(17.10 hodin)
(pokračuje Marie Pošarová)
Napříště má být tedy výše odměn volených členů a funkcionářů orgánů obcí stanovena koeficientem násobeným aktuální průměrnou hrubou mzdou v národním hospodářství. Tento koeficient se bude lišit v závislosti na počtu obyvatel obce i na tom, zda půjde o neuvolněného či uvolněného zastupitele. K diskusi je jak nastavení těchto koeficientů, zda je například plošně nesnížit, tak zejména naprosto neodůvodněně vysoko nastavené odměňování členů a funkcionářů volených orgánů hlavního města Prahy. Není sebemenší důvod k tomu, aby byly tyto koeficienty vyšší než u členů a funkcionářů orgánů samosprávných krajů o stejné velikosti. Ten je nad 1 milion obyvatel. Hlavní město Praha plní i roli samosprávného kraje, proto nejsou rozdíly ve výši odměňování žádoucí. Předmětem pozměňovacího návrhu, který podám, bude snížit koeficient pro výpočet odměn členů a funkcionářů orgánů hlavního města Prahy na úroveň příslušně stejně velkých samosprávných krajů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já vnímám, že se pan ministr hlásí, ale s faktickou mám nejprve přihlášeného pana poslance Vlčka. Faktická má přednost. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Já bych jenom velmi krátce reagoval na paní kolegyni Pošarovou, vaším prostřednictvím, ohledně slučování obcí. Já opětovně zopakuji jeden argument, který zazněl na začátku, a to je - my máme obcí pod 200 obyvatel zhruba 1 400, a říkám, to jsou čísla za rok 2017, od té doby bohužel jsem nedohledal žádné konkrétní a relevantnější výzkumy. Tak úspora, pokud bychom škrtli provozní výdaje z pohledu plateb zastupitelům a provozování obecních úřadů, by byla zhruba 500 milionů korun. A tady si opravdu položme otázku na to, jestli tím, že přijdeme o takový relativně velký počet lidí, kteří jsou ochotni nám aktivně v těch obcích pracovat, tak jestli by ta škoda nebyla o to větší. Ale to je věc na nějakou debatu.
Ohledně toho, co vy jste zmínila, ohledně vyššího nebo detailnějšího vymezení těch společenství obcí, já osobně si myslím, že to je vymezeno velmi dobře, a myslím si, že to, že tam je určitá volnost, je určitě ku prospěchu, protože zároveň - opětovně opakuji - obcím neberete to, že se mohou sdružovat v dobrovolných svazcích obcí, obce dále můžou zakládat akciové společnosti, družstva, eseróčka, a tím, že ta společenství obcí jsou možná volněji nastavená, tak si osobně myslím, že to je ku prospěchu věci.
Já tam mám ještě jednu pozitivní věc, která si myslím, že by tady měla být zmíněna. Ono svým způsobem se velmi krátce vracím k dnešnímu prvnímu projednávanému bodu a to je vznik těch společenství na úrovni ORP. Já osobně si myslím, že je důležité, že stát si musí v určitý okamžik říct, co je jeho řekněme základní administrativní jednotka, a tak jak jsme dneska viděli u bodu číslo jedna lex OZE II, kde zakládání těch obdobných společenství je možné hlavně na hranicích ORP, tak tady se to opět propisuje. A já si myslím, že to je opravdu cesta dobrým směrem, jak naplňovat ten takzvaný dvojkolejný model veřejné správy, samosprávy a přeneseného výkonu. Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan ministr, poté se připraví - z místa se hlásil pan poslanec Ondřej Lochman. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu jen věcně reagovat na dotazy, které tady byly vzneseny.
Za prvé, paní kolegyně Vildumetzová tady řekla větu: distanční jednání - cituji myslím celkem přesně - pravidla by to mělo mít. No, já chci tady konstatovat, že ta pravidla právě zavádíme. Protože po té covidové době se stala v některých obcích a městech distanční jednání zastupitelstev věcí relativně běžnou, a právě proto, že si shodně s vámi myslíme, že zastupitelstvo obce má být primárně vedeno tou osobní přítomností, prezenční přítomnosti, tak se teď zavádějí jasná pravidla pro to, kdy distanční jednání může proběhnout, a jasně říkáme, aby k tomu vůbec mohlo dojít, tak musí nějakou jasnou specifikaci distančního jednání obsahovat konkrétní jednací řád zastupitelstva dané obce. Toto pravidlo zatím nikterak stanoveno nebylo, protože, říkám, distanční forma byla něčím, čím jsme se do té covidové doby příliš nezabývali.
Zároveň bych chtěl říct, že se výslovně stanoví, že člen zastupitelstva má vždy právo účastnit se zasedání zastupitelstva osobně, tedy osobní účast člena zastupitelstva na zasedání není nikterak omezena. Ovšem záměrně není omezeno jen na určité situace typu krizových stavů, protože prostě může nastat v životě obce nějaká specifická událost, situace, okolnost, která prostě bude vyžadovat distanční jednání zastupitelstva. Naopak my to rozhodování o tom, jakým způsobem distanční zasedání, aniž by bylo nabouráváno právo na osobní účast, necháváme na té obci, na tom městě, dáváme jim možnost si toto určit ve svém jednacím řádu. A já právě řekněme volnost v rozhodování i v této oblasti považuji za správnou.
Další věc, proč nedošlo ke změně kategorií obcí. Připomínková místa, kterými byl jak Svaz měst a obcí České republiky, tak Sdružení místních samospráv, nedošla při připomínkovém řízení ke shodě, proto se Ministerstvo vnitra v tom návrhu, který samozřejmě půjde do dalších čtení, a já předpokládám, že budete uplatňovat nějaké pozměňovací návrhy, to je zcela legitimní, a počítám s tím, vycházelo z toho, že pokud nedošlo u zájmových organizací ke shodě, zůstáváme u počtu, který byl stanoven doposud.
Pokud se bavíte o limitech, tak jenom dovolte zrekapitulovat, kdy byly limity pro rozhodování rad a zastupitelstev nastaveny. Byly nastaveny v roce 2000 a od té doby došlo k 3,75násobku nárůstu cenové hladiny v České republice. Tedy navýšení, které je tady nastavováno na pětinásobek, nepovažujeme za nikterak přehnané, a už vůbec ne proto, že přece rada, ať už obce, nebo kraje, vždycky rozhoduje v intencích schváleného rozpočtu, který radě schválilo zastupitelstvo jako celek.
Za další bych chtěl říci, že rada, pardon, zastupitelstvo kraje má právo si vyhradit rozhodování o nižší částce, než stanoví nový zákonný limit. To znamená, pokud zastupitelstvo rozhodne, že limit v tom kterém kraji bude nižší, má k tomuto rozhodnutí samozřejmě právo.
A chci předeslat, že daná věc samozřejmě byla probírána i s Asociací krajů České republiky, a troufám si říci, že to není žádný politický orgán, jsou tam zastoupeny strany a hnutí z celé šíře politického spektra. A znovu opakuji, reagujeme na velikánský nárůst té cenové hladiny - 3,75. A na otázky ironické typu - schválily vám to Rekonstrukce státu, Transparency International, Pirátská strana a podobně? No, my samozřejmě diskutujeme i s neziskovým sektorem a i tento zákon jim byl dáván k nahlédnutí. A stejně tak, pokud se ptáte, zda to schválil někdo z poslanců - neschválil, jsme v prvním čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. A nyní se svou přihláškou z místa je přihlášen poslanec Lochman. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Lochman: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pouze krátce proložím předpokládanou výměnu, která nás čeká, tím, že navrhuji zkrátit lhůtu pro projednávání tohoto zákona, sněmovního tisku 499, ve výborech o 35 dní, a to na 25 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, zaevidovala jsem návrh, jenom to zrekapituluji, tedy na 25 dní. Děkuji. Tam je otázka - prosím, paní poslankyně se hlásí. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za reakce pana ministra vnitra k tomuto předloženému sněmovnímu tisku. Nemohu v žádném případě souhlasit - zase takovou tu jeho nadřazenost, aroganci, vždyť my to právě řešíme, tu distanční formu jednání. Ano, pane ministře. Ale bude to v konkrétních jednacích řádech a ty jednací řády - vy vlastně zavádíte, že bude moci být ta distanční forma jako taková, která byla problematická, když byl covid. ***
