(14.00 hodin)
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já jsem moc ráda, že jsem zase mezi vámi a že je tady taková dělná atmosféra, takže já použiji stejného adjektiva a navážu na brilantní výkon svého předřečníka. Skóre se vyrovnává. Protože musím mu poděkovat, že upozornil na některé věci sám, a nemusím se jimi tedy zabývat ve svém vystoupení tak podrobně já. Ale například kontrola plnění povinností dlužníků, lhůty, to jsou všechno věci, které, myslím si, bychom měli v rámci druhého čtení ještě svými pozměňovacími návrhy upravit a změnit.
Mně to tedy trošku připadá jako dost takový úkol - na jedné straně chceme vyjít vstříc dlužníkům, a už to tady bylo, nebudu zdržovat svým projevem, několikrát velice dobře, i kolegyní za SPD, paní poslankyní, zdůrazněno, že je třeba i akceptovat a přihlížet k potřebám, oprávněným potřebám věřitelů, na druhé straně chceme vyjít poctivým dlužníkům vstříc. Takže ten výsledek, aby to nebyl nějaký kočkopes, já se toho trošku obávám, a proto bych navázala právě na slova pana poslanec Staňka, vaším prostřednictvím, že by bylo dobré, kdybychom udrželi tu hlavní linii, to znamená pomoci dlužníkům, a zpřísnili jenom ten dohled, případně ta ochranná opatření, lhůty. Protože pokud půjdeme tak, aby to bylo úplně spravedlivé, jak víme, spravedlnost absolutní neexistuje, natožpak v právu, když děláme legislativní návrhy, tak ne vždycky se nám to podaří tak, jak bychom si představovali, a tady se obávám, že to riziko je relativně vysoké, čili aby ta linie byla udržena. Samozřejmě ta implementace tam je promítnuta. A na druhé straně abychom neujeli do druhého extrému, že to bude norma, která nepomůže nikomu. Nemám tu obavu, ta část diskuse a rozpravy, kterou jsem slyšela, mě přesvědčuje o tom, že tady půjdeme napříč politickým spektrem v zájmu zlepšení situace v České republice, a určitě, a to tady říkám teď, i řekněme podporována těmi, které nejmenuji, ale jako předsedkyně podvýboru pro justici mám informace od soudců, kteří se touto problematikou zabývají a bojí se, aby se to nepřehnalo, protože jinak ten scénář ze Slovenska je hrozivě reálný.
Takže zůstaňme při tom návrhu. Na druhé straně bychom měli najít velmi chytré řešení, jakým způsobem minimalizovat riziko toho, že ti, kteří to potom budou posuzovat, budou ve výsledku konstatovat, že pohledávka zůstala nedobytnou, tak jak tady řekl pan poslanec Staněk. To se nám může stát. Pokud to zůstane v této podobě, tak dokonce si myslím, že ta pravděpodobnost není úplně malá. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou reaguje pan poslanec Aleš Dufek. Prosím.
Poslanec Aleš Dufek: Já jsem se ani nechtěl hlásit do řádného vystoupení, mám pouze dvě poznámky k tomu. Poslouchal jsem předřečníky. My za KDU-ČSL to samozřejmě podpoříme tady a posuneme tento zákon dál.
A ty dvě poznámky. Jedna je ta, že bych vzdal čest všem podnikatelům - fyzickým osobám, kteří za posledních 25 let nemohli se dožít toho, nebo neustáli tu skutečnost, že se skutečně nemohli oddlužit, a procházeli v podstatě, na rozdíl od těch podnikatelů, kteří třeba různě pokládali různé právnické osoby, tak oni v podstatě buď zaplatili všechno do poslední koruny, anebo jako doteď jsou různě stíháni a všude hledáni, aby zaplatili a zaplatili a zaplatili. Takže to je jedna poznámka.
A ta druhá poznámka je, že se už strašně těším na ty brilantní pozměňovací návrhy, když byly takové brilantní řečnické projevy, tak se moc těším na ty brilantní pozměňovací návrhy, jak tedy se ti dlužníci budou ty tři roky sledovat a jak je donutíme, aby skutečně jakoby odkryli karty a udělali během tří let všechno, co můžou. Ale těším se do výboru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Karla Haase. Prosím.
Poslanec Karel Haas: Dobré popoledne, dámy a pánové. Já také vystačím s velmi rychlou faktickou. Je to možná teď reakce na ctěného kolegu Aleše Dufka. Já myslím, že v rámci opravdu jednoznačné podpory této důležité novely, tak odpovím možná takovým malým návodem, co bychom měli v ústavně-právním výboru, všichni členové, možná si vzít jako inspiraci. V rámci připomínkového řízení mezirezortů nad touto novelou velmi cenné náměty, připomínky, podněty daly pro mě jako pro právníka následující instituce: Nejvyšší soud České republiky, Exekutorská komora, Česká advokátní komora a Hospodářská komora České republiky. Jinými slovy, možná ten inspirační zdroj pro případné úpravy této novely v rámci legislativního procesu. Říkám pro případné, cením si té snad široké shody, klepu to do dřeva, nad touto novelou. Tak jsem jenom chtěl dát takové inspirační tipy pro naši práci zejména v ústavně-právním výboru. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V současné době konstatuji, že se nikdo nehlásí do obecné rozpravy, a je-li tomu tak, já končím obecnou rozpravu. Vidím, že pan ministr se chystá na závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Já jsem poslouchal tu rozpravu, asi nejvíce bych měl reagovat na kolegu Patrika Nachera. On toho řekl více, některé věci byly řekněme k tomu zákonu, některé věci byly obecně politické, tak já se pokusím na to nějak zareagovat.
Za prvé, ta námitka, proč ten zákon je předložen po tak dlouhé době projednávání. Odpověď je velmi jednoduchá. Bylo těžké najít shodu na znění tohoto návrhu zákona tak, aby byl průchozí v koalici a pokud možno průchozí i v této Sněmovně, protože když tady poslouchám ty projevy například o právech věřitelů a podobně, tak zrovna strana, kterou zastupuji já, tak řekněme měla obavu, že některé úpravy mohou narušit ta práva věřitelů, ale zůstali jsme v tom sami, to je potřeba si říci. A tak se ministr a někteří další členové mé strany snažili, aby některé návrhy prostě vyzněly nějak jinak. To, co je tady ale předloženo, je typický kompromis. To znamená, já jsem jednal i s hnutím ANO. Takže ODS v některých názorech zůstala sama. Ano, ta debata trvala dlouho, to je prostě daň za demokracii, které se nebudu vyhýbat, že byla tímto způsobem zaplacena. A v zásadě se předkládá návrh... (Hluk v sále. Ministr se obrací na předsedajícího s poznámkou, že neslyší sám sebe.) A v zásadě se předkládá návrh, který dost možná bude kritizován zleva i zprava, ale to je prostě nevýhoda kompromisů. Podstatné je, že ten zákon tady nachystán nějakým způsobem je a měl by být schválen už kvůli pravidlům Evropské unie.
A teď ty obecné věty kolegy Nachera, které zde řekl, řekl bych to trošku klausovsky, řekl některá zlá slovíčka o mých koaličních partnerech, nebo našich. (Reakce na poznámku z pléna:) Ne, já to takhle prostě beru. Pan kolega Nacher se zmínil, že dostával od poslanců hnutí STAN různé podněty, aby v té aféře, kterou jsem si způsobil sám před 14 dny, proti mně nějak vystupovali.
Podívejte, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, já tyhle věci neřeším a řeknu vám proč. Vždycky platí, ať jde o jakoukoli politickou stranu: čím větší neštěstí v tomhle baráku, nebo v této budově, přejete tomu druhému, tím větší jednoho dne postihne vás. Já nebudu rozebírat to, kdo jako co kde říkal a neříkal a k čemu ponoukal. Nemusím to dělat, ono se to vyřeší samo. A ani žádné vyšetřování v těchto věcech dělat nebudu, ale beru na vědomí tuhle záležitost.
Potom jsem si všiml ve veřejném prostoru takových těch různých - jak bych to řekl? - námětů, čím pak to je, že ta opozice mě kritizuje méně, než by se to líbilo některým médiím a sociálním sítím. Tak já si dovolím říci, a teď - hloupý člověk soudí podle sebe, to znamená, on si říká: je to proto - a tím mluvím o nějakých redaktorech, bohužel, a některých provozovatelích sítí - on si myslí: oni to dělají proto, že mají určitě spolu něco domluveno a mají nějaký partnerský vztah. Podle mého přesvědčení je ta odpověď mnohem jednodušší. Za celou svou politickou kariéru, a to jak v Brně, tak tady, nikdy v životě jsem proti nikomu tady ani v nějakých médiích necitoval žádné články. V životě jsem necitoval nějaké uniklé odposlechy z nějakých trestních řízení a podobně. A já předpokládám, že si toho všimli i v hnutí ANO i v SPD a možná i v jiných řadách. A proč to dělám? Nedělám to proto, že mám někoho radši nebo méně radši. Tady jde totiž o princip. Jakýmkoli čtením článků tady kohokoliv, jakýmkoli čtením nějakých uniklých spisů státního zástupce a policistů tato Sněmovna odevzdává tu moc jinam! Sedí někde pár lidí a vymyslí si, co na koho pustíme. Hlupák to tady čte dál! A že jich tady bylo! ***