(18.40 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra Jurečku s faktickou poznámkou... Stahuje, tak paní poslankyni Mračkovou Vildumetzovou.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji moc, pane místopředsedo. Pane ministře a pane Haasi, prostřednictvím pana předsedajícího, já určitě děkuju za ten výklad. Teď bych jenom ještě úplně poslední otázku a odpověď. Co by se tedy stalo, kdyby byla účinnost u mimořádných a řádných valorizací - protože pan ministr říkal, že to nebude mít vliv - tak co by se stalo, kdyby tam bylo 1. ledna roku 2024? Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan vicepremiér - vidím, že chce reagovat. A ještě chce reagovat i pan poslanec Haas? Možná už jenom tedy pan vicepremiér, vy jste stáhl, ano? (Poslanec Haas přenechává slovo ministru Jurečkovi.)
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já jsem to tady vysvětloval. Fakticky vliv na výši počtu důchodů v rámci řádné valorizace roku 2024 to nemá a nevidím důvod, proč bychom to měli měnit.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Žádná další faktická není... (Poslankyně Mračková nerozumí.) Vidím přece jenom ještě - pan poslanec Haas.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Myslím, že pan ministr to vyjádřil nejen v této odpovědi, ale už i v té předchozí - s ohledem na reálná ekonomická data, protože mimořádné navýšení se odvíjí od reálných ekonomických dat - se, a to je v důvodové zprávě jasně uvedeno, do roku 2026, jestli to říkám dobře, neuvažuje o mimořádné valorizaci, protože průměr tvrdých ekonomických dat nebude odůvodňovat mimořádnou valorizaci. (Poslankyně Mračková Vildumetzová z místa: A řádná?)
A teď použiju jasnou odpověď na to, co se stane, a tam potenciálně - a to přechodné ustanovení tam musí být z důvodu právní jistoty, protože samozřejmě se tady bavíme o datech do budoucna - přechodné ustanovení čl. II bod 4 jasně odpovídá: "Nebude-li v roce 2023 před účinností tohoto zákona ještě další zvýšení mimořádné valorizace v mimořádném termínu, bude rozhodným obdobím pro počátek toho rozhodného období pro nárůst cen počátek únor 2023. Pro účely stanovení období od 1. ledna 2024, pokud by hypoteticky došlo ještě v průběhu letošního roku k mimořádné valorizaci" - pokud by došlo, to je jasně v důvodové zprávě napsáno a v přechodném ustavení také - "pokud by k tomu mimořádnému zvýšení došlo, pro 1. leden 2024 je počátkem toho rozhodného období srpen 2023, pro 1. leden 2025 září 2023." Ale zdůrazňuju, jsou to hypotetické údaje, které v zákonu musí být z důvodu toho, že právo musí počítat i s tím, co je v reálném světě velmi málo pravděpodobné. Snad je to takto dostačující. (Poslankyni Mračkové to stále není zcela jasné, tak si potom vyjasňují s poslancem Haasem mimo mikrofon.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vyčerpaly se všechny faktické, tak v tuto chvíli bych poprosil pana poslance Hendrycha, který je přihlášen do obecné rozpravy.
Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já to trošku zkrátím, protože jsem už některé věci tady dneska sdělil, které jsem sdělit chtěl. Chtěl bych se soustředit především na odůvodnění svého pozměňovacího návrhu k tomuto tisku, který je evidován pod číslem 2851 a ke kterému se i následně v podrobné rozpravě přihlásím, a pak ještě řeknu pár nějakých dalších souvisejících, myslím si trošku důležitých věcí k této právní změně, kterou zde dneska projednáváme.
Můj pozměňovací návrh cílí na to, abychom vrátili povinnou dobu pojištění na 35 let v případě žadatelů o předčasný důchod. Současná konstrukce Ministerstva práce je, aby se navýšila na 40 let. Můj pozměňovací návrh, respektive náš pozměňovací návrh, protože jsem ho podal se svými kolegy z hnutí ANO, vrací ten parametr zpět na 35 let a důvod je takový, že se obáváme, že tato podmínka pro předčasný důchod je příliš tvrdá - příliš tvrdá s ohledem na vysokoškolsky vzdělané lidi, zejména do budoucna, kteří by mohli mít problém s tím, aby tenhleten parametr naplnili. Já vím, že pan ministr tady dneska v tom svém úvodním slově řekl, že tenhleten problém by neměl existovat, protože současná průměrná doba pojištění je 44,5 roku, pokud jsem si to dobře zapamatoval, takže v podstatě je tam jakási rezerva nad těch 40 let a neměl by být problém ten parametr naplnit. Nicméně já bych chtěl oponovat, že v současné době odcházejí lidé do starobního důchodu, a ještě nějakou dobu budou odcházet, kterým se započítává doba vysokoškolského vzdělání, tuším, že je to až do roku 2010, a to jsou ještě poměrně mladí lidé, a poté se již započítávat nebude. Mimochodem, stejný názor tak jako my v klubu hnutí ANO má na to i Kancelář ombudsmana, která s námi komunikovala na posledním jednání výboru pro sociální politiku a vyjádřila úplně stejnou obavu.
Není to pouze jediné zdůvodnění, v podstatě nám jde ještě i o to, že v současné době nevíme, jak budou vypadat nové starobní důchody, jejich konstrukce, odkdy budou platit a tak dál. Je to věc, která bude předložena až v rámci té takzvané důchodové reformy. Nemáme seznam náročných profesí ještě v tuto chvíli, to se také teprve tvoří, a samozřejmě budeme rádi, pokud bude nějaký smysluplný dokument. A z těchto důvodů si myslíme, že je tahleta parametrická úprava možná i předčasná nebo nesystémová, a proto navrhujeme v tom pozměňovacím návrhu její úpravu.
K těm předčasným důchodům jako takovým. On je to poměrně dlouhý fenomén, který se hodně snaží současný diskurz připodobňovat k mimořádné situaci, která nastala v minulém roce, kdy tady byla vysoká inflace, a na ni se vztahovala zákonná valorizace v několika termínech, mimořádná tedy, a trošku se zapomíná na to, že ty předčasné důchody jsou tady u nás využívány poměrně dlouho, již spoustu, spoustu let, a nemělo to s těmito událostmi v podstatě žádnou souvislost. Naopak je až s podivem, že nějakých 30 % lidí v současné době, nebo možná už více než 30 % lidí, odešlo svého času do předčasného důchodu a byli to lidé, kteří odcházeli před pěti, deseti, patnácti lety. A já si kladu otázku, proč? Tady mám pocit, že vzniká nějaká teorie o tom, že jsou lidé v České republice líní, že se jim nechce pracovat, a proto odcházejí do předčasných důchodů, a to přesto, že budou v těch předčasných důchodech trvale penalizováni a že se jim to už nikdy nevrátí. Já tuhletu teorii nezastávám a naopak si myslím, že je to úplně o něčem jiném, nebo ty důvody jsou někde úplně jinde. Je to o tom, že lidé, kteří odcházejí do starobních důchodů, aspoň tedy podle výpovědí, které mám k dispozici - existují k tomu i nějaké studie, ale ty nejsou zcela reprezentativní, aby se daly zobecňovat - v podstatě odcházejí proto, protože už z nějakých důvodů mají problém stíhat pracovní tempo, respektive výkon, který se od nich očekává, a to kolem toho 60., 62. roku věku, což v podstatě poměrně koreluje s vyjádřeními gerontologů, kteří tvrdí, že ano, dožíváme se čím dál vyššího věku postupně, ale věk dožití ve zdraví nám někde osciluje kolem toho roku 62 zhruba. Myslím si, že tohle jsou ty důvody, proč ti lidé využívají tohoto instrumentu sociální politiky, odcházejí dříve s vědomím toho, že budou trvale penalizováni. Myslím si, že bychom se nad tím měli zamyslet - zamyslet i v kontextu připravované důchodové reformy, jejíž parametry tedy ještě my v opozici přesně neznáme - proč to tak je, co se s tím dá dělat. Je to fenomén, který samozřejmě je nepříjemný z různých úhlů pohledu, ale určitě bych to neinterpretoval tak, že ti lidé odcházejí do starobního důchodu předčasně z nějakého plezíru. ***
