(16.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji paní poslankyni. Předávám řízení schůze. A s faktickou nyní pan ministr financí. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Budu hledat chybu na své straně, odpovím stejně. Vládní návrh máte před sebou. Na tom se nezměnilo vůbec nic. Já jsem obdržel návrh, společný návrh Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí, a slíbil jsem, že ho projednáme ve vládní koalici. To je všechno. To znamená, jak to bude. Dneska projednáme v prvním čtení, tak návrh vlády máte všichni před sebou. Když potom paní poslankyně Mračková Vildumetzová bych řekl debatovala o tom, zda to pro města a obce výhodné je, tak jsem řekl, že to není můj návrh, že kdyžtak to musí s těmi, kteří ten návrh dají. Že vládní návrh nezvedá všem daň z nemovitosti o 100 %, jinak by byl kalkulován příjem 12,6. Zavádí takzvaný státní koeficient, který se rovná koeficientu 1 v jednotlivých městech, obcích podle dneška, což je výnos asi 9 miliard.
Díky tomu, že zhruba 650 obcí má koeficient 2 a několik desítek obcí má koeficient 3, 4, 5, některé už mají ty desetiny, tak to znamená, že kdybychom chtěli vyhovět Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, tak máte dvě možnosti. Pak už nepracujete se státním koeficientem, ale s tím základním, který je dneska. Kdyby to měl být objem 9 miliard, tak to matematicky asi vychází zvýšení o 80 %, kdyby to měl být objem dvojnásobek stávajícího, tak ten objem by pak byl 12,6 miliardy. Ale je to návrh Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. A na základě toho, pokud by takový návrh, taková dohoda vznikla, tak součástí toho návrhu Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv je patřičný přepočet koeficientů u sdílených daní.
Ale já jsem se přihlásil kvůli něčemu jinému, to už asi nestihnu, tak já se přihlásím, pokud ještě neodpovím nebo okomentuji názor pana poslance, teď mi vypadlo jméno, moc se omlouvám, který mluvil o těch pizzách a pizzeriích.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A prosím dalšího přihlášeného... Vy jste se přihlásil ještě jednou? Tak ještě jednou, takže vlastně můžeme pokračovat.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já se omlouvám, já jsem se nejdřív přihlásil, abych odpověděl na první vystoupení, a mezitím bylo druhé. V té debatě musíme rozlišit, zda se jedná o plátce nebo neplátce DPH. Pokud je to plátce DPH, to znamená, že má tržby větší než 2 miliony ročně, tak je úplně jedno, jaká je sazba. Protože on uplatňuje cenu bez DPH, to je třeba říct. Já v tuto chvíli nejsem schopen, nemám u sebe analýzu, abych řekl, kolik třeba pizzerií je plátců nebo neplátců DPH, ale to, co říkáte, se může týkat potenciálně pouze neplátců. To znamená, ti, kteří mají tržby 2 miliony, teď si to vypočtěte počtem pracovních dnů, ono to není nic přehnaného, tak těch se to prostě netýká. A netýká se jich žádná sazba DPH, protože pokud jsou plátci, tak samozřejmě účtují do nákladů hodnotu bez DPH. To je jediné, co jsem k tomu vystoupení chtěl říct. Ale nevím, kolik je plátců a neplátců v konkrétním typu třeba gastronomického zařízení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A poprosím dalšího řádně přihlášeného. Pan poslanec Brož.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, od včerejška už toho bylo hodně řečeno, hodně toho řečeno zřejmě bude. Já jsem tak jako někteří kolegové svůj příspěvek velmi probral a seškrtal, zaměřím se jenom na některé věci, které vnímám jako velmi důležité. Například se zaměřím na významné dopady, které bude mít tento daňový balíček na živnostníky. Rád bych připomněl některé z těch nejvýznamnějších změn a dopadů. V první řadě se jedná o vlastně progresivní zdanění.
Je to prostě tak, pravicová vláda zavádí další progresivní zdanění zaměstnanců a podnikatelů. Pásmo příjmu, v rámci kterého se uplatní 23%sazba daně namísto daně 15%, bude začínat na 36násobku průměrné mzdy. Tím vlastně dojde k rozšíření množiny poplatníků, vůči nimž se uplatňuje zvýšená sazba daně. Takže zjednodušeně řečeno, nově se bude vyšší sazba daně uplatňovat již na příjmy zhruba od 120 000 korun měsíčně a výše. To znamená, pokud máte příjem 120 000 korun měsíčně hrubého, budete platit daň z příjmu ve 23 % místo 15 %, kterou platí ostatní zaměstnanci a živnostníci. Osoby samostatně výdělečně činné pocítí také v následujících letech významně navýšení odvodové zátěže a to je určitě velmi důležitá a citlivá záležitost. Konkrétně v návrhu se navrhuje zvýšit v letech 2024 až 2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných z 25 % na 40 % průměrné mzdy, to je o 5 procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Zároveň se navrhuje, aby osoby samostatně výdělečně činné platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.
To je k těm syrovým číslům. V praxi to tedy znamená, že zatímco dnes každý živnostník musí odvádět na sociálním zabezpečení minimálně 2 944 korun měsíčně, pokud je jeho výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, tak nově by měl za tři roky odvádět na zálohách 4 700 korun měsíčně. Namísto zhruba 35 000 ročně by tedy OSVČ nově zaplatily přes rok přes 56 000 korun, to znamená o 60 % více. U živnostníka, pro kterého je jeho podnikání vedlejší pracovní činností, to není tolik výrazné, ale měsíční záloha se zvedne ze současných 1 178 korun na 1 884 korun. Ročně by tak zhruba místo 14 000 odváděl něco přes 22 000 korun. Ovšem vedle odvodů a těch odvodů na důchod se mají živnostníkům zvednout také odvody na zdravotní pojištění, namísto 50 % základu daně mají nově odvádět 55 %. Měsíční pojistné by se tak zvedlo ze současných 2 722 na nových 2 994 korun. Možná to přijde, že to není třeba tak velké, ale ono když se tyhle odvody a daně sečtou, tak to dává poměrně dost velkou částku, hlavně pro ty nejníže příjmové OSVČ.
Zvýšení odvodové zátěže osob samostatně výdělečně činných v podobě navrhované úpravy minimálního vyměřovacího základu a zvýšení minimálního pojistného může mít přitom velmi negativní dopady na ekonomický růst. Na tom se shodují i zástupci podnikatelů. Já bych tady si dovolil odcitovat předsedu podnikatelských odborů pana Radomila Bábka z médií, kde on mluví o tom, že mohou ta navrhovaná opatření vést k tomu, že se sníží počet živnostníků. Mnohem horší věcí však podle něj je, že vláda místo posilování principu spravedlnosti vůči všem pracujícím zvyšuje nespravedlnost vůči skupině samostatně se živících občanů. Já si to dovolím nyní odcitovat. Říká: "Postoj politiků k živnostníkům je fatální. Ignorují fakt, že živnostník si vše platí ze svého, nese plnou měrou rizika svého podnikání, stát se mu nestará ani o dovolenou, ani o nemocenskou, nemá právo na ošetřovačku, nemá minimální mzdu, nemá nic z toho, co stát zaručuje zaměstnancům zákonem," upozorňuje pan Bábek. Pravicová vláda tak podle něj vysílá živnostníkům zcela jednoznačný signál - a opět cituji: "Platit budete jako zaměstnanci, ale jinak se o sebe starejte sami." S touto argumentací nelze než souhlasit. Nelze dávat na úroveň samozřejmě zaměstnance a osoby samostatně činné vůči tomu, co jsem nyní citoval, ty záležitosti.
Negativní dopady konsolidačního balíčku se ovšem samozřejmě dotýkají i dalších oblastí a nalezneme ty dopady i v oblasti kultury, které se dlouhodobě věnuji. Sektor kultury byl v poslední době, zejména od covidu, těžce trápen, těžce postihován, zkoušen omezením v době pandemie, potom přišla energetická krize a další, a on stojí vždycky trošičku na okraji zájmu. Na kulturní instituce tedy dopadají hodně velkou ranou všechny ty věci, co jsou kolem inflace a podobně. ***