(21.30 hodin)
(pokračuje Jiří Strýček)
Koaliční rada tedy pouze nařídila úspory jednotlivým ministrům, přičemž podle mého názoru se může jednat v některých případech o nesplnitelný úkol. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu může podle letošního rozpočtu utratit 54 miliard a v příštím roce by to mělo být 20 miliard, přitom může jen těžko ušetřit 22 miliard, které musí podle zákona vyplatit producentům elektřiny z obnovitelných zdrojů, a samozřejmě nemá cenu rušit 20 miliard dalších dotací, které jsou z evropských zdrojů. Do obdobných potíží, já to nebudu rozebírat úplně dopodrobna, se může dostat ministr zemědělství - ze zhruba 40 miliard dotací zemědělcům a potravinářům pochází 33 miliard z Evropské unie a dalších 5 miliard tvoří spoluúčast z českých zdrojů. Snadno lze zrušit tedy čistě národní dotace například na produkci mléka či vepřového, ty však letos dosahují jen 2,7 miliardy a navíc by to samozřejmě znamenalo další snížení konkurenceschopnosti našich zemědělců. S ohledem na to, že se jedná v podstatě o největší výdajovou úsporu, tak si určitě myslím, že by to zasluhovalo větší zdůvodnění nebo aspoň nějaké rámcové údaje o tom, jak tedy v rámci těch jednotlivých rezortů chtějí ministři tyto dané úspory zabezpečit.
V rámci šetření výdajů potom ještě dochází k dalším úpravám, a to úpravy na provoz státu 11,2 miliardy, přičemž provozní výdaje ve všech rezortech by se měly snížit o 5 %. Já teď trošku použiju bonmot pana bývalého ministra financí Kalouska, který sám na Twitteru uvedl, že by ho tedy zajímalo, jestli v této úspoře bude zahrnuto i zrušení tří nových ministerstev, tak jak uvedl na svém Twitteru, a k tomu dokonce vyzval. Snížení objemu platů tam dále bude ve veřejné sféře 9,7 miliardy korun a ostatní výdaje 3 miliardy. Já bych se tedy chtěl zmínit nebo pozastavit u jedné věci, že v podstatě tyhle úspory v těch státních výdajích jsou opravdu velmi nekonkrétní. Je to poměrně postaveno na vodě. Nikdo neví, které ministerstvo co a jak.
A když se podíváme potom na oblast příjmů, tak ta už je zcela konkrétní a tady už najednou vláda na rozdíl od výdajů umí být v podstatě velmi konkrétní. Když se podíváme na příjmy, tak tam dojde k některým úpravám. Já tady jenom uvedu jenom namátkově: zvýšení daně z příjmů právnických osob na 21 % z dosavadních 19 %, což by mělo být asi 22 miliard, zvýšení odvodů OSVČ 7,5 miliardy, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %, zhruba 13 miliard, zvýšení daně z nemovitých věcí, to je až na dvojnásobek, tak tam je 9,3 miliardy, růst spotřebních daní z tabákových výrobků, tak to nebudu rozporovat, protože tam je to samozřejmě v souhlasu. Dále je tady v objemu asi 7,6 miliardy uvedeno zrušení zhruba 22 daňových výjimek, kde se jedná zejména o snížení slevy na dani na manželku, zrušení školkovného, zrušení slevy na dani na studenta, zrušení osvobození nepeněžních benefitů a tak dále, a tak dále, to už tady rozebírali několikrát mí kolegové. Potom je tady úprava daně z příjmu fyzických osob, což je 2,7 miliardy, to v podstatě znamená posun prahu 23% daně z příjmu fyzických osob ze čtyřnásobku na trojnásobek průměrné mzdy s tím, že průměrná mzda je nyní zhruba 40 000 korun, a vyšší daň tedy budou nově platit zaměstnanci s platem zhruba ve výši 121 000 korun, v současné době je to zhruba 161 000 korun. A dále jsou to v neposlední řadě i odvody z dohody o provedení práce, kde budou stanoveny dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP, což představuje objem zhruba 2 miliardy korun. A ostatní příjmy jsou tady uvedeny zhruba asi za 1,7 miliardy korun.
Já to samozřejmě všechno chápu, ale pořád mi vadí ta disproporce mezi těmi výdaji státu a těmi příjmy, že tady je to zdůvodněno velmi konkrétně, kdežto u těch výdajů je to opravdu velmi vágní, takže podle mého názoru by to opravdu zasluhovalo lepší vysvětlení.
Co je za mě pikantní na tomto ozdravném balíčku, je to, že v podstatě jde zcela opačně proti opakovanému slibu pravicových stran, že dvě třetiny budou na výdajové straně, provoz a výdaje státu, a pouze jedna třetina na straně příjmové, což je zvyšování daní. Když se na to podíváme, tak ta realita je skutečně úplně opačná, protože ten předložený balíček vlastně znamená sice celkové úspory 93 miliard, ale z toho minimálně 80 %, to je 73 miliard, představuje úplně obyčejné zvýšení daní. Za mě je to v podstatě jedno z nejvyšších navýšení daní v novodobé historii ČR, a to o 73 miliard, což, znovu opakuji, je zcela v rozporu s programovým prohlášením vlády, podle kterého má být dominantním zdrojem úspor šetření na výdajové straně rozpočtu.
Já už jsem tady uvedl při své technické, že tenhleten daňový balíček je protirůstový, neboť v podstatě každý ví, že takovéto zvýšení daní zatíží jak naše firmy, OSVČ, tak i samotné rodiny. Případné vyšší daňové zatížení právnických osob je podle mě velmi špatným signálem pro českou ekonomiku, jen by se dále snížila její mezinárodní konkurenceschopnost. Negativně by se to samozřejmě promítlo do objemu firemních investic, které už nyní významně poklesly kvůli vyšším cenám energií v Česku než v jiných zemích. Vím, že některé ze zahraničních matek firem to již řeší možným seškrtáním investic v Česku, protože u českých firem u hodnocení výrobních nákladů stále častěji bliká výstražná červená kontrolka. To je taky jeden z těch hlavních důvodů, proč nemohu tento balíček podpořit.
Já bych se tady ještě rád zmínil o jedné věci, kterou už tady podle mě taky mí kolegové zmiňovali, a to je elektronická evidence tržeb. V době, kdy se rušilo EET a bylo predikováno, že vypnutím EET přijde stát o poměrně velký daňový výnos, tenkrát podle výnosu Ministerstva financí se v té době hovořilo částce 12 miliard korun za první, druhou vlnu, v případě náběhu třetí a čtvrté to mělo být další 6 miliard. Tyto přínosy EET nebyly jen na straně státu, ale i na straně zaměstnanců. V sektorech ovlivněných EET došlo k profesionalizaci a zprůhlednění například v pohostinství, čímž samozřejmě stát získával více peněz i v oblasti výběru sociálního pojištění. Samozřejmě problémem s vypnutím EET je přechod části ekonomiky do šedé zóny, kde samozřejmě dochází k rušení bezhotovostních plateb a část podnikatelů opět preferuje neevidované hotovostní příjmy oproti evidovaným platebním kartám, čehož jsme navíc svědky v současné době úplně v přímém přenosu, kdy se objevuje čím dál tím více restaurací, kde prostě vidíme cash only, nepřijímáme karty, platby pouze v hotovosti, a tak dále, a tak dále. Samozřejmě tímto dochází a bude dále docházet ke značným daňovým únikům. A co je pro mě úplně paradoxní, je to, že vlastně po zrušení nebo vypnutí EET, které se tady na Sněmovně odsouhlasilo, se nyní začínají ozývat hlasy o uzákonění bezhotovostních plateb. Takže za mě Občanská demokratická strana, která i v rámci koalice v podstatě byla nositelem tady toho předvolebního slibu ohledně zrušení EET, sice splnila tento svůj předvolební slib, ale na druhé straně zcela flagrantně porušuje předvolební sliby, které dala svým voličům ohledně nezvyšování daní. Možná by těch zmiňovaných 12 miliard dneska pomohlo k tomu, že by se třeba nemusela zvyšovat o tolik daň z nemovitostí či jiné daně.
Já bych tady ještě uvedl jednu věc, a to tu, že co je tedy nutné si uvědomit, je, že samozřejmě vloni a letos řadoví lidé nebo řadoví občané v Česku splácejí ten náš veřejný dluh zastřeně prostřednictvím velmi vysoké inflace, takzvanou inflační daní, zatímco od příštího roku jej budou splácet zcela nezastřeně, a to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, které jsem třeba tady už uváděl, které vláda prezentuje v rámci předkládaného daňového balíčku. ***
