(11.20 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Přitom kromě dvou případů, kromě Slovenska a Německa, ve všech evropských státech nyní reálné mzdy a platy meziročně rostou. Nejvíce rostou v Maďarsku, tak jak tady říkáme, že Maďarsko v některých věcech může být naším vzorem, tedy mluvím o SPD, a to v Maďarsku rostou reálné příjmy o 18 %, v Estonsku o 13 %, v Rumunsku o 14 %, v Polsku o 12 %. Průměr růstu mezd a platů v celé Evropské unii je 5 %, rozumějte plus 5 %, u nás je pokles o 6,7 %.
Je tak naprosto zřejmé, že se Fialova vláda nemůže vymlouvat na mezinárodní situaci a zahraniční vlivy. Tyto tristní výsledky jdou čistě na její vrub. Občané České republiky zažívají nejrozsáhlejší propad životní úrovně ze všech zemí v celé Evropě. V rámci našeho kontinentu neexistuje žádná země, kde by se reálné mzdy a platy propadaly více než v České republice. A vinu za tento stav nese vláda Petra Fialy, která nedokáže či nechce pracovat ve prospěch českých občanů, a kombinace její neschopnosti a nečinnosti vede k tristním výsledkům, a to nejen v sociální a ekonomické oblasti.
Tato pro Českou republiku neblahá situace je výslednicí několika faktorů, zejména pak souběhu vysoké inflace a dlouhodobě nízkých mezd. Příčinou dlouhodobě vysoké inflace v České republice je jednak rychle rostoucí deficit státního rozpočtu a rekordní růst státního dluhu, přičemž obojí je důsledkem katastrofální vládní fiskální a rozpočtové politiky. Dalším zdrojem vysoké inflace je masivní růst cen energií a potravin, které tu inflaci táhnou, kdy vláda rezignovala na své povinnosti a nevyužívá cenové regulační nástroje. Vláda ještě navíc hodlá zvyšovat daň z přidané hodnoty u mnoha druhů zboží a služeb, což povede k dalšímu růstu jejich cen, což znamená, že část, minimálně velká část konsolidačního balíčku je proinflační.
Hnutí SPD naopak již více než rok požaduje snížení vládních cenových stropů na energie a u elektřiny, jejich zafixování přímo u výrobců a zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty u základních potravin včetně důsledné kontroly cen a marží zahraničních maloobchodních potravinových řetězců. Současně je třeba zaměřit se na zahraniční korporace podnikající v České republice, které část zisku ve formě dividend vůbec nedaní a na mzdy českých zaměstnanců vynakládají podstatně nižší část svých příjmů, než je tomu v jiných evropských státech, právě proto, aby zisky a dividendy mohly odvádět do jiných zemí. Jenom pro vaši informaci, během minulého roku odvedly asi 450 miliard z České republiky.
To je jedna část té ekonomiky, to znamená propad příjmů, nejvyšší propad příjmů obyvatel České republiky, a na druhé straně máme zdražování, které ty nůžky ještě víc rozevírají. Takže to zdražování nadále pokračuje. Já tady slyším od premiéra a vlády, jak všecko zvládli, jak se nenaplnily žádné černé scénáře, ale těm firmám to chvilku trvá, ony hledají místa s nižšími cenami energií různě po světě, aby jejich výrobky byly světově konkurenceschopné. Prostě je to začátek deindustrializace České republiky. A může si premiér říkat, že to tak není, a chápu, že to říká a že říká, že výsledky jeho vlády jsou ohromující, skvělé a úžasné, ale není to tak.
Podívejme se tedy na to zdražování. Moje údaje jsou z července a srpna letošního roku. Například ceny cukru meziročně stouply o 44,7 %, vajec o 28 %, zelenina o 30 % a brambory, brambory o 60 %. Dle oficiálních údajů Českého statistického úřadu, ČSÚ, z července a srpna letošního roku inflace v České republice nadále roste, přestože vláda Petra Fialy lživě tvrdí opak. Ve skutečnosti spotřebitelské ceny zboží a služeb v červenci meziměsíčně opět vzrostly o 0,5 % a meziročně dokonce o dalších 8,8 %.
Meziroční růst cen byl tažen zejména zdražením potravin a náklady na bydlení, které se tak stává zejména pro mladé pracující rodiny čím dál více nedostupným. Úroky z hypoték jsou obrovské, je problém pro mladé lidi našetřit vůbec na akontaci na tu hypotéku a je nemožné ji téměř zaplatit. To znamená, že bydlení pro mladé rodiny je v České republice už dnes nedostupné. Meziroční růst cen potravin činil v průměru 9,5 %, v některých položkách i výrazně více, například u cukru 44 %, vajec 30 %, zelenina o 30 %, brambory o 60 %, přičemž dle údajů Českého statistického úřadu jen za rok 2022 vzrostly ceny základních potravin o 134 %. Co se týče nákladů na bydlení, ceny zemního plynu meziročně stouply o 35 %, ceny tuhých paliv o 27 %, vodné zdražilo o 16 %, stočné o téměř 30 %, elektřina o 23 % a teplo a teplá voda o 40 %.
Hovořit za této situace o snižování inflace může pouze lhář. Navíc v příštích měsících lze očekávat další zrychlení tempa růstu inflace kvůli výraznému růstu cen pohonných hmot, které zavinila Fialova vláda zvýšením spotřební daně na naftu od 1. srpna. Pamatujete si, jak si tady pětikoalice schválila zvýšení o 1,5 koruny za litr nafty s daní o 1,8? Čerpadláři zdražili někde o dvě, někde o tři, někde o čtyři koruny, rafinérie zdražily, takže se nám to všechno pěkně prodraží.
Já jsem jenom považoval za nutné v polovině volebního období říct, jak na tom jsme jako Češi. Jsme na tom prostě špatně, jsme na tom blbě, nejsme na tom vůbec dobře a myslím si, že by vláda měla rezignována (rezignovat) a být nové volby v České republice, protože jde to ne od deseti k pěti, ale od desíti k nule. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy byl přihlášen pan ministr Jurečka, ten ale svoji přihlášku stahuje a nikdo další s přednostním právem se již nehlásí. Proto přivolám kolegyni a kolegy z předsálí, měli bychom totiž hlasovat. Připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti, nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu a nelze rozšiřovat schválený pořad.
Dále tady mám oznámení o náhradní kartě. Pan ministr Rakušan bude nadále hlasovat s kartou číslo 32.
A z dnešního jednání se ještě omlouvají další poslanci: Bělor Roman - od 17.30 do 19.30 z pracovních důvodů, Benešík Ondřej - do 10.45 bez udání důvodu a Kaňkovský Vít z celého jednacího dne z rodinných důvodů. To je prozatím vše.
Přivolávám tedy kolegyně a kolegy z předsálí. Počkám, až se počet přihlášených ustálí, a nově příchozím připomínám, že hlasujeme o pořadu 73. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. (Do sálu přicházejí poslanci.) Počet přihlášených se již ustálil.
Já tedy připomínám, hlasujeme o pořadu schůze.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro pořad schůze? Kdo je proti?
V hlasování číslo 3 přihlášeno 177 poslankyň a poslanců, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat. Já tedy konstatuji, že pořad schůze byl schválen. ***
