(19.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Doslova před pár dny pak představil chorvatský premiér Andrej Plenković balíček opatření, kterým hodlá přispět ke zmírnění dopadů zdražování energií. Hlavním bodem balíčku je výrazné snížení DPH na plyn a elektřinu. Nová opatření v celkové hodnotě téměř 15,5 miliardy korun jsou zaměřena plošně na všechny Chorvaty. Současně v Chorvatsku dochází i ke snížení DPH na 5 % na základní potraviny, například u masa, vajec, ovoce, zeleniny, másla, jedlých olejů a tuků.
Jak všem těmto hrozbám, které jsem popsal, můžeme čelit u nás doma? Především urychlenou výstavbou dalších jaderných bloků v Dukovanech a v Temelíně. Dukovany nebudou stačit. Vymění se dva za dva, kapacita zůstane stejná. Přičemž odstavování uhelných zdrojů by mělo být podmíněno až dokončením výstavby jejich odpovídající náhrady bez ohledu na Green Deal. Zájmy České republiky a jejích občanů musí být na prvním místě, stejně jako zájmy Maďarska o Maďary a Polska o Poláky.
V rámci Evropské unie musíme trvat na tom, že v situaci, kdy vysoké ceny elektřiny vznikají generálně mimo území České republiky, hlavně u našich německých sousedů, a vedou k ohrožení sociální a ekonomické stability velké části českých domácností, že u nás budeme prodávat českou elektřinu přímo českým občanům, nikoliv přes Lipskou burzu, takzvaným sociálním tarifem. Přebytky můžeme prodávat komukoliv za cokoliv, ale potřebujeme, aby od nás neodcházely firmy, aby se lidé v České republice měli dobře. Jde o obranu proti tomu, aby náš bohatý a ekonomicky silný soused, který si nezajistil dostatek energetických zdrojů, a dokonce sám uzavřel jaderné a uhelné elektrárny, přeplácel české občany a český průmysl při nákupu elektřiny vyrobené v České republice, protože mají jednou takové výplaty a mzdy.
Dalším důležitým bodem je opuštění systému obchodování s emisními povolenkami, protože vyjednání jeho smysluplné reformy je prakticky nemožné. Musíme konat, a to rychle. Vysokými cenami energetických komodit jsou ohroženy hlavně nízkopříjmové pracující skupiny občanů a také náš průmysl, zejména ten energeticky náročný. Musíme se spoléhat výhradně sami na sebe, nikdo zvenčí nám nepomůže. Naopak nová německá vládní koalice chce v oblasti přechodu od uhlí a jádra k obnovitelným zdrojům a elektromobilitě ještě přitvrdit. Je tak velmi nepravděpodobné, že Evropská unie bude na nastávající situaci reagovat racionálně. Rozumná cesta je tedy, zdá se, jediná: rychlá obnova české energetické suverenity, soběstačnosti a bezpečnosti.
Tak to byly, paní předsedající, dva body, které jsem chtěl zařadit do programu, a děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, mám je zaevidovány. My tedy přistoupíme k dalším přihláškám. Ale nejprve načtu omluvy, které v mezičase došly. Omlouvá se pan poslanec Jan Richter, a to od 18 hodin z pracovních důvodů. Dále bere zpět svou omluvu pan poslanec Jaroslav Bžoch a pan poslanec Petr Fifka. Ještě se omlouvá pan poslanec Milan Wenzl od 20 hodin ze zdravotních důvodů.
Po vypořádání tohoto přečtu pořadí přihlášek k návrhům na změnu pořadu. Nejprve paní poslankyně Pokorná Jermanová a poté páni poslanci Mašek, Kobza, Maříková, Zlínský, Vondráček, Šafránková, Pošarová, Štefanová, Oborná a Koten - dvě přihlášky, Kettner - dvě přihlášky, závěrečná přihláška pana poslance Radovana Vícha a ještě se hlásí pan poslanec Karel Sládeček. Takto pro představu o pořadí.
Nyní poprosím paní poslankyni Pokornou Jermanovou, aby přistoupila se svým návrhem na změnu pořadu. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Hezký večer, paní předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Už to začíná být tradicí, ale já opět před vás předstupuji s žádostí o zařazení nového bodu s názvem Prodej zámku Štiřín. Ale nebudu opakovat to, co jsem tady již mnohokrát říkala, že je to nejudržovanější kulturní památka, že je na lukrativním místě, že je škoda se jí zbavovat. Chci vás požádat v tuto chvíli o zařazení tohoto bodu už s ohledem na to, že na rozpočtovém výboru i hlasy poslanců pětikoalice bylo schváleno usnesení, které vyzývá vládu, aby tento majetek, tuto kulturní památku, neprodávala. Totéž proběhlo i na kontrolním výboru, kde se o tom velmi diskutovalo.
Pokud tento bod zařadíme, myslím, že nemusíme o něm dlouho diskutovat, ale ráda bych tam načetla usnesení, o kterém by Sněmovna měla hlasovat, a to v tomto znění. "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby zajistila, že kulturní památka zámek Štiřín zůstane v majetku státu. Za druhé, doporučuje vládě, aby převedla areál kulturní památky Zámek Štiřín na jinou organizační složku státu, například Úřad vlády České republiky, Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, Kancelář Poslanecké sněmovny a podobně, a hledala ekonomické a kulturní využití tohoto jedinečného areálu. Za třetí, vyzývá ministra financí, aby požádal generální ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby délku termínu pro nabídku areálu zámku Štiřín státním institucím prodloužila do 30. 9. 2023."
Znovu apeluji na všechny poslance, kteří jsou v sále, popřípadě nás poslouchají a jsou na dnešní schůzi, aby podpořili zařazení tohoto nového bodu, protože doufám, že stejně jako já věří, že na tom rozpočet našeho státu není tak špatně, aby se musel zbavovat významných kulturních památek. Protože jinak se nemohu ubránit myšlence a otázce, co budeme prodávat příště. Karlštejn, Křivoklát, jakýkoliv jiný zámek či jinou hodnotnou památku?
Není to, že bych tady chtěla strašit, ale v minulých týdnech jsme zaznamenali všichni určitě i to, že se třeba prodává kulturní památka, a je to budova pošty, hlavní pošty v Jindřišské ulici. Já si myslím, že to jsou takové pamětihodnosti, které nemají být prodány. Ráda bych touto cestou apelovala na všechny, určitě jste to ve svých rodinách také slyšeli od vašich rodičů, prarodičů, že to, co jste nevybudovali, nemáte prodávat. A tady to platí dvojnásob.
Prosím tedy o podporu tohoto bodu, jeho zařazení jako prvního bodu dnešního jednání. Opakuji, že to může být velmi krátké. Alternativně za druhé jako první bod ve čtvrtek 29. 6. po písemných interpelacích. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní přistoupíme k návrhu, který přednese pan poslanec Jiří Mašek. Připraví se následně pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych zařadit bod Informace vlády k plánu Ministerstva obrany a Ministerstva zdravotnictví České republiky přemístit skupinu letecké záchranné služby z letiště Plzeň-Líně do Klatov. Tato informace se dostala do odborné společnosti urgentní medicíny a vyvolala mezi odborníky na leteckou záchrannou službu výrazné obavy.
Navazuji v podstatě na bod, který tady jako první navrhoval pan předseda Babiš, a týká se právě letiště Líně a vlastně jeho dalšího osudu v souvislosti s výstavbou zmiňované gigafactory, anebo naopak s její nevýstavbou. Tady bychom potřebovali od vlády jasnou odpověď, protože ta výstavba zjevně je ještě v nedohlednu a proslýchá se, že by ta velká továrna měla skončit v úplně jiném státě. Přesto se dělají kroky, jako je tento, a to je přemístění posádky letecké záchranné služby.
Podotýkám - kdo má v hlavě trošku mapu Plzeňského kraje - že uvažované přemístění do Klatov znamená přemístění o 50 kilometrů jižněji pod Plzeň. Znamenalo by to zásadní zhoršení dostupnosti posádky letecké záchranné služby pro severní část Plzeňského kraje a v podstatě výpadek této služby pro kraj Karlovarský, který již dnes je leteckou záchrannou službou zajišťován problematicky. ***
