(11.40 hodin)
(pokračuje Ivan Adamec)
Já tady za sebe říkám, že není to určitě úplně stoprocentně dokonalý návrh. Myslím si, že bude potřeba se zabývat na výboru, minimálně na našem, některými řekl bych pohledy na některé části zákona, nicméně tvrdím, že tento návrh zákona je připraven dobře - to je trošku pochvala ministerstvu - a že to, co jsme schopni na výboru doladit ve spolupráci s ministerstvem, je i reálné, a doporučuji, aby tento návrh zákona prošel do druhého čtení s tím, abychom zachovali standardní lhůty, abychom nikam nespěchali. Spěchejme pomalu, protože víme, jak to většinou dopadne, když spěcháme.
Dámy a pánové, za mne jako za zpravodaje v prvním čtení je to v tuto chvíli vše. Doporučuji, abyste přemýšleli o tom, že vlastně skutečně je to úspora, není to byznys, a takto k tomuto návrhu zákona a k zákonu musíme přistupovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Karel Havlíček, a poté se připraví paní poslankyně Kocmanová. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, energetický zákon, komunitní energetika, z mého pohledu je to možná energetický zákon roku. A ta zásadní informace, kterou chci říci úplně na úvod, je zcela jasná. Já zákon považuji za správný krok, hnutí ANO jej nebude blokovat. Nicméně před vlastním zhodnocením zákona dovolte několik východisek, bez kterých by ta následující diskuse určitě potom i ve druhém a třetím čtení byla z mého pohledu skoro bezpředmětná, protože na to potom budou navazovat ty připomínky, ale jsou víceméně technického charakteru a já věřím, že jsme schopni se na některých z nich shodnout.
Takže východisko úplně to nejpodstatnější je to, že obnovitelné zdroje považujeme jakožto hnutí ANO společně s jádrem za základ budoucího energetického mixu, který, jak víme, musí směřovat k bezemisním zdrojům. Je třeba ale současně říct to B. Je to ještě otázka jedné generace, než je dobudujeme, a během této doby budeme muset využívat v dobře nastaveném mixu uhlí a plyn, a to zejména s ohledem na vytápění v zimních měsících a tak dále. Nicméně je zjevné, že posilovat obnovitelné zdroje musíme již nyní a paralelně vedle toho budovat další jaderné bloky, které jsme připravili, a věřím, že se shodneme s vládou, že se budou budovat i v rámci Temelína.
Východisko další. Nesmí se už ale opakovat chyby, které se udělaly při zavádění obnovitelných zdrojů energie, rozumím tím zejména fotovoltaiky, v letech 2006 až 2010. Zprvu, připusťme, dobrý zájem byl ve finále přebit lobbistickými skupinami a některými zcela zkorumpovanými politiky. Výsledek bude ten, že nás tahleta záležitost bude stát 600 miliard korun, a to se hovoří pouze o fotovoltaice. Kdybychom se bavili o celkových obnovitelných zdrojích, tak se blížíme jednomu bilionu, ale podstatná je ta fotovoltaika. Ještě jednou: solární tunel nás bude stát 600 miliard korun a z toho vygenerujeme možná 3 % elektrické energie. Dopadlo to úplným fiaskem a bohužel to znevěrohodnilo obnovitelné zdroje jako takové, což je samozřejmě špatně.
Další východisko je, že zcela zjevně vidíme vysoký zájem o instalaci obnovitelných zdrojů energie, zejména tedy instalaci fotovoltaiky v posledních měsících. To je dáno prostým faktem, že energie jsou u nás extrémně drahé, ale popravdě řečeno i v celé Evropě, a lidé volí v tuto chvíli raději cestu investic do obnovitelných zdrojů, protože v tom cítí určitou míru diverzifikace, nebo minimálně to, že budou decentralizovat, a často je to svým způsobem krok zoufalých domácností, možná i firem, které se nechtějí spoléhat na to, jaká bude ať už vládní energetická politika, nebo evropská energetická politika, protože se prostě jednoduše spálily.
Východisko další. Komunitní energetika zdaleka nevyřeší vše. Musí být pro uživatele velmi dobře naplánována, a to tedy jak po té stránce energetické, tak po stránce ekonomické. Na první pohled je sice jasné, že technicky i finančně je méně náročné dodávat elektřinu zjednodušeně řečeno z jedné budovy do druhé než třeba sítěmi vysokého napětí do úplně jiného místa v České republice, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že také může být více práce především na dispečerském řízení s energií vyrobenou z nestabilních dodávek.
Východisko předposlední je to, že jsme časově na hraně. A teď myslím na hraně nikoli v tom, že to zavádíme pozdě, ale že to zavádíme skoro bych řekl ještě dříve, nikoliv teď z toho úhlu pohledu, jestli to potřebujeme, nebo ne, na tom se všichni shodneme, že to potřebujeme a že to je krok správný, ale z úhlu pohledu, jak jsou dobudovány a připraveny distribuční sítě. Všichni víme, že je musíme posilovat a musíme být obezřetní v tom, že nástup komunitní energetiky si nesmíme zkomplikovat tím, že to přeženeme a ve finále to v uvozovkách nebude fungovat. To znamená, cílem by dnes nemělo být tlačit časově na pilu, ale spíš vychytat všechny chyby a všechny náležitosti i toho zákona, a nezpůsobit tak zpočátku více škody než užitku, protože pokud by se tím ohrozila pověst komunitní energetiky, tak by to asi bylo to, co si nikdo z nás nepřeje, a tomu bychom měli zabránit.
Východisko poslední, ještě jedno, alespoň z mého pohledu, je, že po zakotvení komunitní energetiky do českého právního řádu lze předpokládat, že nastane ten takzvaný NIMBY efekt, nebo jak to můžeme nazvat, to znamená "ne na mém dvorku". Takže sice bude zájem o sdílení elektřiny, ale může být odpor k instalaci zdrojů v blízkém okolí občanů. Takže bude velmi důležité, aby se výhody té komunitní energetiky, které jednoznačně převažují, občanům opravdu dobře komunikovaly.
Já bych ještě dodal jednu věc, a to je proces, ke kterému jsem poměrně kritický, tak, jak probíhala příprava, protože zejména ta první verze byla, z mého pohledu skutečně zcela jednoznačně vyplývala z toho, že zájmové skupiny si z toho udělaly trhací kalendář. To bylo velmi špatně připraveno. Ale musím zase objektivně říct, že ten finální návrh, který je dnes, se docela zásadním způsobem odlišuje od toho původního návrhu a je jednoznačně výrazně lepší. Na druhou stranu si zase musíme říct, že tím pádem to neprošlo tím optimálním připomínkovým řízením, nicméně věřím, že potom v rámci jednání na výboru se tam některé věci dokážou vychytat.
A teď k těm připomínkám. Mám jich tady osm. Možná se ke mně ještě moji kolegové připojí. Já netvrdím, že jsou to kategorické názory, přes které nejede vlak. My jenom chceme, abyste zvážili tyto připomínky, protože popravdě řečeno, každý na to má trošku jiný názor. Já jsem se tomu docela zodpovědně věnoval. Potkal jsem se s desítkami nejvýznamnějších aktérů v oblasti energetiky a musím říct, že v zásadě panuje shoda všech aktérů energetiky, že je třeba toto přijmout. Můžeme se odlišovat časovým horizontem a nad některými principy, které teď představím.
Jedním z nich je princip lokálnosti. Ten je zakotven, jak všichni víme, zatím jen do roku 2026 a ke zvážení je to, jestli skutečně ho nezachovat trvale, to znamená zachovat omezení sdílení v rámci skupiny, teď to máme na tři obce, jak všichni víme, s rozšířenou působností. Toto je do značné míry i inspirace ze zahraničí, kde to skutečně v celé řadě zemí, a udělali jsme si ten screening docela slušně, skutečně platí jenom na tu určitou omezenou skupinu.
Pak je samozřejmě jedno velmi citlivé téma, které možná překvapí, a to je princip početního omezení sdílení v rámci skupiny mezi tisícovkou odběrných míst. V první chvíli tady byla poměrně negativní reakce na to, že tím vlastně třeba Praze a tak dál něco odebírám, a já se přiznám, že jsem měl stejný názor, ale když jsem si potom vyslechl všechny argumenty a prošel jsem si tím vším, tak mám pocit, že to není špatně. ***
