(17.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Dobré odpoledne, vystřídaly jsme se v rámci řízení schůze. A na programu máme bod číslo
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří
/sněmovní tisk 474/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého tímto žádám, aby se ujmul slova. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte mi, abych jménem vlády uvedl návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Tento návrh obsahuje sadu opatření, která mají za cíl přispět k rozvoji českého finančního trhu. Navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu, kterou vláda České republiky schválila v roce - teď prosím o pozornost - 2019. Velmi obdobný návrh tohoto zákona byl předložen i v minulém volebním období a jako mnoho tisků se nestačil doprojednat. Pokud mě paměť neklame, prošel prvním čtením a už se nedostalo na druhé čtení. Nicméně v historii visí některé podané pozměňovací návrhy, ke kterým se nikdo nemohl přihlásit, protože to druhé čtení neproběhlo.
Hlavními navrhovanými opatřeními jsou produkty, které mají podpořit spoření lidí na stáří, tedy dlouhodobý investiční produkt a změny ve třetím penzijním pilíři. Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, a musím říct, že to bylo docela úsměvné hledat takový název, který za prvé vystihne podstatu věci, a za druhé ta zkratka je poměrně lehce zapamatovatelná, a současně aby nebyla směšná, což se nám v některých pracovních verzích bohužel stalo, ale to je mimo tu hlavní problematiku tohoto návrhu.
Takže DIP je souhrnný název pro finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které již dnes existují a které umožňují vytváření úspor na stáří. Jedná se o alternativu k existujícím produktům zabezpečení na stáří, které již dnes mají daňovou podporu, a to jsou, jak všichni víme, produkty třetího penzijního pilíře a životní pojištění. DIP tak bude mít při dodržení stanovených podmínek stejné daňové zatížení jako penzijní fondy či životní pojištění.
Co vlastně ten DIP je? Může to být účet s cennými papíry, na kterém je možno evidovat například akcie, dluhopisy nebo podíly v investičním fondu, ale také to může být obyčejný bankovní účet. Důležité je, aby na takový produkt bylo možné čerpat daňové zvýhodnění. Aby na takový produkt bylo možné čerpat daňové zvýhodnění, musí být splněna podmínka, že k výběru prostředků nedojde dříve než po deseti letech trvání produktu a zároveň k němu nedojde dříve než po dosažení šedesát let věku střadatele. Myslím, že všichni víme, že když to porovnáme s tím pravidlem šedesát na šedesát, které známe z penzijního spoření, tak tady je to vlastně sto dvacet na šedesát. Délka musí být deset let, ne pět let, proto se říká šedesát měsíců jako u toho penzijního spoření, ale je zachována stejná podmínka dosažení šedesáti let věku střadatele.
Současně novela přináší změny v třetím pilíři penzijním. Navrhuje se zavést takzvaný alternativní účastnický fond, což bude nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření. Tento fond je alternativou ke stávajícím účastnickým fondům, a to s dynamickou investiční strategií. Dynamická investiční strategie znamená, já se to nebojím říct, také riskantnější investiční strategie. Myslím, že máme používat jakoby možná přiléhavější pojmy, máme konzervativní, se říká, nebo méně dynamická, kde je důraz kladen na stabilitu a méně na potenciální zhodnocení. Pak jsou dynamické, jinými slovy více riskantní, kde je méně kladen důraz na stabilitu a více na potenciální zhodnocení toho produktu.
U alternativního účastnického fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji, a dosahovat tak pro účastníky vyššího zhodnocení. Já jsem myslel dynamický, můžeme používat - ono to zní hrozně - více riskantní, ale myslím si, že v tomto slova smyslu jsou to vlastně synonyma. A je mi jasné, že ti, kteří to navrhují, ten produkt, budou používat slovo dynamický a někteří jiní budou říkat, kteří to budou komentovat, případně se jim to nebude zdát, budou říkat, že je to více riskantní. Návrh také motivuje střadatele přechodu z transformovaných fondů, což jsou fondy z doby před rokem 2013, do účastnických fondů tím, že umožňuje paralelní účast v obou fondech, nebo v obou systémech. To zatím nebylo možné. To zatím není možné, čímž se snižovala motivace od investování do účastnických fondů.
Účastníky motivuje k setrvání v transformovaných fondech zejména takzvaná garance černé nuly, která v účastnických fondech neplatí. Tato garance však má za následek, že transformované fondy investují vysoce konzervativně a dosahují pro své účastníky pouze velmi nízkého zhodnocení, hluboko pod současnou výši inflace. A to neplatí pouze pro roky 2022 a 2023, kdy inflace je mnohem vyšší, než na co jsme byli zvyklí, ale platí to i pro roky předchozí, nebo pro většinu předchozích let.
V třetím penzijním pilíři se rovněž navrhují změny v poskytování státního příspěvku, které mají za cíl motivovat ke zvýšení příspěvků samotných účastníků. Poskytování státního příspěvku je dnes vymahatelné na příspěvek účastníka tak, že minimální výše samotného střadatele, při které vzniká nárok, je 300 korun měsíčně a výše tohoto příspěvku, nad kterou se státní příspěvek již dále nezvyšuje, činí 1 000 korun měsíčně. Na něj pak navazuje daňová motivace, protože si můžete odpočíst od toho, co jste zaplatili, 24 000, a maximálně 12 000 je ta potenciální částka, o kterou si můžete snížit základ daně. V návrhu zvyšujeme spodní hranici příspěvku ze současných 300 na 500 a horní hranici příspěvku zvyšujeme z 1 000 na 1 700. Zároveň nastavujeme na rozdíl od současné praxe lineární výši státního příspěvku ve výši 20 % příspěvků účastníka.
Dále navrhujeme, že státní příspěvek nebudou dostávat osoby, jímž byl přiznán starobní důchod. Tato úprava vychází z myšlenky, že produkty třetího penzijního pilíře nemají sloužit jako prostředek krátkodobého či střednědobého zhodnocování peněžních prostředků s podporou státu, ale mají sloužit k dlouhodobému odkládání spotřeby za účelem zmírnění případného propadu příjmů, který může být spojen s odchodem do penze.
A možná ve veřejném prostoru nejvíce diskutovaná část toho návrhu je změna v oblasti spotřebitelských úvěrů určených na bydlení. Cílem návrhu je posílení vyváženosti úpravy předčasného splacení hypoték a posílení právní jistoty. Nejdřív popíšu stávající stav, pak popíšu navržené změny a pak jsem si nechal zpracovat, možná to mělo být i v té důvodové zprávě, omlouvám se, mezinárodní srovnání, protože myslím si, že pro tu racionální debatu je důležité to zasadit do evropského kontextu. ***
