(Schůze pokračovala v 14.00 hodin.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji druhý jednací den 71. schůze Poslanecké sněmovny.
Aby byla zaznamenána naše účast, tak jsem vás právě všechny odhlásila a prosím, abyste se opětovně přihlásili svými identifikačními kartami. Náhradní karty a jejich čísla platí tak, jak bylo řečeno na 70. schůzi, případně můžete oznámit, kdo další hlasujete s náhradní kartou, jak již učinil pan poslanec Munzar, který bude používat kartu číslo 28.
I směrem k omluvám odkazuji na 70. schůzi a doplňuji ještě tři další došlé omluvy. Pan poslanec Bžoch se omlouvá od 14 do 15 hodin z pracovních důvodů, Havel Matěj Ondřej od 19 do 23 hodin z osobních důvodů a pan ministr Jurečka Marian od 10 do 12 hodin se dodatečně omlouvá z pracovních důvodů.
Než budeme pokračovat v přerušeném jednání, vzhledem k tomu, že nás všechny během dnešního dopoledne zastihla smutná zpráva o zesnutí spisovatele Milana Kundery, požádám vás všechny, abychom jeho památku nyní uctili minutou ticha. (Přítomní v sále povstali a drželi minutu ticha na památku Milana Kundery.)
Děkuji vám. Nyní tedy budeme pokračovat v přerušeném jednání 71. schůze.
Otevírám projednávání bodu číslo
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 488/ - prvé čtení
Ještě před otevřením rozpravy se přihlásil s přednostním právem pan předseda Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si jménem koaličních klubů navrhnout, abychom dnes jednali o zákonech a případně i hlasovali, ač nepokládám za pravděpodobné, že by k tomu došlo, i po 19. a 21. hodině. Všimněte si, nenavrhuji po 24. Je to po nějakém jednání grémia a i myslím, že ocenění toho, že se tady přece jenom za ty poslední dva dny k sobě chováme poměrně slušně a že bychom se měli poměrně slušně chovat i k zaměstnancům, takže noc mezi 24. a 9. ranní by měla být vyhrazena našemu i zaměstnaneckému odpočinku. Tím vyhovuji, doufám, i protestům, které vznášel včera proti mé osobě pan předseda Babiš. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano, jedná se procedurální návrh, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, budeme o něm bezprostředně hlasovat.
Jenom připomenu, jak návrh zazněl: abychom jednali i hlasovali o zákonech jak po 19., tak 21. hodině.
Zahajuji hlasování (číslo 17) o tomto procedurálním návrhu a ptám se, kdo je pro?
Přihlášeno 163 přítomných, pro 146, proti 11. Návrh byl přijat, a my tedy budeme jednat po 19. I 21. hodině.
Nyní tedy otevírám vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, sněmovní tisk 488, v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Já ho tedy prosím, aby se ujal slova.
A vás, kolegyně a kolegové, prosím, abyste se ztišili, případně přesuňte své rozhovory do předsálí. (Přetrvává hluk v sále.) Ještě jednou prosím kolegyně a kolegy o ztišení, aby pan ministr mohl promluvit k danému zákonu.
Nyní se mi tady špatnou kartou přihlásil s faktickou poznámkou pan ministr, ale to vnímám, že je omyl. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám jménem vlády představil sněmovní tisk číslo 488 neboli návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.
Myslím, že může začít otázkou, zda potřebujeme konsolidovat veřejné finance? Odpověď zní: ano. Můžeme si položit otázku, zda máme veřejné finance v dobré kondici? Odpověď zní: nemáme.
Zkusme si připomenout, z jaké výchozí základny vycházíme. Myslím, že je dobré vždycky v debatě používat data, argumenty, fakta mnohem víc než nepodložené odhady a strašení. V roce 2021 byl dluh veřejného sektoru 5,1 % HDP. Připomínám, že toto číslo se počítá jako součet výsledků hospodaření státu neboli státního rozpočtu, hospodaření všech samosprávných celků, obcí, měst, krajů, výsledek hospodaření zdravotních pojišťoven a dalších za rok 2022. V průběhu jednoho jediného kalendářního roku se nám podařilo snížit tento ukazatel o 1,5 procentního bodu na 3,6 % HDP a nemusíme si připomínat, jak rozpočtově těžký byl rok 2022, zejména v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, s nebývale rozsáhlou uprchlickou vlnou, kdy jsme se jako česká společnost dokázali postarat o statisíce uprchlíků před válkou, zejména žen, dětí a seniorů.
Velmi často v té veřejné rozpravě se používají dva extrémy: za prvé, že nám v blízké době hrozí scénář Řecka - nehrozí; a za druhé, že jsme v pohodě, že není třeba nic dělat, že je mnohem více zadlužených evropských zemí. Ani s tímto názorem nesouhlasím, i tento považuju za extrémní. Všichni odborníci vám řeknou, že pro to, jak financujete státní dluh, není důležitá pouze relativní či absolutní výše státního dluhu, ale taky to, jak je silná ekonomika. Čím silnější ekonomika, tím lépe umisťuje na trhu své vládní dluhopisy. Takže ano, můžeme si říct, že Německo má v této chvíli větší veřejný dluh než Česká republika, nicméně to neznamená, že bychom své dluhopisy byli schopni emitovat tak levně jako Německo.
Než začnu zdůvodňovat podrobnosti toho návrhu, ještě jedno připomenutí, a to jeden řádek, který se tak hezky poeticky jmenuje ve státním rozpočtu: obsluha státního dluhu. Já bych ho radši nazval úroky ze starých dluhů. Loni jsme zaplatili 50 miliard, letos 70, příští rok 90, v roce 2025 více než 100 miliard. A to se už stalo. S tím už nezmění nic ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát. Jinými slovy, když tak rádi sledujeme na denní bázi plnění státního rozpočtu, hypoteticky v první vteřině příštího roku 2024 začínáme částkou minus 90 miliard, protože to budou platby za úroky. ***
