Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Juchelka. Prosím.

Poslanec Aleš Juchelka: Já děkuji, paní předsedající. Já lékař nejsem, ale měl jsem, a chci tady říct, v pondělí zkušenost ve své poslanecké kanceláři, kde jsem měl celou řadu občanů a mezi nimi byl i jeden majitel lékárny, který žije v jednom příhraničním městě, a ten říká, že skutečně léky nejsou a že to řeší pro své klienty a pro pacienty tak, že prostě jezdí do Polska, jezdí už pro některé léky, nebudu tady dělat reklamu některým, ale třeba proti průjmům a říká, že už musí jezdit hlouběji do Polska, teď byl 30 kilometrů za hranicemi, aby ty léky pro české pacienty sehnal. To je má osobní zkušenost, kterou jsem měl v pondělí ve své poslanecké kanceláři. Protože léky skutečně nejsou. A nevím, jestli tato novela to nějakým způsobem vyřeší, jestli to není jenom takový fíkový list, kterým mi přikryjeme zase to, že už tady přes rok léky nemáme a že vy nám to, pane ministře, ty léky tady už přes rok v různých formách a obměnách slibujete. Bohužel planě.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. A další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Fifka. Prosím.

Poslanec Petr Fifka: Děkuji. Já jsem rád, že takové ty pohádky o tom, jak nějaký statečný státník sedne do letadla anebo do kamionu a sám dojede do nějaké země pro nějakou nedostatkovou komoditu... Je to hezké, pane kolego Brázdile, prostřednictvím paní předsedající. Bohužel ty léky, tam je to o něco malinko složitější, protože existuje takzvaná Evropská léková agentura, která provádí registrace. A registrace léčivých látek, ty vyžadují od výrobců, aby dodali dokumentaci, která zajistí účinnost, ale především bezpečnost těchto látek. Ano, určitě v Indii bychom mohli najít spoustu továren, které by nám něco poskytly, možná i v Turecku. Nechci jmenovat nějaké konkrétní země. Ale pokud nemáme jistotu, že naši pacienti dostanou bezpečné léky, tak my prostě nemůžeme riskovat. Od toho je tady státní orgán, přes který prostě neprojde nedostatečný file, a to je - zeptejte se doma své paní, jistě vám to potvrdí, že prostě bezpečnost je v tuhletu chvíli na prvním místě.

Ano, kdyby to bylo tak jednoduché, byli bychom velmi rádi. Nicméně nechť tito výrobci připraví adekvátní dokumentaci k tomu, aby mohli své výrobky zaregistrovat v Evropské unii, a jistě Ústav pro kontrolu léčiv s radostí rozšíří portfolio tam, kde to jde, tak abychom měli alternativní dodavatele. Já budu první, který tomu zatleská. Bohužel se to zatím nedaří.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou, pan poslanec Farhan, připraví se pan poslanec Brázdil. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil jenom krátce zareagovat na svého předřečníka, ctěného kolegu, pana doktora Fifku. Je škoda, že tahleta rada, co se týká zajištění léků ze zahraničí, co se týká filů, co se týká registrační dokumentace, všichni víme, že prostě to trvá měsíce, roky. A tato rada by stála i za to, kdy jsme viděli tiskovou konferenci, když přiletěla delegace z Tchaj-wanu a z Jižní Koreje, kde nám bylo slíbeno, že zajistíme léky, máme domluvené léky. To byla oslava na zajištění léků z Jižní Koreje, že budou na podzim. Kdybych znal, nebo kdyby ministerstvo znalo a pan ministr a měl tuhletu informaci, jak dlouho trvá legislativní proces, kdyby měl informace, které jste tady, pane kolego, vaším prostřednictvím, paní předsedající, zde sdělil, tak by nikdo nikdy nemohl takovouhle hloupost vypustit. Protože pokud by se to opravdu podařilo a všechno běželo ideálně, tak by to trvalo minimálně rok. Zeptejte se na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, jak takto trvá dlouho dovézt léky mimo Evropskou unii. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Milan Brázdil. Já si dovoluji vás všechny pozdravit.

Poslanec Milan Brázdil: Ještě jednou děkuji. Zareaguji na kolegu Fifku. Ano, já mám doma manželku klinickou farmaceutku. Já o tom vím. Prosím vás, ale nechcete mně snad tvrdit, že na celém světě jsou ty léky nebezpečné, jenom my máme ty nejlepší a my je máme jediné a musíme je překontrolovat, aby byly bezpečné? To je přece hloupost. Naprostá hloupost! Čili někde je chyba. Ta chyba je v tom, že jak to, že ten SÚKL to neumí udělat... koneckonců podléhá Ministerstvu zdravotnictví. Vždyť on může udělat a my bychom mu mohli dělat cestičku, aby to fungovalo. Ale musí někdo něco dělat. A ne nějaký mimořádný dovoz, také se dá dát nějaký štempl, když se to zvládlo během chvilky na nějaké injekce, tak jak to, že se to nezvládne za rok udělat na nějaké léky? Víte to, všechno jde, jenom se musí chtít. Ale ono se nechce. No, nechce se, protože to je byznys a to jsou zaháčkovaní lidé. On ten lék někde v té Austrálii tam leží, já vám garantuji, možná že je jich tam tolik, že nevědí, co s nimi dělat, a jsou bezpečné, protože Australané, Američané a tak dále určitě nejsou žádní hlupáci, aby pojídali a užívali léky, kterou jsou nebezpečné. Ale musí se chtít. A když se chce, ono to nějak jde. Ale ne že nemůžeme jít proti Evropě. No vždyť přece jste říkali, že to v celé Evropě chybí. I ta Evropa je v kelu. No, není to tak úplně pravda, ale také jí něco chybí. Ne, ne, ne, je to jinak. Na celém světě ty léky samozřejmě podléhají schválení, ale nejsou nijak špatné. Tam jsou také zdraví lidé, také léčení těmi preparáty, akorát se prostě musí chtít, abychom i my v naší republice měli léky, aby lidé byli zdraví. Doufejme, že to jednou bude.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není žádná další faktická poznámka, tak poté prosím paní poslankyni Karlu Maříkovou. A jenom připomínám, že jsme stále v obecné rozpravě. Děkuji.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, i přes sliby pana ministra zdravotnictví Válka v lékárnách stále chybí některá antibiotika, oční kapky, sirupy pro děti a mohla bych pokračovat. Pan ministr dlouhodobě situaci zlehčoval. V prosinci tvrdil, že stačí obvolat lékárny a lék seženete. V lednu slíbil, že problém s léky bude vyřešen do března. V březnu zase tvrdil, že problém přetrvá do léta. V březnu se k němu přidala ještě předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ta slibovala, že léky doveze z Jižní Koreje, a kde nic, tu nic. V dubnu pan ministr vysvětlil, že vše vyřeší slunce a léky budou v květnu. V červnu řekl, že má zákon, který vše vyřeší, tento. A v srpnu řekl, že některé léky prostě už nebudou, a odešel na dovolenou. Ne že bych mu ji nepřála.

Po dlouhém zlehčování situace a nesplněných slibech předkládá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek novelu ukládající povinnost tvorby jejich zásob, od které si slibuje, že podobným rozsáhlým výpadkům léčiv zamezí. Podpoříme projednání tohoto zákona ve výborech, ale naděje, které do této novely ministr zdravotnictví vkládá, jsou přehnané. Novela problém úplně nevyřeší. Nevyřeší například třeba volně prodejné léky, kterých je v současné době kritický nedostatek. A tato novela neřeší a ani nevyřeší to, že některá léčiva prostě nelze skladovat. Jsou to individuálně připravované léky, které se připravují na míru konkrétním pacientům před podáním, jsou to sezónní přípravky, například vakcíny, které se vyrábějí na konkrétní sezónu s konkrétním složením, nebo například radiofarmaceutická léčiva, jež se musejí podávat pacientům v řádu dnů nebo hodin od výroby. Předkládaná novela neřeší také závislost na mimoevropských producentech léčiv a potíže se zásobováním. Problém spočívá i v nedostatečných evropských výrobních kapacitách. Masivní výpadky léčiv ukazují, jak stát není schopen pružně reagovat na kritické momenty a strategicky plánovat, a tím těmto situacím předcházet.

SPD dlouhodobě říká, že stát musí podpořit obnovu výroby léčiv v České republice a odstoupit od nesmyslných regulací v Evropské unii, díky kterým právě se výroba přesunula mimo Evropu, a to převážně do Asie, přitom donedávna byla Evropa ještě v tomto soběstačná.

Zákon vyžaduje od výrobců, aby dodali lék ještě měsíc, za určitých okolností i dva poté, co nahlásí výpadek. Farmaceutické firmy by tak nově byly povinné držet zásoby některých nedostatkových léků po dobu až dvou měsíců. Distributoři budou mít povinnost informovat bezprostředně SÚKL, kolik balení léků s omezenou dostupností mají na základě (?), a nebudou smět také zvýhodnit jakoukoliv lékárnu při dodávání léků, což by mělo omezit vznik lokálních nedostupností. Lékárny budou rovněž mít povinnost nahlásit aktuální stav zásob léčivého přípravku s omezenou dostupností a současně ho budou moci objednávat v množství obvyklém pro danou lékárnu. ***