(13.20 hodin)
(pokračuje Pavla Golasowská)
Další argument říká, že umožnění manželství stejnopohlavních párů nijak neohrožuje manželství muže a ženy. Umožnění manželství stejnopohlavních párů ve skutečnosti znamená, a je tak koncipována i navrhovaná právní úprava, že je zásadním způsobem změněna samotná definice manželství, která je po tisíciletí neměnná v tom smyslu, že jde vždy o trvalý svazek muže a ženy. Po takovéto zásadní změně by tedy manželství již nikdy nebylo svazkem muže a ženy právě proto, že jsou muž a žena, ale svazkem dvou lidí. Tato změněná definice by samozřejmě dopadla na úplně všechna manželství, existující i budoucí. Manželství mezi mužem a ženou by již napříště nebylo manželstvím mezi mužem a ženou jako předpokládaným otcem a matkou společných dětí, ale manželstvím dvou lidí.
Jde o totální destrukci dosavadního pojmu manželství a jeho naprosté odtržení od jeho základního účelu spočívajícího v založení rodiny ve smyslu zplození společných dětí a jejich výchovy. Pokud k této zásadní změně definice manželství přistoupíme a odkloníme se od její dosavadní podstaty, že jen muž a žena mohou být otcem a matkou společných dětí, můžeme se pak zcela legitimně ptát, proč by měl být počet osob vstupujících do manželství omezen na dva jedince. Manželská dvojice muž a žena je totiž dvojicí právě proto, že jen taková dvojice může tvořit i dvojici rodičovskou. Pokud však někdo tvrdí, že účelem manželství není a nemá být plození dětí, ale jen soužití milujících se osob, je nesmyslné setrvávat na požadavku omezení počtu osob žijících v manželství. Copak neexistují trojice nebo i větší skupiny lidí, které se milují a chtějí spolu sdílet svůj život? Láska je přece jen jedna a je stejná pro všechny.
A posledním argumentem, který říká, že zahraniční právní řády umožňují manželství stejnopohlavních dvojic. Už to tady bylo v debatě předtím zmiňováno, jak je to v zahraničí. Takže zahraniční právní řády umožňují leccos. Některé státy v USA umožňují dvojici mužů objednat si takzvanou výrobu dítěte, dítě si koupit a zlegalizovat rodičovství ke koupenému dítěti. Jedné ženě zaplatí za dodání vajíčka, další žena slouží jako inkubátor za poplatek. Jiné státy nic takového neumožňují a považovaly by to za nelegální obchodování s dětmi. Některé státy umožňují potraty v podstatě neomezeně, jiné je zakazují téměř ve všech případech, včetně znásilnění. Některé státy umožňují považovat právně za ženu osobu s penisem a varlaty a za muže osobu s vaječníky a dělohou.
Nic z toho přece není argumentem pro to, že by Česká republika měla svůj právní řád přizpůsobovat právnímu řádu jiných států. Bylo by to absurdní už jenom proto, že každá země má svůj vlastní právní řád vyhovující jejím vlastním podmínkám, vycházející též z jejich vlastních tradic, kultury a způsobu života, a tyto právní řády se od sebe liší, a nikdo tedy nemůže říci, který je ten nejlepší, z něhož bychom snad měli opisovat.
Vážené kolegyně a kolegové, za mě je manželství svazkem muže a ženy. Rodina je máma, táta a děti, plus samozřejmě širší rodina a další příbuzní. Rodičovství je o rolích, které jsou pro děti jedinečné. A já na straně dětí budu stát vždy.
A nyní bych ještě, už se blížím k závěru, ale ráda bych ještě přečetla k tomuto tématu dopis a vyjádření Národního centra pro rodinu: "Navržená právní úprava představuje průlomový zásah do vůle zákonodárce tím, že oslabuje dosavadní uznání významu biologického rodičovství při založení rodiny jako jednoho z účelů manželství a právo dítěte vyrůstat se svými biologickými rodiči. V článku 12 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv má pouze muž a žena právo uzavřít manželství a založit rodinu. Předložený návrh plně nerespektuje také článek 7 Úmluvy o právech dítěte, podle něhož má dítě mít právo, pokud je to možné, znát své rodiče a být v jejich péči. Navrženou úpravu nelze zdůvodnit ani výroky Evropského soudu pro lidská práva, který se opakovaně vyslovil v tom smyslu, že není nutné otevírat možnost uzavřít manželství homosexuálním párům, pokud jsou práva těchto párů dostatečně zajištěna. Příznivci navržené právní úpravy uvádí, že jde o vytvoření prostředí jistoty pro děti žijící v homosexuálních svazcích. Neodpovídají ale na zásadní otázku, jak bude naplněn účel manželství, totiž rození dětí, v případech, že jeden z rodičů nepřivede do manželského svazku homosexuálů dítě z předchozího heterosexuálního svazku. Zkušenost ukazuje, že se tyto děti v převážné míře do homosexuálního svazku dostávají jako děti, jejichž druhý biologicky rodič stojí zcela mimo výchovu dítěte, protože je velmi často z pohledu homosexuálně orientovaného biologického rodiče nežádoucí, aby byl dítěti znám. Přijetím návrhu, který umožní manželství i stejnopohlavním párům, dojde k znevýhodnění biologického rodičovství proti sociálnímu rodičovství.
Často je argumentováno tím, že existuje manželství stejnopohlavních párů i v jiných zemích. Nezmiňuje se ale to, že tyto státy mají v porovnání s Českou republikou upraveno dárcovství spermatu a že jejich země nepatří k zemím, jako Česká republika, kde by se v takové míře rodily děti náhradním matkám. V těchto zemích se děti mnohem snáz mohou dozvědět, kdo jsou oba jejich biologičtí rodiče.
Podle našeho názoru neohrožuje rozšíření institutu manželství na osoby stejného pohlaví takzvanou tradiční rodinu, ale vážně znevýhodňuje děti narozené do homoparentálních rodin a staví je do životních situací, jejichž dosah se dá stěží dopředu odhadnout."
Tolik dopis Národního centra pro rodinu. A já jenom na závěr řeknu to, co už jsem říkala na začátku, že já pro tento návrh na manželství pro homosexuální páry ruku nezvednu, protože si myslím, že manželství je svazkem muže a ženy a tak to má zůstat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Síly. Připraví se paní poslankyně Bělohlávková.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Nebudu dlouho zdržovat, já jsem se chtěl jenom vymezit proti dezinterpretaci paní poslankyně Malé, vaší prostřednictvím, o mém vyjádření o pedofilech. Já jsem uvažoval, nebo jsem řekl, že může se stát, že dva pedofilové skutečně si nechají odnosit dítě, porodit dítě zahraniční matkou u nás třeba a vyvézt si to dítě někde do zahraničí. A to je fakt! Tomu my, naše legislativa nemůže zabránit, protože na to nemá nástroje. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. A nyní se vracíme do rozpravy a vystoupí paní poslankyně Bělohlávková a připraví se paní poslankyně Bačíková.
Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, zdravím všechny statečné, kteří jsou ještě v tomto sále, a zdravím i mládež, která nás nebývale pozorně sleduje, a jsem ráda, že jsou tady.
Doufám, že jste si všimli mých šatů, protože jsem si je nevzala náhodou. Jsou v nich barvy duhy a mám k tomu dva důvody. ***
