Ale když jsme se vás ptali a předkládali jsme například zmrazení platů politiků, to v letošním roce se neuskutečnilo a možná se uskuteční (Předsedající: Čas!) v roce příštím, ale to je otázka.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pan vicepremiér.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Je škoda, že se neposloucháme, nebo tady možná paní kolegyně poslankyně nebyla, když jsem mluvil v úvodu. Já jsem mluvil o tom stavu, který nastal v loňském roce, kdy došlo k tomu, že díky mimořádným valorizacím nastala opravdu velmi specifická situace, která vlastně neférově zvýhodnila ty, kteří mohli v loňském roce si podat žádost o předčasný důchod, vůči všem, kteří tuto možnost neměli v minulosti a nebudou ji mít ani v budoucnosti. A vy jste si odpověděla také i na to a jsem rád, že čtete důvodové zprávy a čtete ten konkrétní návrh zákona, jaká je navrhovaná účinnost. To v tom zákoně je jasně napsáno. Vy jste to tady sama řekla, sama jste to zodpověděla, myslím, že to je zřejmé. A není žádný právní předpis, který by říkal, že účinnost zákonů se může nastavovat pouze od 1. ledna nebo od 1. 7. Když se podíváte do mnoha zákonů, které jste vy tady schvalovala jako koaliční poslankyně v minulém volebním období, tak mnoho zákonů jste schvalovali z účinnosti, která nebyla ani od 1. ledna, ani od 1. 7.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, poprosím pana poslance Haase.

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Opět doplnění pana ministra, protože jsem se přihlásil před ním a nevěděl jsem, že to takhle krásně uvede. Já si myslím, že účinnost není žádné tajemství. Tady se z účinnosti zákona vytváří jakési tajemství. Tak možná i pro veřejnost: účinnost je v zásadě v zákoně navržena dvojí. Za prvé, pro všechno ostatní, co v zákoně je, s výjimkou potřebné doby pojištění pro vznik nároku na předčasný důchod, to je ta změna 35 na 40 let, tak všechno ostatní je první den kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Pro jednu jedinou věc, a to je právě zvýšení potřebné doby pojištění pro vznik nároku na předčasný důchod, 35 na 40, je z technických důvodů, které jsou v důvodové zprávě vysvětleny, 13. den kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. To je jasná odpověď k účinnosti, čl. III návrhu zákona.

Za druhé, věřím, že právníci v tomto sále potvrdí moje slova, že zákon o Sbírce zákonů skutečně předpokládá primárně nabývání účinnosti zákonů v českém právním řádu k 1. červenci a k 1. lednu, nicméně příslušný paragraf zákona o Sbírce zákonů jasně říká, že to není dogma a že v odůvodněných případech, které samozřejmě právě vyplývají z odůvodnění zákona, v důvodové zprávě opět jasně popsáno, je samozřejmě možnost nabytí účinnosti i k jiným datům než k těm dvěma pevným datům, takže návrh zákona a článek o jeho účinnosti je zcela v souladu se zákonem o Sbírce zákonů.

A možná třetí odpověď, to spíš doplňuji v rámci přechodných ustanovení, a to je nutné, ty jsou čl. II, mají dohromady šest bodů, je nutné číst v souladu nebo v kontextu s čl. III o účinnosti je ve stručnosti - to už ten časový prostor nemám - jasně navrženo, že nároky, které vzniknou před nabytím účinnosti zákona, ať už se jedná o předčasné důchody, úpravy současných důchodů a tak dále, se posoudí podle dosavadní úpravy. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně Mračková Vildumetzová.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Děkuji panu ministrovi práce a sociálních věcí i panu Haasovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Chci říct jedno: Ano, určitě máte pravdu, že může to být, nemusí to být 1. ledna, 1. července. Ty případy se stávaly i v minulém funkčním období, s tím souhlasím. Ale já prostě vnímám v tuto chvíli, a myslím si, že pokud by pan ministr práce a sociálních věcí, a myslím si, že na to měl reagovat daleko dříve ohledně těch předčasných důchodů, ano? A kdybyste přinesl tento návrh podle mého názoru i třeba v takzvané devadesátce po dohodě se všemi koaličními i opozičními stranami, tak si myslím, že ta dohoda by byla.

Považuju za velmi neférové, že předkládáte, aby to platilo hned i u těch mimořádných a řádných valorizací. Myslím si, že tam by ta platnost a účinnost měla být popřípadě až od 1. ledna roku 2024. Myslím si, že by to bylo férové i v kontextu s tím, že když v konsolidačním balíčku tedy konečně už předkládáte takzvané zastropování platů politiků, tak to bude také od 1. ledna 2024. Já si myslím, že když už jste seniory připravili o mimořádnou valorizaci v prvním pololetí, tak nevidím důvod, proč by popřípadě u mimořádných a řádných valorizací neměla být ta účinnost úplně stejně jako u zmrazení platů. Uvidíme, co se dozvíme. Já si myslím, že ten návrh stejně není úplně dokonalý. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Haas.

Poslanec Karel Haas: Věřím, že má poslední faktická tady k té výměně názorů, zcela správné a legitimní. Já teď snad ještě upřesním raději ta přechodná ustanovení, protože bych nerad, aby veřejnost byla strašena tím, že se třeba změní některé nároky, na které vznikne nárok před účinností zákona.

Bod 1 z čl. II přechodných ustanovení, vždycky to přeložím jednoduše do lidštiny: Nároky na důchody vzniklé před nabytím účinnosti zákona, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto, se posoudí podle dosavadní úpravy. Bod číslo 2, přepočet předčasných starobních důchodů přiznaných podle dosavadních předpisů, ačkoliv se tímto návrhem samozřejmě ten přepočet zpřísňuje, se posoudí podle dosavadní úpravy. Jinými slovy, lidé, kteří dnes pobírají předčasný důchod, do té doby, než jim vznikne nárok na řádný starobní důchod, se jich to parametrické zpřísnění nedotkne. Bod číslo 3, velmi vstřícný krok: procentní výměry důchodů přiznaných v celém roce 2023 - protože budeme mít v tomto roce tři zákonné úpravy, jednu do 31. 5, jednu do data nabytí účinnosti dnes projednávaného zákona a jedna do 31. 12. - tak pro rok 2023 se procentní výměry důchodů budou pro všechny důchody přiznané v roce 2023 vypočítávat podle stejných parametrů bez ohledu na tyto tři časové intervaly, které v českém právním řádu v roce 2023 máme. Bod číslo 4 přechodných ustanovení stanovuje jasná pravidla, časová pravidla a časové hranice pro rozhodná období pro mimořádné valorizace z pohledu toho, kdy začíná rozhodné období pro posuzování cen pro rok 2023, pro rok 2024 a pro rok 2025, odstupňováno buď únor 2023, srpen 2023, nebo září 2023. Vyloučení zvyšování předčasných důchodů se opět použije - to je bod číslo 5 - až na důchody přiznané po nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, vyloučení zvyšování předčasných důchodů se nedotkne lidí s již přiznaným předčasným důchodem. Věřím, že toto vysvětlení je již dostačující.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Nechal jsem vám pár sekund, protože jste jel už skutečně ve finále, a poprosil bych ještě pana vicepremiéra Jurečku.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji kolegovi Haasovi za ten výčet, za ten řekněme překlad i do lidštiny. Jenom ještě doplním: fakticky a prakticky v letošním roce nepředpokládáme, že by došlo ještě znovu k naplnění podmínek pro mimořádnou valorizaci, tudíž se realisticky bavíme pouze o řádné valorizaci roku 2024 k 1. lednu. S ohledem na to, jak už tady někdo poznamenal, že růst reálných mezd nenastane minimálně v příštích dvou, třech letech, fakticky i ta změna, která bude přijata teď pro výpočet zvýšení důchodů od 1. ledna 2024, nebude mít žádný fakticky vliv. Takže ta změna se projeví v okamžiku, kdy nastane růst reálných mezd a odečte se ztráta hodnoty reálných mezd z roku 2022 a 2023, což očekáváme, že by mohlo nastat zhruba za dva, tři, možná čtyři roky.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že není žádná faktická poznámka, můžeme jít opět do obecné rozpravy a poprosím další řádně přihlášenou paní poslankyni Hanzlíkovou. Připraví se pan poslanec Hendrych.

Poslankyně Jana Hanzlíková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo k projednávanému návrhu, kde si pak v závěru dovolím odůvodnit pozměňovací návrh, který podávám společně se svými kolegy z výboru pro sociální politiku.

Za velmi důležité považuji v úvodu připomenout, v jaké situaci lidí v České republice, tedy i seniorů, lidí se zdravotním postižením, kteří pobírají invalidní důchod, a starších lidí v předdůchodovém věku, dnes jednáme o vládou navržených změnách v důchodovém systému, které by měly podle vlády být důchodovou reformou. Ale to opravdu nejsou, protože důchodová reforma musí být komplexní a promyšlená a nikdy by neměla vést k významnému snížení životní úrovně důchodců a k nespravedlnostem mezi generacemi i mezi jednotlivými lidmi, kteří odchází do důchodu v různé době. Musí mít k dispozici relevantní analýzy, na základě kterých je známé, jak výrazně negativně se změny projeví v praxi a ovlivní kvalitu života lidí. Musí být prodiskutovaná odborníky a experty z různých oborů, tedy nejenom ekonomického, ale také sociologického, zdravotnického a sociálního, a měl by být nalezen konsenzus, a to jak na platformě odborné, tak i politické. ***