(16.30 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Nejprve se podíváme na nuclear sharing, neboli nukleární sdílení. Je to všechno z volně přístupných zdrojů, podotýkám. To nukleární sdílení je konceptem politiky jaderného odstrašování NATO, který umožňuje členským zemím bez vlastních jaderných zbraní podílet se na možném použití jaderných zbraní NATO. Zejména stanoví, že se ozbrojené síly těchto zemí zapojí do přepravy jaderných zbraní na místo jejich výbuchu v případě jejich použití. V rámci sdílení jaderných zbraní zúčastněné země kromě jiného udržují technické vybavení, zejména letadla pro dvojí užití, potřebné pro použití jaderných zbraní a skladují jaderné zbraně na svém území. Zatím je známo, že Belgie, Německo, Itálie, Nizozemsko a Turecko hostí americké zbraně jako součást politiky NATO pro sdílení jaderných zbraní.
Předpokládá se, že od roku 2021 je v Evropě v rámci dohody o sdílení jaderných zbraní umístěno 100 až 200 taktických jaderných bomb B61. Zbraně jsou uloženy v trezoru v tvrzených úkrytech pro letadla. Používanými dopravními prostředky jsou bombardéry F-16 a Panavia Tornado. Podle všech dostupných informací toho bude schopen i letoun stealth technologie F-35, který budeme kupovat v dohledné době cirka za 120 miliard v počtu 24 kusů. Jaderná bomba B61 je termonukleární zbraň, tedy vodíková bomba. Puma má široce nastavitelnou sílu od 0,3 do 340 kilotun. Jen tak pro zajímavost, jaderná bomba, která spadla na Hirošimu, měla 15 kilotun a zabila 70 000 lidí a dalších 70 000 lidí zranila.
V současné době probíhají práce na vývoji nové zbraně. Ono je to koncepčně zbraň ze šedesátých let minulého století, ale k tomu se přidává nějaký balíček, který usnadňuje doručení této bomby, stane se z toho klouzavá bomba, která umožní spuštění nebo vypuštění zbraně ve větší vzdálenosti od cíle a navedení pomocí satelitního systému GPS s doručením přesnosti jednoho metru.
Po rozpadu Sovětského svazu byly typy jaderných zbraní sdílených v rámci NATO zredukovány na taktické jaderné bomby, o kterých jsem hovořil, roznášeny letadly dvojího určení - již zmíněné Tornado, F-16 a nejnověji F-35. Na německé základně Büchel je uloženo údajně 20 pum B61 pro dodání německými bombardéry Tornado. Do roku 2024 mají být německá letadla Tornado vyřazena. V roce 2022 Německo oznámilo, že nakoupí 35 letadel F-35, aby nahradilo letadla Tornado v roli sdílení jaderných zbraní. V roce 2022 po zahájení konfliktu na Ukrajině se objevily zprávy o možném zařazení Polska do programu jaderného sdílení NATO.
Rozmístění jaderných zbraní na území České republiky brání mezinárodní dohoda, Zakládající akt Rusko - NATO. Dle dohody NATO nebude rozmisťovat jaderné zbraně na území nových členů a nebude zde budovat úložiště jaderných zbraní. Dle dne 2. června 2023 se předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na setkání předsedů parlamentů zemí NATO ve Vilniusu vyslovila za zrušení Zakládajícího aktu Rusko - NATO. Česká republika se nepřipojila k Smlouvě o zákazu jaderných zbraní z roku 2017 s tím, že připojení k dohodě by bylo v rozporu se závazky Česka v NATO. Pravda je taková, že se k tomu nepřipojilo spoustu dalších jiných zemí.
Kritici se domnívají, že sdílením jaderných zbraní NATO porušuje články 1 a 2 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které zakazují převod a přijetí přímé či nepřímé kontroly nad jadernými zbraněmi. A teď budu citovat ten článek 1 a 2.
Článek 1: Každá smluvní strana vlastnící jaderné zbraně se zavazuje nepředávat přímo či nepřímo komukoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo jadernými výbušnými zařízeními, jakož i žádným způsobem nepodporovat, nepodněcovat a nepovzbuzovat jakýkoliv stát nevlastnící jaderné zbraně k výrobě nebo k získání jaderných zbraní či jiných jaderných výbušných zařízení jakýmkoliv jiným způsobem nebo k získání kontroly nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními. Konec článku 1.
Článek 2: Každá smluvní strana nevlastnící jaderné zbraně se zavazuje nepřijímat přímo či nepřímo od kohokoliv jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení ani kontrolu nad těmito zbraněmi nebo výbušnými zařízeními, nevyrábět jaderné zbraně nebo jiná jaderná výbušná zařízení, ani je nezískávat jakýmkoliv jiným způsobem, ani nevyhledávat a nepřijímat jakoukoliv pomoc při výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení.
Spojené státy trvají na tom, že jejich síly ovládají zbraně a že žádný převod jaderných bomb nebo kontrola nad nimi není zamýšlena. Piloti a další zaměstnanci nejaderných zemí NATO však cvičí manipulaci s americkými jadernými bombami a jejich doručování a jejich válečná letadla byla přizpůsobena k doručování amerických jaderných bomb, což zahrnuje přenos některých technických informací o jaderných zbraních. Vytváří to jeden nebezpečný precedens. Program NATO sdílení jaderných zbraní by nyní mohl být použit jako záminka ze strany jiných zemí, které vlastní jaderné zbraně, třeba Číny, Pákistánu nebo jiného státu, k vytvoření podobného uspořádání. To znamená, představme si, že by Čína nabídla takové uspořádání svým spřáteleným státům, nebo kdyby Pákistán, který je taky vlastníkem jaderné zbraně, provedl sdílení jaderných zbraní s nějakou jinou muslimskou zemí, třeba se Saúdskou Arábií nebo Íránem.
Takže moje otázka zní, jestli paní ministryně obrany, potažmo vláda, by se připojila k požadavku Polska na podílení na jaderném sdílení, aby i na naše území byly umístěny americké jaderné zbraně v dohodnutých zařízeních, která zmiňuje smlouva DCA. Pokud ne, tak jestli tuto možnost zvažuje v budoucnu a jestli americká strana vznesla tento požadavek na naši vládu. Dále se ptám odpovědného zástupce hnutí ANO na stejnou otázku, jestli by tedy podpořili rozmístění jaderných zbraní na našem území v rámci jaderného sdílení za současné situace nebo v budoucnu a za jakých předpokladů, či toto a priori odmítají?
V poslední době se nám to objevuje takový nešvar - nešvar fabulace a protimluvy. Říká se ne, nebudou tu základny, jenom když to schválí Parlament v případě ohrožení. Nebudou tu kvóty, máme nyní solidaritu, nelegální a nepřizpůsobivé a problémové migranty tady tedy nebudeme mít, máme Ukrajince a potom to nějak uplácáme. Odsuneme problém do budoucnosti a tím uchlácholujeme veřejnost, aby si na problém zvykla, přijala ho, a z oponentů děláme paranoiky a dezinformátory.
Masmédia hlavního proudu namísto aby tuto nesmyslnou - z mého pohledu nesmyslnou - argumentaci rozcupovala, tak se podílejí na ostrakizaci oponentů. Z mého pohledu se jedná o jednu z metod mediální manipulace neboli strategii odkládání. Je snazší přesvědčit veřejnost, že nepopulární kroky se uskuteční až v nějaké nejasně určené definované budoucnosti a stanou se reálné za podmínek, které jsou velmi nepravděpodobné. Potom, protože veřejnost má vždycky tendenci naivně očekávat, že všechno se nějak zlepší, změní k lepšímu a že požadované oběti se lze vyhnout, to přijme a zvykne si na tuto myšlenku s určitou rezignací, až přijde čas. ***
