(12.30 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Vláda tedy navrhovanou změnou valorizačního schématu, která postihuje všechny příjemce důchodů, vůbec neřeší stabilitu veřejných financí a důchodového účtu, ale ukazuje tím jen svou vlastní neschopnost stanovit si priority hospodářské politiky a realizovat je. Prostě vláda si řekla, že má málo peněz, tak že bude škrtat. A škrtá důchodcům. To je všechno. Žádná koncepce, žádné priority hospodářské politiky, nic, nula. A trestá ty, co se nemohou bránit, ty, které dnes tady bráníme my.
A neodpustím si jednu aktuální poznámku ke vztahu této vlády k valorizacím důchodů. Pan ministr Jurečka avizoval, že v rámci lednové řádné valorizace důchodů dojde pouze ke zvýšení základní složky všem příjemcům zhruba o 400 korun. Jde tedy o zvýšení průměrného důchodu o necelá 2 % v době, kdy se průměrná inflace pohybuje na úrovni 10 % a kdy je zdražování položek, které nejvíce nakupují a platí důchodci, jak jsem před chvílí řekl, ještě mnohem vyšší.
Co ale považuji v této situaci za velice zajímavé a zásadní, Ministerstvo práce a sociálních věcí autoritativně prohlašuje, že lednová valorizace důchodů v roce 2024 proběhne dle nyní platného zákona, nikoliv podle jeho nové podoby, o které tu dnes jednáme a která má platit již v září, kdy se o přesné výši lednové valorizace důchodů na vládní úrovni finálně rozhodne na základě aktuálních statistických údajů o výši průměrné mzdy, a která by byla pro důchodce v tomto konkrétním případě mnohem výhodnější a přinesla by jim valorizaci důchodů v průměru asi o 1 500 korun vyšší. Přitom v případě červnové mimořádné valorizace důchodů vláda rozhodla nikoliv podle zákona, který byl v příslušné době platný, a narychlo si ve stavu legislativní nouze schválila zákon nový, na jedno použití, podle kterého důchody následně valorizovala v průměru o 1 100 korun méně a nevýhodněji.
Fialova vláda je tedy absolutně nekonzistentní, bezzásadová a ve věcech valorizací důchodů rozhoduje vždy jen podle toho, co bude pro důchodce horší a nevýhodnější. Prostě kde by mohla, kde by je mohla obrat o nějakou tu korunu. Tento postup je v právním státě nepřijatelný a opět bude asi vyžadovat posouzení Ústavním soudem, ne proto, nejenom kvůli této věci, ale kvůli tomu, aby si vlády - tato, příští - prostě tyto věci nemohly dovolit. Protože pokud na to bude judikát a Ústavní soud by řekl, že vláda nemá pravdu, tak by to určitě znamenalo posun.
Ale zpět k návrhu. Vláda tedy namísto toho, aby řešila dlouhodobé problémy na straně zbytečných rozpočtových výdajů, v podstatě rozeštvává mezi sebou jednotlivé generace a společenské skupiny a jen připravuje půdu pro další ekonomickou krizi. To znamená jinými slovy, porušuje v této věci sociální smír.
Proto pro trvalé snížení reálných důchodů v podobě asociálního ořezání valorizací důchodů nikdy nezvedneme ruku. Stejně tak nepodpoříme vládní návrhy na brutální zpřísnění a zhoršení podmínek v oblasti předčasných důchodů pro jejich příjemce a žadatele o ně. Naše důvody jsou obsahové a já jsem je tady velice podrobně popsal. Ale neméně podstatné jsou i naše důvody, abych tak řekl, procedurální. Jednak jde o ten zásadní průlom do legitimního očekávání lidí, kteří hodlají požádat o předčasný starobní důchod, a v důsledku toho i o fatální nerovnost mezi žadateli o předčasné důchody a jejich příjemci, jejichž intenzita dle našeho názoru i dle názoru ombudsmana dalece přesahuje meze tolerované v jakémkoliv právním státě. Nepřijatelné je pro nás i to, jak vláda salámovou metodou chaoticky dávkuje jednotlivé jí navrhované změny v důchodovém systému namísto toho, aby je nejprve s opozicí řádně projednala, poté důkladně legislativně zpracovala a následně zde ve Sněmovně předložila ucelenou důchodovou reformu, kde si její jednotlivé kroky nebudou protiřečit, nebudou diskriminační a kde bude datum jejich účinnosti nastaveno tak, aby se na ně občané, zaměstnavatelé i příslušné úřady veřejné správy stihli důkladně a dostatečně připravit. To předložený materiál nesplňuje ani náznakem, a proto si naši podporu nezaslouží a také ji nedostane.
Zároveň jsme okamžitě připraveni začít jednat o skutečné velké důchodové reformě, o které máme jasnou představu, jejíž některé pilíře a součásti jsem tady dnes představil, okomentoval a vyargumentoval. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: S dalším přednostním právem vystoupí paní předsedkyně Schillerová. Než dorazí k řečnickému pultu, načtu dvě omluvy. Paní poslankyně Babišová Andrea se od 13 hodin omlouvá z rodinných důvodů, paní Němečková Crkvenjaš Zdeňka se omlouvá celý jednací den z pracovních důvodů. Tak, paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, setkáváme se zde při třetím čtení návrhu pětikoalice, která se rozhodla ve svém volebním období místo zájmů českých důchodců, českých studentů, českých podnikatelů či českých živnostníků, zkrátka českých občanů, hájit zájmy hazardu jako v případě ODS, která by jim bez našich intervencí snížila zdanění, nebo bankovních domů, kterým i v době jejich mimořádných zisků chce vytvořit dodatečný příjem zpoplatněním předčasného splacení hypoték, nebo v případě Pirátů, kteří bojují proti zvyšování daní za e-cigarety. Tyto politické strany zapomněly bojovat za české občany.
Skupinou, vůči které je pětikoalice mimořádně bezohledná, jsou důchodci. Těm pětikoalice opakovaně zhoršuje životní podmínky. A jsou jedinou skupinou, na které reálně šetří. Daně samozřejmě hodlá zvýšit všem. A co mě obzvlášť mrzí, je, že tu v české společnosti vláda Petra Fialy zcela úmyslně a záměrně vytváří dojem, že kvůli zákonným nárokům důchodců, na které oni mají právo, hrozí České republice bankrot. A jak již bývá zvykem, tisíckrát řečená lež se stává pravdou, ve kterou začali snad i věřit nejen členové kabinetu Petra Fialy a poslanci pětikoalice zaslepení ideologickou nenávistí, ale tomuto tvrzení začala věřit také část novinářů. Tato mediální pravda se stává pro jistou část veřejnosti také jejich pravdou. A já tady osobně cítím, že musím deklarovat z tohoto místa, že tomu tak není.
České veřejné finance jsou v kontextu zemí EU na dobré úrovni a důchodci tyto veřejné finance neohrožují. Pokud je tady někdo, kdo ohrožuje české veřejné finance, tak to je tandem premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury, kteří do státního rozpočtu nedali pro mimořádnou valorizaci důchodů ani korunu.
A tady se již postupně dostávám k první podpásovce kabinetu Petra Fialy, kterou v tomto roce uštědřil důchodcům. Ústavní soud se právě v těchto dnech zabývá podnětem hnutí ANO, který se týká změny valorizačního schématu, kdy se pětikoalice rozhodla skokově a podle našeho názoru protiústavně snížit průměrný důchod o 1 000 korun pro každý měsíc. Toto rozhodnutí bylo z našeho pohledu protiústavní nejen proto, že k němu došlo za situace legislativní nouze, ale i proto, že na nevyplacené budoucí důchody se vztahovala legitimní očekávání ohledně jejich budoucí výplaty, a to nejen dle mého názoru, ale ke kritice se přidali také odborníci z praxe. Pochybnosti projevil také prezident Petr Pavel. A všichni jsme zdůrazňovali, že jde o krok retroaktivní, který nabourává právě legitimní očekávání. ***
