To, že dostali na mimořádné valorizace peníze jenom kvůli tomu, že rostla inflace, a že skutečně to dostali o celou inflaci, ano, to já nezpochybňuji, že to je jediná skupina lidí, která to takhle dostala, tak samozřejmě to je ta skupina, která si nemůže přivydělat dalším zaměstnáním. Vždyť přece o tom je sociální smír. Takže neříkejte vždycky jenom to A, řekněte i B, protože úplně ve stejném duchu jsou přesně ty dopisy, které vy těm seniorům píšete a kde jim de facto nafukujete úplně zbytečně hlavu, protože tam nikdy to B není.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní paní poslankyně Peštová, následuje paní poslankyně Knechtová. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych také chtěla zareagovat na pana ministra, prostřednictvím vás. Já tedy nevím, s jakými lidmi jste se bavil nebo s kým přicházíte do styku, v každém případě já se potkávám s lidmi, kteří nedosáhnou na těch 20 000. Já jsem se teď koukala, je pravda, do statistiky roku 2021, a ono potom, když se podíváte na ta čísla, která jsou pod těch 20 000, říkám jenom tak v rychlém součtu, se mi zdají vyšší než ta, co jsou nad 20 000 a zvedají vám ten průměr. Takže říkám, v našem okolí nebo aspoň v okolí v Ústeckém kraji, odkud jsem, opravdu lidé si na těch 20 000 v průměru nesáhnou. Udělala jsem si ne takovou anketu, ale dala jsem nějaký takový příspěvek na Facebook, kdy jsem chtěla vidět reakci těch lidí, a můžu vám říct, že to nebylo dobré čtení, to, co tam psali, protože oni sami potvrzovali, kde se těch 20 000 vzalo, protože oni těch 20 000 vůbec nemají. A samozřejmě při cenách, jak teď stoupají - vlastně ve své podstatě neříkám, že živoří, ale žijí od důchodu k důchodu, když to tak vezmu, protože už jsou třeba nad sedmdesát a výš, a říkám, v současné době se to dostalo do té situace, že ti důchodci se skoro stydí za to, že ten důchod pobírají. Protože říkám, ty hejty a různá hesla, ta proklamující hesla, která tady lítají, vlastně staví ty dvě generace proti sobě. Takže vy se musíte uskromnit, vy jste celý život pracovali, celý život jste odváděli do systému, ale teď se musíte uskromnit, aby ti mladí měli z čeho ty důchody v budoucnu mít.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Následuje paní poslankyně Knechtová s faktickou poznámkou a pak pan ministr Jurečka. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Lenka Knechtová: Děkuju za slovo, paní předsedající. Pane ministře, určitě děkuju za to vaše vystoupení. Jenom chci upozornit, v podstatě i navázat na kolegyni Peštovou. Jsou seniorky, které, když se zeptám kdy pracovaly, jsou to třeba vysokoškolští učitelé, a ti mají samozřejmě důchod přes 20 000, vystačí s ním a ještě podporují třeba i sociální služby nebo si spoří. Ale pak u nás jsou opravdu muži, kteří pracovali v uranových dolech, máme velké drážní těleso, kde je spousta mužů, kteří pracovali v tom provozu venku celý život, a ti opravdu ten důchod už mají o trošku někde jinde. A když vezmu u nás i lidi v zemědělství, tam opravdu jsme na té hranici 10 až 13 tisíc a také tam nevidím žádnou další jinou možnost, jak jim víceméně pomoci. A když potom srovnám, jak jsou tito senioři ochotni nebo jsou vůbec schopni trávit svůj řeknu nějaký volný čas, samozřejmě potom zvažují, jestli pojedou na plavání, nebo si zaplatí nějakou přednášku, a tam se jim zase snažíme my v rámci komunální politiky nějakým způsobem vyjít vstříc a podpořit je. Děkuju.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka, následuje pan poslanec Mašek. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Aby bylo rozuměno, vůbec nezpochybňuji, že je tady určitá skupina důchodců, kteří jsou ve složité situaci, především ti, kteří byli celý život sami a jsou, třeba celý život, ve stáří, nejsou to ani vdovci ani vdovy, že třeba jejich situace je opravdu velmi složitá. Pak tady je ale také sociální systém, který v rámci garance příspěvku na bydlení umí pokrýt to, aby ten člověk měl garantováno, že za své náklady na bydlení nedá víc jak 30 % svého příjmu, a to u důchodců díky úpravám v minulém roce se podařilo výrazně, ale výrazně zlepšit. Tam byl velký problém u důchodců, kteří žijí ve velkých městech ve větších bytech, a na to jsme jako vláda reagovali a průměrný příspěvek na bydlení je dneska měsíčně v částce 5 700 korun.

Jenom chci poukázat na to, když se podíváme na strukturu výše důchodů - chápu, že jsem ji tady ukazoval minule na tom velkém grafu, bylo to lépe vidět, ale vlastně to jsou data, která byla ještě před červnem letošního roku, kdy nejčastěji pobíraný důchod byl 21 000 korun. Druhý nejčastěji pobíraný důchod byl 20 000 korun a třetí nejčastější pobíraný důchod byl 22 000 korun. Teď se to ještě v červnu o něco posunulo. V zásadě řekněme, 80 % pobíraných důchodů v České republice se nám pohybuje někde v intervalu mezi 18 až 23 000 korunami. Ano, vůbec nezpochybňuji, že jsou lidé, kteří ten důchod mají třeba někde pod 15 000 korunami, když jsou sami, je to pro ně složitá situace. Mimochodem ale na to reagujeme změnou důchodového systému v důchodové reformě navýšením základní výměry, která bude odpovídat nikoli 10 % průměrné mzdy a plus 770 korun, ale bude odpovídat součtu 20 % průměrné mzdy, abychom i tyto lidi dokázali lépe zabezpečit a podpořit. A pak tady ještě byly zmiňované maminky, ženy. Ale u těch se situace také výrazně posunula díky výchovnému po 1. lednu. To celá řada z nich (Předsedající: Čas.) jednoznačně kvituje pozitivně.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec Mašek, následuje paní poslankyně Peštová. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové. Pane ministře, v pondělí jsem měl v ambulanci praktického lékaře zhruba čtyřicetiletou částečnou invalidní důchodkyni, která se snaží pracovat. Pracuje na 0,8 úvazku na vrátnici. Zvládá to, chce pracovat, chce si na sebe vydělat. Měla tu smůlu, že v mezidobí, kdy se měnily ceny a kdy vaše vláda nezvládla nárůst cen energií, ona se přestěhovala a poskytovatel nebo dodavatel, distributor těchto služeb jí nedokázal poskytnout energie za normální cenu. Teď jí přišel doplatek 40 000 korun. Tu ženu jsem vyšetřoval z důvodu vstupu do dalšího zaměstnání, kdy o sobotách a o nedělích bude chodit uklízet, a ona si na to chce vydělat sama. Ona nechce nikde žebrat, být nikomu vděčná.

A já bych chtěl říct, že takových lidí je hodně, kteří si prostě k vám nepřijdou o to prosit a snaží se to vydělat. Takže já bych to nezjednodušoval, že to máme všechno zalité sluncem, že všechno se vyřeší, že příspěvek na bydlení a podobně. Ale řada těch lidí si chce vydělat svou vlastní prací, je to pro ně zásadní motivace a cítí se být platnými členy společnosti, ale měli by si za tu práci vydělat na ty energie a neměli bychom je dostávat do těchto situací svými špatnými politickými rozhodnutími.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Následuje paní poslankyně Peštová, připraví se paní poslankyně Hanzlíková. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, já si myslím, že to ani nebudou dvě minuty. Já bych chtěla tak ještě jednou zareagovat na pana ministra. Víte, pane ministře, ono je to pro ty seniory, je to ve své podstatě i potupa. Oni celý život pracovali na to, aby si chodili ještě pro sociální dávku na bydlení. Takže oni celý život pracují, odvádí do systému peníze a pak si na stará kolena ještě budou muset jít - vlastně to není žebrání, ale ve své podstatě oni to tak berou - pro další dávku k tomu, aby mohli normálně žít. Vždyť to přece není normální, tohle. Prostě oni to berou úplně jinak, je to stará generace. Je to generace ta, která ještě žije v takových těch představách, co by tomu lidi řekli a podobně. A teď se ještě dostávají do situace, kdy je na ně pohlíženo, že vlastně tím, že si něco berou, ubírají těm mladým, takže oni se dostávají ještě do tady těch depresí. Já jsem teď dostala na svůj e-mail také příběh, není to nic veselého. Psal mi pán, že maminka jeho kamarádky se tak bála vycházet ven, právě proto, že bude takto dehonestovaná, je jí přes sedmdesát let, a skončilo to tím, že teď jí vzali nohu, protože nebyla schopna vyjít mezi lidi. Ale to je to, že se to ně valí, a oni se cítí vlastně být zodpovědní za to, kam se to řítí. Prostě pro ně jsou to těžké příběhy, tak jako jsou pro spoustu lidí, kteří si prožili koronavir, jsou v nějakých depresích a jsou na antidepresivech, protože se musí léčit, protože mají postcovidové následky, s těmito staršími lidmi se musí pracovat také úplně jinak. Takže říkám, pro ně je to situace, kdy ve své podstatě oni jdou prosit o něco, co si mysleli, že nikdy nenastane. ***