(17.00 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Částka milion korun dotace pro nějakou organizaci přece musí projít nějakou veřejnou kontrolou, nějakou veřejnou diskusí. A nejvyšším orgánem města a kraje je přece zastupitelstvo! Já chápu, a můžeme se na to koukat, a berte to férově v tuto chvíli, optikou, že jednou jste v koalici a podruhé jste v opozici. Ale opravdu to, co tady předkládáte, podle mého názoru není transparentní a měli bychom se o těch částkách - to navýšení je opravdu obrovské. A nevím, z čeho vychází. Možná mi to řeknete.
A ještě jedno si je nutné uvědomit, že u obcí se to tedy navyšuje u finančních a věcných darů z 20 000 na 100 000 a u dotací z 50 000 na 250 000. Samozřejmě máte i situaci u malých obcí, že starosta je zároveň rada. To znamená, že o tom v tu chvíli rozhoduje pouze jedna osoba. Jedna osoba bude mít tuto pravomoc. A já znovu říkám, že tyto věci bychom opravdu měli dělat s nějakou rozvahou. A i s rozvahou toho, že by tam měla být podle mého názoru veřejná kontrola. A ta veřejná kontrola, a mají na ni nárok, jsou právě občané, kteří mají možnost přijít na zastupitelstvo a mají možnost se k těm věcem vyjádřit.
Takže, pane ministře, jsem přesvědčená o tom, že to, co předkládáte ohledně těch především, já v tuto chvíli budu hovořit o krajích, tak je pro mě absolutně nepřijatelné a můžu si o tom myslet jakoby cokoliv, protože aby - znovu, musím to říct - za zavřenými dveřmi, bez jakékoliv veřejnosti se navýšily ty limity o tolik z 200 000 na jeden milion korun u dotace a u finančních a věcných darů ze 100 000 na 500 000, tak si myslím, že to určitě není dobře. A chtěla bych upozornit, že ráda k tomu povedu diskusi a budeme připraveni k tomu určitě předložit pozměňovací návrhy. Ráda bych vedla diskusi i k té distanční formě zastupitelstva. Chápu, že je to samozřejmě jednoduché, ale mělo by to mít podle mého názoru určitá pravidla.
Zároveň bych chtěla ještě upozornit, že jste hovořil o tom, že nedošlo k jiné kategorizaci obcí ohledně jejich odměňování, a chtěla bych se zeptat, protože v rámci připomínkování právě Svaz měst a obcí požadoval, aby ty kategorie byly více rozděleny, proč Ministerstvo vnitra k tomu nepřistoupilo a nechtělo udělat to, co Svaz měst a obcí navrhoval? Já jsem u těch vyjednávání nebyla, tak bych se jenom chtěla zeptat, jestli k tomu byl popřípadě nějaký důvod. Protože my jsme popřípadě připraveni předložit pozměňovacím návrhem ten návrh, který požadoval Svaz měst a obcí.
Takže to z mé strany. Já předpokládám, pane ministře, že se k tomu určitě vyjádříte, a já popřípadě ještě budu reagovat. Děkuju vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová a do obecné rozpravy zatím není dalších přihlášek. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych se také vyjádřit ke sněmovnímu tisku 499, kterým se mění zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze. Zavádí se zde institut společenství obcí, což velmi vítáme. Sdílení personálních a administrativních kapacit potřebných k zajištění kvalitního a efektivního výkonu veřejné správy, a tudíž i k administrativnímu odlehčení malým obcí, kterých je v České republice v evropském měřítku nejvíce na počet obyvatel v rámci celé Evropy. Institut zaměstnance společenství obcí, takzvaného létajícího úředníka, kde výkon státní správy je v rámci takzvané přenesené působnosti na úrovni obcí. Zákon o obcích dosud upravuje možnost spolupráce obcí na bázi takzvaného dobrovolného svazku obcí, ovšem pouze při výkonu samostatné působnosti, tedy místní obecní samosprávy, a ještě navíc přesně vymezený konkrétní druh činnosti. Z praxe vyplývá, že by bylo žádoucí umožnit obcím v rozšířené míře spolupracovat i při výkonu přenesené působnosti a poskytnout jim k tomu příslušný sdílený personální aparát pro situace, kdy nemají v úmyslu sjednat na výkon přenesené působnosti veřejnoprávní smlouvu, tedy ad hoc spolupráci mezi dvěma a více obcemi.
K úvaze je v této souvislosti například z hlediska dlouhodobého programu SPD i ambicióznější řešení, a to snížení počtu obcí v České republice, respektive institucionalizovaný proces slučování obcí. Máme abnormálně vysoký počet malých obcí, mnohde i hluboko pod 100 obyvatel, což stojí nemalé peníze, přičemž nejmenší obce stejně musí spolupracovat s dalšími veřejnoprávními i soukromoprávními subjekty. Snížení počtu obcí například na úrovni roku 1990, kdy bylo zhruba 2 000 obcí, by veřejným rozpočtům ušetřilo desítky miliard korun ročně - zásadní snížení deficitu státního rozpočtu, ušetřený výdaj na přenesenou působnost a tak dále. Hranice počtu obyvatel pro vznik nové obce je nyní 1 000 obyvatel, ale těch existujících se to netýká. To znamená, je k úvaze stanovit ji a u těch existujících například k 1. 1. 2024 třeba na minimálně 500 či 300 obyvatel. Byl by to i jednoznačný, proveditelný a konkrétní přínos SPD k debatám o tom, kde a jak snížit rozpočtový deficit.
Cílem navrhované úpravy je též modernizace jednání zastupitelstva obce a rady obce tak, aby jednání těchto orgánů nebyla znemožněna v případě, že se jednotliví členové těchto orgánů nebudou moci jednání fyzicky zúčastnit, například v období covidové epidemie. Je proto navrhována úprava distanční účasti členů zastupitelstva obce, kraje či hlavního města Prahy na jednání zastupitelstva či rady obce i možnost distanční účasti veřejnosti na jednání zastupitelstev. Návrh možnost využití distanční účasti podmiňuje tím, že ji připouští jednací řád příslušného orgánu.
Návrh reaguje též na aktuální vývoj inflace a změny hodnoty peněz a potřebu flexibilního rozhodování obcí, například při živelních pohromách. Je proto navrhováno zvýšení finančních limitů pro majetkoprávní jednání vyhrazená zastupitelstvům územních samosprávných celků.
Dále se zákon o obcích doplňuje o speciální pravomoc starosty obce přijmout rozhodnutí v záležitosti takzvané zbytkové pravomoci rady obce, je-li to nezbytné k operativnímu řešení určité mimořádné situace. Upravuje se i činnost dosavadních orgánů obcí - starosty, místostarosty, rady - v době ode dne voleb do zastupitelstva, od zániku mandátu stávajících zastupitelů do ustanovení nových orgánů obce po nových volbách. Platná právní úprava nevylučuje, aby v obcích, v nichž je volena rada obce, došlo ke zvolení nového starosty či primátora, avšak bez současného zvolení nové rady jako celku, což je nežádoucí. V praxi tak vedle sebe může působit nový starosta a dosavadní rada obce, jejímž členem se nově zvolený starosta nestává, což může vést k velkým problémům. K zamezení jejich vzniku se navrhuje změnit právní úpravu tak, že nově zvolené orgány obce - starosta, rada - se ujímají svých pravomocí současně, tedy až v okamžiku, kdy je zvolen nový starosta...
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale musím vás přerušit, je tady značný hluk. Vážené kolegyně, kolegové, prosím, přeneste diskuse do předsálí! Pane ministře, moc děkuju. Prosím, paní poslankyně. Omlouvám se vám.
Poslankyně Marie Pošarová: Současně se výslovně stanoví, že podmínka zvolení nové rady je splněna již v situaci, kdy je zvolena nadpoloviční většina jejích členů při současném zvolení starosty nebo alespoň místostarosty. Obdobně tomu pak bude i ve vztahu k zákonu o krajích a zákonu o hlavním městě Praze.
Dále se má upravit odměňování volených členů orgánů obcí, krajů a hlavního města Prahy a jeho městských částí. Zavádí se zde automatická, zákonem garantovaná každoroční valorizace odměn členů těchto orgánů nezávisle na rozhodování vlády, což je reakce na nález Ústavního soudu, který požaduje oddělit rozhodování o způsobu a výši odměňování členů zastupitelstev obcí od exekutivní normotvorby. ***
