(19.40 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)

Jediným opatřením, které tato vláda vydává za pomoc lidem, souvisejícím s růstem cen elektřiny a plynu, jsou určité kosmetické úpravy v nastavení příspěvku na bydlení. Poslankyně a poslanci hnutí SPD před nedávnem v Poslanecké sněmovně tento návrh podpořili, protože každá pomoc je v této situaci lepší než nic. To ovšem vůbec neznamená, že tyto změny považujeme za vhodnou, a už vůbec ne za komplexní, úplnou či konečnou formu pomoci občanům, rodinám a domácnostem postiženým stále rychleji rostoucími cenami energií, a tím i celkových nákladů na bydlení. Vláda ve svém návrhu postupovala onou příslovečnou cestou nejmenšího odporu, když občany, kterým enormně vzrostly náklady na bydlení, v podstatě poslala na úřad práce do fronty se žádostí o příspěvek na bydlení s tím, že možná půjde o žádost úspěšnou, ale v mnoha případech pravděpodobně nejspíš nikoli. Protože vláda sice navrhla mírné zvýšení příspěvku na bydlení formou zvýšení takzvaných normativních nákladů na bydlení, ale parametry pro nárok na něj, tedy poměr nákladů na bydlení k celkovým příjmům domácnosti, což by bylo opravdu podstatné a důležité, neupravila, tedy ani v tomto případě nesnížila vůbec. A já myslím, že všichni to v letošním roce cítíme. Sáhněte si na srdce, nebo zvedněte ruku ti, kteří nemají zvýšené zálohy na energie při bydlení. Prostě zvýšily se i nájmy, zvýšily se ceny tepla, zvýšily se ceny energií. Všichni na to doplácíme.

Ztížený, ba až nemožný přístup k tomuto příspěvku tak mají pracující občané oproti těm nepracujícím, přičemž těmi nepracujícími nemám na mysli seniory a zdravotně postižené. Stejně tak velmi obtížný postup k tomuto příspěvku pak mají občané žijící ve vlastních nemovitostech, ve vlastních bytech či domech, zejména pak na venkově, ale i ti, kdo bydlí v družstevních bytech. Velkým problémem je zde i enormní administrativní náročnost vyřizování žádostí o příspěvek na bydlení, obsahová i časová, a také skutečnost, že dle odborné a zajímavé studie nedávno zveřejněné na serveru Seznam Zprávy mnoho osob, které by na tento příspěvek i měly právní nárok, o jeho existenci ani neví. Tato studie odhaduje, že se jedná až o dvě třetiny občanů s tímto nárokem, tedy zhruba o 300 000 osob, zejména pak o seniory. Ostatně potvrzují to i nejnovější data Úřadu práce České republiky, který příspěvek na bydlení administruje a který uvádí, že přijal od začátku roku do 4. února 17 000 nových žádostí o příspěvek na bydlení, zejména v souvislosti s růstem cen energií. Přičemž je jasné, že se tato neblahá situace týká spíše stovek tisíc našich občanů a domácností.

Co se týče zrovna našich seniorů, systémovým řešením namísto jejich odkazování na ponižující a složitou proceduru podstupování (?) žádostí o sociální dávky růstu cen nejen energií ve vztahu k této skupině našich spoluobčanů by bylo zavedení minimálního starobního důchodu zhruba ve výši aktuální minimální mzdy, což je dlouhodobý návrh hnutí SPD.

Je zcela evidentní, že primární odpovědnost za současné vysoké ceny energetických komodit má jednoznačně vláda České republiky. Vláda jakožto vrcholný státní orgán a vrcholná exekutivní instituce státu. Proto by tato vláda měla také okamžitě začít konat a činit konkrétní kroky směřující ke snížení cen energií těmi nástroji, které má k dispozici. Ostatně může se v tomto inspirovat v blízkém zahraničí, ve státech Visegrádské čtyřky, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku, které takové kroky v energetické oblasti ve prospěch svých občanů již dávno udělaly. Vláda by prostě měla převzít odpovědnost za výrobu, distribuci a cenovou politiku elektrické energie. Vláda by měla skrze Energetický regulační úřad okamžitě snížit regulované složky cen elektřiny a plynu, které tvoří zhruba polovinu celkové ceny těchto komodit pro spotřebitele, a nikoli je zvyšovat v rozporu s jakoukoli elementární logikou, jako se tomu u nás nedávno stalo.

Dále by vláda měla jednoduchým a jasným způsobem pomoci občanům a firmám, které jsou nyní růstem cen energií postiženy nejvíce. Například tak, že v plné výši uhradí doplatky na dodávky energií těm občanům, domácnostem a firmám, kteří o to požádají, jejichž dodavatelé energií v poslední době ze dne na den ukončili činnost, a tito občané a odběratelé tak museli za extrémně nevýhodných finančních podmínek přejít k takzvanému dodavateli poslední instance. Zániky a ukončení činnosti některých těchto dodavatelů energií, kterým stát v minulosti vydal licence a umožnil jim léta realizovat pohádkové zisky, a to, že tito dodavatelé nedodrželi platné smlouvy s občany a firmami je tedy vina a odpovědnost státu. Ten by měl napravit škody z toho plynoucí. A vynaložené prostředky pak třeba v rámci různých konkurzních řízení vymáhat na těchto nespolehlivých dodavatelích.

Na vysokých cenách energií v České republice se rovněž, a to je poměrně málo známé, podílí daň z elektřiny a daň ze zemního plynu, které zde byly zavedeny k 1. lednu 2008. A víte proč? Na základě podmínek členství České republiky v EU. Sazba daně z elektřiny pro rok 2022 činí 28,30 za jednu megawatthodinu a je součástí ceny služeb, podobně jako je tomu u daně z přidané hodnoty. Daň ze zemního plynu je povinná složka ceny této komodity. Jde o daň z plynu pro fyzické a právnické osoby, které jsou dodavateli nebo spotřebiteli zemního plynu; podle účelu, k jakému je plyn dodáván, je pak stanovena sazba této daně. Základem pro výpočet výše této daně je množství plynu v jedné megawatthodině takzvaného spalného tepla. Daň ze zemního plynu, kterou platí konečný spotřebitel, je nyní na úrovni 30,60 koruny za megawatthodinu. Daň ze zemního plynu se týká právnických a podnikajících fyzických osob, čili jde o daně, které poměrně tvrdě a hlavně zbytečně zatěžují naše živnostníky a podnikatele a snižují jejich konkurenceschopnost. A jsou to daně nařízené nám Evropskou unií.

A nyní něco k těm zahraničním zkušenostem s řešením vysokých cen elektřiny a plynu. Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne, na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než ceny na trhu. Slovenské rodiny a domácnosti by takto měly na svých účtech za elektřinu v následujících třech letech ušetřit celkově zhruba miliardu eur, tedy v přepočtu něco okolo 25 miliard korun. Tomu říkám pomoc! Průměrná úspora domácnosti se bude pohybovat na úrovni 500 eur, tedy přes 12 000 korun.

Maďarská vláda zase zajistila tisícovkám malých podniků a firem přístup k levnější elektřině a současně se rozhodla stanovit na přechodnou dobu i strop cen pohonných hmot. Zatím to platí pro podniky s deseti a méně zaměstnanci. Orbánova vláda již předtím snížila ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, a to nikoli poprvé. Již před několika lety Maďarsko ve snaze o zajištění levnější energie několik rozvodných společností zestátnilo a snížené ceny pro domácnosti od té doby zůstávají v platnosti. Maďarská vláda navíc od letošního února snížila ceny šesti základních potravin - mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřového a kuřecího masa - které musí celostátně klesnout na úroveň z poloviny loňského října, a zavedla cenový strop nejen na energie a paliva, ale i na sazby hypotečních úvěrů. Slyšíte dobře. Pomáhá lidem získat bydlení.

Polská vláda zase dočasně snížila DPH u pohonných hmot, a to o 15 procentních bodů, či u potravin, a to z 5 % na nulu. Zatím na půl roku. Polská vláda rovněž snížila na čtyři měsíce daň z energie. A hlavně Polsko jako jediné nesouhlasilo s dohodou Green Deal, vyjednalo si výjimku na výrobu energie z vlastních uhelných zdrojů. Nepřipojilo se k závazku dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 a ještě k tomu získalo příslib ohromných finančních subvencí z unijních fondů. Uhlí bude v budoucnu klíčové slovo. Uhlí bude v budoucnu klíčové slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP