(16.10 hodin)
(pokračuje Lubomír Brož)
Provozy kulturních památek jsou velmi nákladné. Vláda svým návrhem plánuje zvýšit DPH u veškerých vstupenek na kulturu i sport. Z oblasti té kultury se jedná o divadla, galerie, kina, koncerty. Je tam jedno pozitivní, tedy že nedošlo k tomu, že skočily tyto vstupy ještě do té vyšší sazby, což ještě na jaře vypadalo, takže jestli za něco je třeba pochválit, jak je to to, že je to alespoň v těch 12 %. Ale je třeba si tady uvědomit to, co už jsem tady několikrát říkal na plénu. Kulturní akce bude to první, co rodinný rozpočet už neunese. Prostě je to tak, nepůjde se do divadla. Kulturním institucím bude tak plynout méně peněz do jejich rozpočtu. Naproti tomu se vláda například rozhodla snížit DPH u knih na 0 %. Mě by zajímalo, a to bych rád slyšel, proč vlastně jsou například knihy v nulové sazbě, ale vstupenky do divadel jsou na 12% sazbě. Kolega dal ten příměr podobný, jsem slyšel předtím, k té kojenecké vodě například. Takže to je určitě věc, která prostě tam nedává úplně smysl, pokud jde o nějaký princip sestavování toho balíčku.
Vláda taky navrhuje významně šetřit v dotacích, a to v celkové výši 54,5 miliardy korun, jestli se nepletu, a rád bych se na tomhle místě zeptal ministra financí i ministra kultury, jak se chystané škrty v této oblasti dotknou kultury, jestli už mají představu o těch oblastech, kde se těchhle těch 54 miliard bude šetřit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ondřej Babka bude hlasovat s kartou číslo 15.
A já nyní poprosím pana poslance Ratiborského, aby vystoupil se svým příspěvkem. Děkuji.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, součástí předloženého návrhu je mimo jiné i zvýšení ceny roční dálniční známky o 800 korun, z 1 500 na 2 300 korun za rok. Od této částky se budou odvíjet i ceny dálničních známek hrazených na 30 kalendářních dnů, 10 kalendářních dnů i na jeden kalendářní den. Stejně jako cena dálniční známky hrazené za užití zpoplatněných pozemních komunikací hybridními vozidly a vozidly poháněnými zemním plynem nebo biometanem. Důvodová zpráva přitom říká, že současná cena dálniční známky 1 500 korun je platná již od roku 2012 a v důsledku vývoje cenové úrovně se propadla její reálná hodnota. Jelikož jsou sazby dálničních známek nastaveny fixní částkou a vlivem růstu cenové hladiny jejich výše postupem času reálně klesá, je žádoucí jejich cenu pravidelně valorizovat. Valorizovaná historická cena by dnes odpovídala hodnotě 2 300 za rok. V důsledku zdražení lze přitom podle důvodové správy předpokládat zvýšení příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu a správu dálnic a silnic. Tolik důvodová zpráva.
V březnu tohoto roku přitom pan ministr Kupka pro Seznam v rozhovoru uvedl, že zdražení souvisí i s chystaným zavedením jednodenního kuponu. Jeho zavedení podle vyjádření pana ministra samo o sobě bude znamenat výpadek příjmů z výběru. Kdyby ministerstvo zavedlo jednodenní kupon se současnou cenou, tak by to podle jeho propočtu znamenalo výpadek až půl miliardy korun. Stranou ponechám úvahy o tom, jestli je zavedení jednodenního kuponu spíše odpovědí na volání motoristů, kteří dálniční síť využívají jednou či dvakrát za rok, nebo, a to je spíše ten důvod, zda jeho zavedení nám ukládá Evropská unie. Jaký je tedy skutečný důvod zdražení roční známky o celých 800 korun? Konsolidace veřejných financí, nebo fakt, že zavádíme jednodenní známku?
Pan ministr se rád v otázce valorizačního schématu pro cenu známek opírá o rakouskou předlohu, srovnání s Rakouskem je však méně přiléhavé v otázce samotné ceny, a co za ni motorista dostává. U nás v přepočtu na kilometr dálnice platíme v současnosti za kilometr 0,9 koruny a budeme platit 1,56. Rakušané přitom platí 1,09 a mají přibližně dvojnásobek délky kilometrů. To znamená, že my budeme platit dvojnásobek, ale v Rakousku mají dvojnásobek kilometrů. Za stejnou cenu v ČR se řidič nedočká stejné služby jako v Rakousku. Kilometrů dálnice je v Česku navíc poskrovnu, další úseky se budují hlemýždím tempem a kvalita některých úseků je přinejmenším diskutabilní.
Zvýšení ceny celoročního kuponu rovnou o osm stovek vyvolalo ostrou kritiku mezi řidiči. Zdražení přichází necitlivě zrovna v této době, kdy se zvýšily snad všechny možné ostatní náklady domácností: potraviny, energie, bydlení. Někteří řidiči zvažují, že přestanou po dálnici jezdit a budou využívat okresní silnice. Na venkově jsou lidé závislí na autech, aby se dostali do práce. Často nemají jinou možnost než využít dálniční sítě nebo složitě objíždět. Jaký vliv tedy v praxi bude mít zdražení na bezpečnost silničního provozu a jaký na finanční situaci domácností? Každý ať si odpoví sám.
V přímém rozporu s aktuálním zvyšováním ceny dálničních známek jsou časté opravy již provedených stavebních prací na dálniční síti, prodlužování termínu dokončení a místy nízká kvalita odvedeného díla. Citelné zdražení nejčastěji kupovaného ročního kuponu nás opět přivádí k myšlence - kde jsou vlastně všechny ty peníze vidět? Pomalu neproběhne oprava, aby se nemusela znovu opravovat. Čtyřkilometrový zvlněný úsek D47 mezi Bohumínem a Antošovicemi se opravil až po několikaletém soudním sporu. Stavbaři dálnice D48 na Novojičínsku museli zbourat část právě dokončené dálnice. Laboratorní testy totiž prokázaly, že byla použita nevyhovující betonová směs. Délka takto postiženého úseku je zhruba 2,5 kilometru. Finanční náročnost celé operace nebyla uvedena. Jisté je jedno: nebylo to levné a nebyla to první oprava již udělané práce a pravděpodobně ani poslední. A to nemluvě o opravě naší dopravní tepny, dálnice D1. Jak na svých stránkách uvádí národní (Nejvyšší) kontrolní úřad, kontrola ukázala, že modernizace dálnice D1 není dokončena, na opravených částech zůstávají mosty a nadjezdy ve stavu ohrožujícím bezpečnost dopravy a opravenou vozovku poškozují přetížené kamiony, což zkracuje její životnost. Kontroloři dále upozorňují na nekvalitní odstraňování závad, které vytváří nerovnosti na vozovce a má negativní vliv na jízdní komfort.
V médiích jsem se dočetl zajímavou myšlenku, která věc dotahuje ad absurdum: kolik by musela stát dálniční známka, abychom vůbec poznali, že za něco platíme? Za rok 2022 vybral stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury 5 851 613 735 korun za 7 399 038 koupených známek v průměrné hodnotě 790 korun za kus. Kdyby průměrná cena známky byla 9 900 korun, a tedy zhruba 12,5krát více, přineslo by to do státní pokladny 73,3 miliardy korun. To je opravdu zásadní rozdíl. Rozpočet Ministerstva dopravy za rok 2023, respektive kapitálové výdaje, činí zhruba 76,7 miliardy. Jinými slovy, kdyby průměrná cena známky byla 9 900 korun, rozpočet Ministerstva dopravy by stoupl dvakrát. Autoři této myšlenky se údajně obrátili i na Ministerstvo dopravy, zatím bez odpovědi. A protože jsme vynalézavý národ, objevily se už i fígle, jak do budoucna ušetřit. Díky tomu, že nová cena začne platit až od března příštího roku, by ale ještě v únoru mohlo být teoreticky možné koupit roční známku za stávajících 1 500 korun. Podle současných pravidel je totiž možné odložení platnosti známky až od tři měsíce. Spořiví řidiči by tedy mohli ještě na poslední chvíli pořídit tu za staré ceny, přičemž její platnost by teoreticky mohla začít až na konci května. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. A poprosím dalšího řádně přihlášeného, pana poslance Jana Volného. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, kolegové, kolegyně. No, čas ubíhá, je to dlouhý, venku to pere. Pan ministr Stanjura mi odešel, takže tady budu mluvit jako do zdi. Prosím vás, já nebudu mluvit o jednotlivých těch položkách, které jste tam nakreslili, abyste něco nakreslili. Já budu spíš trošičku jakoby filozoficky uvažovat.
Mluví se tady o termínu "úsporný balíček", my říkáme "daňový balíček". Jak to vlastně všecko začalo? Před měsícem byla bombastická tisková konference, kdy jste představili úsporný balíček. V té době to ještě nevypadalo až tak špatně, protože jste tam celému národu řekli: my po vás, lidi, naši voliči, naši spoluobčané, budeme chtít zhruba 40 miliard, abyste zaplatili, a my na druhou stranu dáme 80 miliard na druhou stranu váhy jako úspory ve státním aparátu, abychom tu ekonomiku dali dohromady. Nevím, jestli ta čísla jsou přesně, ale bylo to třetina vy a dvě třetiny my jako stát. V tom balíku my jako stát jste proklamovali, že hlavní část budou dotace a že vlastně převálcujete dotační systém. ***