(18.30 hodin)
(pokračuje Jana Hanzlíková)
A co je úplně nejdůležitější, důchodová reforma nesmí být viděna pouze z hlediska ekonomického, jak jsem říkala, ale také z hlediska spravedlnosti. Důchodový systém musí být nastaven tak, aby mu lidé mohli věřit a vnímali, že se s nimi zachází spravedlivě. Takto by měla vypadat důchodová reforma. Ale bohužel návrh, který nyní projednáváme, takový není. Jsou to převážně škrty s cílem ušetřit peníze státního rozpočtu, škrty, které budou znamenat významné postupné snížení životní úrovně důchodců. V projednávaných i dalších změnách je patrná optika vlády, že je potřeba šetřit, takže je třeba snížit penze, co nejvíc znesnadnit možnost odejít do předčasné penze a v dalších návrzích pak zvýšit věk odchodu do důchodu, a to vše bez ohledu na to, jak moc to bude pro současné a budoucí důchodce znamenat zhoršení kvality jejich života. Navíc v době, kdy se naprosto nevídaně zdražily životní náklady, podstatně narostly ceny energií, pohonných hmot, ale také potravin, léků a ostatního zboží, kdy došlo ke zdražení služeb, a to i služeb sociálních, které jsou pro některé lidi nepostradatelné, a také kdy se chystá růst DPH na nejcitlivější položky, jako jsou léky, vodné, stočné, teplo a další. V takových podmínkách se vláda rozhodla ještě více přitížit důchodcům a ušetřit na nich.
A toto činí vláda, která v podstatě bez důvodu zrušila EET a připravila se tím zbytečně o minimálně 15 miliard ročně, pan předseda Babiš uváděl i více. Zřídila navíc tři zbytečná místa ministrů, má nejvíc poradců a politických náměstků vedle vrchních ředitelů, která efektivně neřešila inflaci, energetickou krizi ani růst cen potravin, a lidem, kteří kvůli těmto problémům upadali do chudoby, radila, aby si došli na Úřad práce pro sociální dávky.
Na projednávaném návrhu je tedy vidět, že se k němu vyjadřovali převážně ekonomové a nebylo dostatečně přihlédnuto k sociálně-ekonomickým dopadům na současné a budoucí důchodce. Velkým problémem návrhu je, že neprošel širokou celospolečenskou diskusí. Jak se vyjadřují odbory, dokonce nedošlo ani k dostatečnému projednání se sociálními partnery a odbory vyjadřují nesouhlas a obavy ohledně způsobu projednání i obsahu samotných změn.
Pro dokreslení rizika negativního dopadu na velkou část obyvatel chci zmínit studii Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, která se věnuje propočtu konkrétní míry inflace pro jednotlivé typy domácností na základě provázání údajů o výdajích zmíněných typů domácností s inflací. Je jasné, že inflace poznamenala výdaje všech domácností, jinak ale zasáhla důchodce, rodiny s dětmi nebo samoživitele. Extrémnímu růstu cen čelily v posledních měsících všechny tuzemské domácnosti, ovšem každá trochu jinak - v návaznosti na to, jak se liší jejich výdaje na bydlení, potraviny, dopravu, ale i oblečení a další položky. Ze studie vyplývá, komu se nejvíce podražil život v Česku v časovém rozmezí mezi lednem 2020 až březnem 2023. Inflace pro rodiny s dětmi vyšla za dané období na 32,4 %, pro samoživitele na 33 %. Nejvíce ovšem na výdajích pocítily růst cen domácnosti penzistů. Studie navíc počítala inflaci pro důchodcovské domácnosti s vyššími výdaji, kde kumulativně rostla o 33,4 %, a inflaci důchodců s nižšími výdaji, která vykázala nejvyšší hodnotu 34,5 %. Inflace za zmíněné období přitom byla průměrně 32,9 %. Za důchodcovskou domácnost ve výzkumu byla brána taková, která má příjmy pouze ze starobní penze.
Inflace se v posledních měsících v Česku sice zpomalila, to ale neznamená, že by se ceny dostaly na původní úroveň. A důležité jsou skutečné dopady inflace, které se už dva roky pohybují vysoko nad obvyklým průměrem. Jak ukázala zmíněná studie, opravdu nejvíce poškození inflací, jejíž snížení vláda efektivně neřešila, byly zranitelné skupiny. K nim patří právě senioři a osoby se zdravotním postižením a na tyto nejzranitelnější skupiny budou mít další negativní dopad i projednávané a další navrhované změny.
Velkým problémem je také to, že změny se týkají lidí, kteří mají do důchodu jen několik let a o kterých jsme byli panem ministrem práce ujišťováni, že se jich to nedotkne. Mnohokrát ve veřejném prostoru od vlády zaznělo, že parametrické změny důchodů se budou týkat lidí mladších 40 let, později bylo řečeno mladších 45 let, a to z důvodu, že starší občané, kteří jsou v předdůchodovém věku, by již neměli možnost se změnám přizpůsobit, aniž by to pro ně neznamenalo nějakou újmu, přestože se závažné změny v současném návrhu týkají lidí, kteří jsou již v předdůchodovém věku.
V oblasti předčasných důchodů dochází k souběhu penalizací - nejenže jde o trvalé výrazné snížení předčasného důchodu, ale další penalizací je, že po dobu pobírání předčasného důchodu nebude tento zcela valorizován, čímž dojde ještě k dalšímu ponížení. Změny u předčasných důchodů budou mít tak negativní dopad, že v podstatě odchod do předčasného důchodu pro velkou skupinu lidí zcela znemožní. Znovu zde apeluji na to, že v této oblasti musíme především citlivě vnímat sociální dopady změn. Například snížení možné doby čerpání předčasného důchodu ze současných pěti let na pouhé tři roky považují také za nespravedlivé vůči budoucím důchodcům a naprosto nedostatečně zohledňující individuální okolnosti, potřeby lidí v předdůchodovém věku a odlišné zdravotní, osobní i rodinné okolnosti. Navrhovaná změna je za mě z tohoto pohledu příliš přísná. Každý člověk se může dostat do nečekaných životních situací natolik závažných, že ho přinutí opustit pracovní prostředí dříve, než by si přál. Podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí jsou těmi nejzásadnějšími situacemi zhoršený zdravotní stav, únava, ztráta pracovního místa nebo delší nezaměstnanost v předdůchodovém věku bez vyhlídky na získání nové pracovní pozice. V prostředí pracovního trhu se stále setkáváme s tím, že starší lidé často čelí řadě předsudků a problémů. Stále chybí reálná nabídka zkrácených, sdílených a jiných flexibilních úvazků, které právě starším lidem pomáhají zůstat na trhu práce delší dobu.
Při návrzích změn se nelze držet pouze demografického vývoje, ale musí se brát v potaz také, jak se mění a bude měnit ekonomika a trh práce do budoucna. Senioři patří mezi nejohroženější skupiny lidí. Většina z nich je plně odkázaná na starobní důchod. Vlivem vysoké inflace a vysokých cen potravin i služeb jim životní úroveň často znatelně klesá a to se negativně odráží na kvalitě i důstojnosti jejich života. Proto nemůžeme s předloženými změnami souhlasit, protože znamenají nespravedlivé zhoršení podmínek pro budoucí a v podstatě i současné důchodce.
S kolegy z hnutí ANO, jak už tady kolegové říkali, jsme předložili několik pozměňovacích návrhů. Já zdůvodním pozměňovací návrh číslo 2854. Předkládaným pozměňovacím návrhem má dojít ke zmírnění sankcí při snižování procentní výměry důchodů o 1,5 %, jak je navrženo, a to zachováním současných tří sazeb snižování procentní výměry starobního důchodu, to znamená 0,9 %, 1,2 % a 1,5 % v závislosti na tom, v jakém roce do dosažení důchodového věku odchodu do starobního důchodu dojde. Důvodem předložení pozměňovacího návrhu je to, že nelze odhlížet od toho, že navrhovaná penalizace je až nepřiměřeně vysoká a nerozlišuje situaci, kdy k odchodu do předčasného důchodu dojde v době posledního roku do dosažení důchodového věku od situací, kdy k odchodu dojde dříve, dle nového návrhu nejdříve v době, kdy do dosažení důchodového věku chybí tři roky. Návrh má tak významný potenciál velmi negativně zasáhnout do příjmové stránky a celkových majetkových poměrů těch, kteří se rozhodli pro odchod do předčasného důchodu mnohdy z legitimních důvodů majících původ v nepříznivém fyzickém či psychickém zdravotním stavu. Návrh vlády ještě zhorší složité životní situace, do nichž se tito lidé dostávají, a z důvodu špatného socioekonomického vývoje poslední doby. Děkuji za pozornost. ***
