(16.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. K faktické poznámce se přihlásila paní ministryně Černochová a pan poslanec Balaš. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem chtěla reagovat na pana kolegu poslance Sládečka. Zmiňoval tady Izrael a jejich pořizování letounů F-35. Tady bych mu chtěla říct, že zásadní rozdíl je v tom, že zatímco Česká republika by pořizovala kompletně novou schopnost, tedy nejen letouny, ale například výcvik, munici, vybavení pro piloty a tak dále, tak Izrael pouze, prosím pouze, dokupuje stroje do již zavedeného systému. Ten navíc podle našich informací - konfigurace těch izraelských strojů se zásadně odlišuje od letounů, které by hypoteticky chtěla pořídit Česká republika. Je tedy nutné brát v úvahu i fakt, že Izrael a Spojené státy americké mají specifickou vazbu, která zahrnuje jak zvláštní bezpečnostní záruky, tak masivní finanční podporu mimochodem až 3,8 miliardy amerických dolarů ročně. Stejně tak vojenské dodávky mezi Izraelem a Spojenými státy jsou za podmínek, které nikdy nebudou v celé šíři známy.
Mimochodem, pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, stejný režim ochrany právě přislíbil, ochrany vztahů jako mezi Izraelem a Spojenými státy, přislíbil na summitu ve Vilniusu prezident Spojených států amerických Biden také Ukrajině. Takže tady stoprocentně platí, že český a izraelský nákup letounů cenově srovnávat nelze.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně, za dodržení času. Nyní s faktickou vystoupí pan poslanec Balaš, připraví se pan poslanec Kubíček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Já bych vaším prostřednictvím rád panu Brázdilovi jenom řekl, že jestliže považuje smluvní závazek za papír, za cár papíru, tak bych s ním tedy nechtěl žádnou smlouvu uzavírat. Protože v mezinárodním právu stejně jako ve vnitrostátním platí zásada pacta sunt servanda, tedy že smlouvy mají být dodržovány. A na tom stojí celý smluvní systém vnitrostátní i mezinárodní. A pokud jde o mezinárodní právo a o tuto konkrétní smlouvu, tak to je opravdu technická smlouva, která pouze usnadňuje možnost při mimořádných situacích operací amerických vojsk v České republice, kdybychom to opravdu potřebovali. Ale neznamená to, že dojde k okupaci. Neznamená to ani, že tady budou vojenské základny Spojených států. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou zatím jako poslední pan poslanec Roman Kubíček. Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu velmi stručný. Pro mého kolegu Milana Brázdila, vaším prostřednictvím, já dám takový krásný příklad. Když byla krize na Ukrajině a Slováci podepsali smlouvu, tak požádali napřímo americkou stranu o vyslání baterie raket Patriot a radarového systému Sentinel a dostali ho napřímo přes smlouvu během tří dnů. Kdyby to bylo přes stát, jako je Německo, tak sice oni je mají, můžou je poskytnout, ale potřebují k tomu schválení americké strany. A ta prodleva je poměrně dlouhá. Tak z tohoto důvodu to považuji za významné.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou, než dostane slovo pan poslanec Zlínský, se přihlásil pan poslanec Brázdil. Prosím.
Poslanec Milan Brázdil: Ano, děkuji. Toto má logiku, toto má vysvětlení, já to přijímám, takový argument. Ale pane Balaši, prostřednictvím předsedající, já jsem neřekl, že to je cár papíru, že se nemá dodržovat. Ale papírem se nedá bránit, papír je... myslím si, že vzdálenost Ameriky od těch sousedů - my jsme tu blíž, takže jistě by asi pravděpodobně oni tu byli dřív než někdo jiný. Promiňte, že nemám takové povědomí o právech, ale na té vojně jsem byl. A rozhodně vzdálenost hraje roli při jakémkoliv napadení, takže mi to přijde... Proto jsem chtěl nějaké vysvětlení, jako že toto nás má ochránit, Roman Kubíček mi vysvětlil, dostali bychom to rychleji. Dobře. Děkuji za vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. To byla poslední faktická poznámka. Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Vích.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já tady udělám také takový vojenský coming out jako pan poslanec Brázdil. Já jsem tedy vystudoval civilní - ne vojenskou, ale civilní medicínu, nicméně měl jsem to štěstí pak po skončení vysoké školy nastoupit do elitního protiraketového pluku do Žatce a ke své velké radosti jsem strávil 7 měsíců v poli, z toho měsíc na ostrých střelbách v Ašuluku, což je asi 300 km od Buzuluku v poušti u Kaspického moře. Takže jsem byl velmi rád. To byla skutečně vynikající zkušenost pro mě. Takže to bych řekl k tomuto, jak jsem vycvičen já. A ještě ke všemu v roce 1991 mě vlastně nový režim pak zavolal na vojenské cvičení a vycvičili mě jako protiradiačního odborníka, jako lékaře. Takže to už možná vysvětluje, proč mě tato problematika zajímá a proč budu pokračovat v té diskusi, kterou jsem tady vedl s paní ministryní při prvním čtení ohledně tohoto zákona.
Takže se budu na to dívat prizmatem určitých obav z toho, aby na našem území v žádném případě nebyla žádná možnost, aby se tady rozmísťovaly jaderné zbraně. Takže celým tím mým dlouhým vystoupením, podotýkám dlouhým, se bude táhnout jako červená nit tato obava. A vy, kteří znáte, jak vystupuji, tak já neumím tu politickou dikci, já se přiznávám, že to není moje silná stránka. Já jsem vycvičen jako lékař se držet faktů a používat fakta. Takže já se omlouvám, budu tady mluvit konkrétní věci a budu tady citovat paní ministryni, budu tady citovat ostatní poslance, budu tady citovat různé smlouvy, takže možná to nebude úplně zábavné. Nicméně budu rád, když část z vás tady zůstane a případně budete na to mé vystoupení reagovat, zvlášť paní ministryně. Nakonec tam budu mít i pár dotazů jak na paní ministryni, tak na zástupce ANO ohledně některých věcí, které považuji za důležité.
Já se nejprve podívám na tu smlouvu DCA z hlediska toho, jestli by tedy mohla umožňovat, facilitovat rozmístění jaderných zbraní na našem území. Já neříkám, že budou tady rozmisťovány, je to jenom jakési zhodnocení té smlouvy.
Zavádí zařízení a objekty s výlučným užíváním Armádou Spojených států amerických s omezeným přístupem českých orgánů, tato smlouva. Umístěný materiál ozbrojených sil USA, jakož i zařízení nebo jejich části určené ke skladování takového umístěného materiálu budou užívány výhradně ozbrojenými silami Spojených států amerických. Ozbrojené síly Spojených států amerických budou mít výlučnou kontrolu nad přístupem, užíváním a nakládáním s tímto umístěným materiálem. Dopravní prostředky provozované ozbrojenými silami Spojených států amerických mohou volně vstupovat, pohybovat se na území České republiky bez možné kontroly orgánem České republiky. Na palubu takových dopravních prostředků nebude možné bez souhlasu Spojených států vstupovat nebo je podrobovat prohlídce.
Další věc, která je důležitá, je možnost v dohodnutých zařízeních a prostorech vykonávat stavební činnost. Já si teď dovolím tedy citovat paní ministryni. Já to tedy vůbec nemíním pejorativně, já si toho vážím, že tady odpovídala na mé dotazy, tak je to vlastně reakce na to mé vystoupení. A ona tady řekla, že Česko je vázáno smlouvou o nešíření jaderných zbraní. Dále ještě řekla, že v současnosti, abyste tu informaci měli, mají Američané jaderné zbraně v řádech desítek kusů v Belgii, Itálii, Německu, Nizozemsku, Turecku. Tady ovšem jde o součást aliančního konceptu zvaného nuclear sharing. Zbraně jsou umístěny se souhlasem - opakuji se souhlasem - přijímajících států, takže tady opravdu se něčeho takového ani vy, ani kolegové z SPD a hlavně ani občané České republiky nemusíme obávat. Já se na to tedy podívám trošku podrobněji a pak se i na to téma zeptám paní ministryně. ***
