(19.40 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Dalším tématem, kterému bych se velmi ráda věnovala, je právě čerpání evropských zdrojů. Já budu opravdu - a teď to myslím také upřímně - držet palce, aby to vyšlo, ale zatím to tedy tak nevypadá. Já jsem ráda, že jsme si s panem ministrem i nezávazně nahoře chvilku povídali. Já bych chtěla pana ministra pro místní rozvoj znovu přimět k tomu, protože za nás vlastně ty statistiky čerpání vždycky byly maximálně do 10., dneska máme 12. července a stále ta čísla nejsou na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Národního orgánu pro koordinaci. Takže vám můžu samozřejmě říct, jaká je situace ke konci května, protože čísla za květen samozřejmě už tam jsou, a když to nasčítám, protože je potřeba se podívat na staré programovací období, to znamená 2014 až 2020, na nové programovací období 2021 až 2027, a Národní plán obnovy, tak suma sumárum tyto peníze, které doslova leží na chodníku, ale stát si o ně neříká Evropské komisi - ať už je to tím, že u Národního plánu obnovy se nestíhají ty projekty, nebo to je tím, že se necertifikuje například každý měsíc - ale na rovinu tady říkám, že s panem ministrem jsme si o tom před chviličkou povídali a že on sám říká, že už certifikují každý měsíc, že samozřejmě se to teď bude významně projevovat ve státním rozpočtu, ale aktuální situace tedy k červnu je 116 miliard. A pak se nemůžete divit, když na chodníku tady leží 116 miliard, o které si prostě nikdo nepožádá, a vedle toho berete školkovné. To je opravdu jak v absurdistánu, to jsou prostě drobné versus obří miliardy, o které si vláda může požádat. My samozřejmě chápeme, že situace v čerpání evropských fondů není jednoduchá. Je potřeba si uvědomit, že platí pravidlo n+3, a to znamená, že všechny projekty musí Ministerstvo financí certifikovat za období 2014 až 2020 do 31. 12. 2023. Ty platby následně z komise mohou přijít i o pár měsíců později, ale ten samotný úkon požádat o evropské fondy musí být do konce roku. Pak tu máme období 2021 až 2027, kde způsobilost výdajů je už od 1. 1. 2021, takže já moc nerozumím tomu, proč se v podstatě nečerpá. Proč se neudělají výzvy, proč se třeba pan ministr, který má obrovský převis v Integrovaném regionálním operačním programu na školy, školky, teď je samozřejmě avizovaná výzva právě na zájmové činnosti, kde tam jsou také drobné, tak se ten IROP dá předzávazkovat, a věřte mi, pane ministře, že já vím, o čem mluvím. Já mám za sebou opravdu mnoho programových období a je to jak přes kopírák. Prostě na začátku jsou velké oči, velké ambice, ale pak se zjistí, že ty všechny operační programy nečerpají tak, jak by si to představovali. A vláda je tady od toho, aby ministrům vysvětlila, že to nejsou jejich peníze, že to nejsou peníze průmyslu nebo školství nebo tohohle, že to jsou peníze České republiky a je potřeba je smysluplně využít na připravené projekty, protože právě ty připravené projekty, pokud skončí v šuplíku, tak jsou to samozřejmě zmařené peníze zejména měst, obcí a krajů, protože investovaly nemalé peníze do té projektové dokumentace, a naopak stát by měl podpořit všechny tyto projekty, aby co nejrychleji vzešly v realizaci, tím pádem se samozřejmě bude vracet DPH a tak dále. A ty prostředky 2021 až 2027 mají také to pravidlo n+3, to znamená, přidělené peníze Evropskou komisí v roce 2021 musíte vyčerpat a do toho roku 2024, a tak to jde samozřejmě dál.
Je potřeba také se připravit na to, že když období končí v roce 2027, tak to je poslední možnost takzvaných převodů peněz mezi operačními programy. Po tomto termínu už můžete vlastně přehazovat peníze jenom v rámci jednoho programu. Pro mě je úplně nepochopitelné, proč, když si sama vláda udělá analýzu čerpání evropských fondů, dá si to na vládu - samozřejmě chápu, že když je to materiál jenom pro informaci, že ne vždy se to k ministrům dostane, ale v rámci tohoto materiálu je úplně natvrdo napsáno, že stát se potýká s takzvanými rizikovými projekty. Ty rizikové projekty, je jich zhruba 323 v hodnotě 20,7 miliardy korun. A mě by skutečně zajímalo, jak s těmito rizikovými projekty nakládáte, co s nimi bude. protože já když se podívám na detail čerpání jednotlivých operačních programů, a vím, že je to těžké, já se tomu věnuji skutečně skoro celý život, takže v těch tabulkách dokážu dobře číst, tak samozřejmě to nejhorší čerpání má Integrovaný regionální operační program - ale teď to prosím neberte jako kritiku. Tam je potřeba brát i v potaz, že Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci i React-EU dostalo ještě navýšené peníze a tak dále a tak dále. Ale na tenhle program je potřeba se prostě explicitně zaměřit a ministerstvu pomoci. A není možné, pane ministře financí, abyste druhým dechem dodal, že jim seberete 940 lidí. Kdo to bude administrovat? To jsou skutečně peníze České republiky a je potřeba naopak Ministerstvu pro místní rozvoj pomoct, a proto já jsem třeba - nebudu kritizovat to navýšení teď úředníků právě pro implementaci evropských fondů i na Ministerstvu pro místní rozvoj. Ale máme tady ve vzduchu zhruba 20,7 miliardy a sami vy v materiálu přiznáváte, že se to asi nepodaří všechno. Protože bohužel, i když můžeme ty projekty rozdělit takzvanou fázovostí mezi dvě programové období, u některých věcí, jako jsou například nemocnice a tak dále, ten program už nenavazuje. To znamená, příjemce je před rozhodnutím, když to nestíhá, zda si to zafinancuje sám, nebo jak to bude, a tyto peníze vám vlastně potom popadají. Takže také je otázka, jestli máte nějaké rychloobrátkové výzvy, kterými byste pomohli to dočerpání, protože vy sami v tom materiálu hovoříte o tom, že nedočerpáte zhruba 5 miliard korun. Tak tolik asi k evropským fondům.
Já bych se ještě ráda zastavila u dvou věcí a první jsou národní dotace. Protože já když jsem si četla pozorně ten váš materiál, strana 247, tak jsem se toho moc nedozvěděla, takže bych potřebovala některé osvětlení od pana ministra financí. Stát má ambice, že ušetří na dotačních programech 54 miliard, zhruba 48 miliard v roce 2024, 9 miliard v roce 2025. Já se samozřejmě musím ptát, kde to chcete ušetřit. Vy jste tam tu plejádu dal, mě by zajímalo tedy, jak to myslíte s Ministerstvem pro místní rozvoj, protože tam mně je to absolutně jako nepochopitelné. Předpokládám, že jedním ze zdrojů bude právě změna kofinancování z evropských fondů, a tady bych tedy chtěla ctěnou Sněmovnu upozornit na to, co se chystá. Protože já když jsem si udělala rozbor toho, kolik tady máme starostů právě z těch regionů, které jsou takzvaně přechodové.
Tady si to asi zaslouží trošičku vysvětlení, protože já chápu, že ne všichni kolegyně a kolegové jsou v detailu těch evropských zdrojů. Jenom abyste věděli, Česká republika je rozdělena na takzvané nomenklaturní jednotky neboli NUTS 2, to znamená Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Moravskoslezsko, Severovýchod a tak dále, prostě máme jich sedm. A my jsme jako vláda navrhovali, aby Česká republika se dělila na kategorie méně rozvinutých a rozvinutých. Méně rozvinutý by znamenalo, že jsou to všechny regiony České republiky vyjma Prahy. Praha vždycky bude ta vysoce rozvinutá, protože skutečně průměr HDP je někde kolem 250, takže tam je to samozřejmě jednoznačné. Bohužel pozici vlády, tehdy naší vlády, přehlasoval Senát, a Senát udělal to, že se v České republice udělaly tři kategorie regionů, to znamená méně rozvinuté, přechodové a ty vysoce rozvinuté. ***
