad. Nebude, přátelé. Nebude.

Pak je tady další věc, která se mně velmi líbí, a zase je to hezky napsané, kdyby s námi někdo komunikoval, a to tedy v případě, že ten nedostatek léčivých přípravků my dáme a potom bude docházet k uvolnění ze zásob. A my budeme ty zásoby mít? A kde je vezmeme, když nám je nikdo nedoveze? Jako napsáno hezky, ale neřeší to nic. A opravdu, vraťme se na zem. Pro vládu - je tady pouze pan ministr zdravotnictví, je tady bohužel jaksi sám. (Z horní lavice se ozývá ministr Šalomoun.) Dva jste, pardon, omlouvám se, jak dva vojáci v poli. Ale domnívám se, že v tomto případě je velmi malá podpora a snaha vyřešit ten problém.

Já se budu hlásit opakovaně samozřejmě s těmi glosami, protože jestliže pouze předpokládáme, že někdo něco doveze nebo bude nás poslouchat - nebude. Opravdu se domnívám, že je potřeba tady být razantnější a hovořit trošku jinou dikcí. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.) ***