(16.10 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
A jaký je tedy další postup poté, co si občané tedy schválí referendum, že tedy by proběhlo? Takže pokud zemský sněm do dvou měsíců lidové žádosti nevyhoví, koná se ve lhůtě dalších tří měsíců lidové rozhodnutí. Zemský sněm může žádost prohlásit za vyřízenou, i když přijme žádost v pozměněné formě, která stále odpovídá základnímu smyslu žádosti. Toto rozhodnutí však mohou zástupci lidové iniciativy napadnout u zemského ústavního soudu. Pokud zemský sněm žádost odmítl, může k lidovému hlasování připojit vlastní konkurenční návrh. Návrh je v lidovém rozhodnutí přijat, pokud s ním souhlasí prostá většina, která však zároveň musí představovat alespoň jednu čtvrtinu všech oprávněných voličů. Návrh zákona, kterým se výslovně mění ústava, vyžaduje ke svému přijetí dvoutřetinovou většinu odevzdaných hlasů, která představuje alespoň jednu polovinu všech oprávněných voličů. Odchylky jsou stanoveny pro návrh na rozpuštění zemského sněmu, kdy lidová iniciativa vyžaduje 150 000 podpisů, lidová žádost musí být podpořena 200 000 podpisy ve lhůtě čtyř měsíců a k přijetí lidového rozhodnutí je třeba dvoutřetinová většina odevzdaných hlasů, která musí představovat alespoň polovinu všech oprávněných voličů.
Takže to jsme se krátce podívali na to, jakým způsobem mají upravený zákon o referendu v prvních dvou... nebo ukázal jsem vám dva případy dvou zemí demokratických, západních, je to Francie a je to Německo. Takže tady všeobecně vidíme, když to shrnu, než se dostanu ještě k dalším příkladům, že podmínky pro to referendum, hlavně když se podíváme třeba na Německo, jsou velice vstřícné vůči občanům a že právě vy, kteří neustále vzhlížíte k Německu - jenže problém je, že Fialova vláda k němu vzhlíží jenom, pakliže tam přichází příkazy a pokyny, tak tam vždycky jste servilní, tak bych byl rád, kdybyste si vzali příklad i z těchhle demokratických záležitostí a abyste samozřejmě reflektovali i tyhle demokratické principy a brali jsme si příklady z těchhle dobrých věcí taky. Takže nejenom z těch špatných, jako je neřízená migrační vlna do Německa, a teď to tady Fialova vláda chce kopírovat a udělat z nás zemi migrantů. To je prostě šílený. Jo, jo, kdybyste tohle chtěli naopak dělat a byl tady ten zákon o referendu, aby vám občané mohli vystavit stopku, tak to by bylo pochopitelně něco jiného. "Stop" myslím třeba v tom, že jste schválili, Fialova vláda, tu reformu migrační politiky.
Pojďme k další zemi. Rakousko, ano. Já tady záměrně vezmu tedy země v našem okolí, abychom měli tady vhodné příklady. V Rakousku je lidové hlasování, tedy referendum, rozsáhleji upraveno i na spolkové úrovni. Podle čl. 43 rakouské ústavy se lidové hlasování koná o každém návrhu zákona, pokud tak rozhodne Národní rada nebo to požaduje většina její členů. Podle čl. 44 odst. 3 je lidové hlasování obligatorní v případě celkové změny spolkové ústavy. V případě částečné změny se koná jen tehdy, když to požaduje třetina členů Národní rady nebo Spolkové rady, to je ten Bundesrat. Při lidovém hlasování rozhoduje absolutní většina platně odevzdaných hlasů. Kvorum stanoveno není. Obligatorní lidové hlasování se koná také v případě odvolání spolkového prezidenta, kdy musí být tímto způsobem potvrzeno rozhodnutí Národní rady o jeho odvolání.
Vedle hlasování o legislativních návrzích, které již byly projednány v parlamentu, nabízí rakouská ústava v čl. 41 odst. 2 i možnost lidové iniciativy. Takzvaná lidová žádost může mít formu návrhu zákona nebo podnětu a musí ji podpořit jedno promile oprávněných voličů. Prohlášení podpory potvrzuje obec, ve které je osoba oprávněna volit, a musí být buď podepsáno na úřadu práce... pardon, na úřadu obce, nebo musí být podpis soudně nebo notářsky ověřen. Takže tady vidíme, jak je to zajímavé, kdy v podstatě v Rakousku, tam v podstatě je ověření těch podpisů. Poté spolkový ministr vnitra ve lhůtě tří týdnů rozhodne o předložení lidové žádosti k podepisování. Lhůta k podepisování je zpravidla osmidenní. Tady bych ale dodal - ale zase vidíte, že sice ověřené podpisy, ale ten potřebný počet podpisů pro vyvolání referenda je zase nižší o to. To je potřeba si zase zároveň říct. Takže je tam sice určitá formální překážka nebo formální ztížení, ale zároveň to v Rakousku reflektují nižším počtem podpisů. Takže zase je to o to vstřícnější. Takže to je taky možná metoda pochopitelně, proč ne? Takže ne 250 000 podpisů, ne 100 000 podpisů, ale třeba jenom 20 000 podpisů, ale ověřených. Takže samozřejmě to taky je určitě k diskusi vzhledem k tomu, protože je důležité, aby zákon o referendu tady nějaký byl v Čechách. To je pro nás priorita.
A pojďme dál, co se tedy stane s tím, když obdrží... nebo občanům se podaří sehnat jedno promile oprávněných voličů pod tu lidovou žádost. Poté spolkový ministr vnitra ve lhůtě tří týdnů rozhodne o předložení lidové žádosti k podepisování. Lhůta k podepisování je zpravidla osmidenní. Obce určí místa, kde mohou lidé žádost podepisovat, korespondenční hlasování není možné. Lidovou žádost musí Národní rada projednat, pokud se nashromáždí 100 000 podpisů oprávněných osob nebo podpis jedné šestiny oprávněných osob ze tří spolkových zemí, nemusí však k žádosti požadovaný návrh přijmout. Dále rakouská ústava upravuje v čl. 49b lidové hlasování, o jehož vyhlášení se usnáší Národní rada na návrh svých členů nebo Spolkové rady. Může se týkat všech záležitostí zásadního nebo celorakouského významu, s výhradou voleb a záležitostí, o nichž přísluší rozhodovat soudům nebo správním úřadům. Výsledek toho hlasování je nezávazný. To bylo Rakousko.
A já jsem samozřejmě slíbil vám tady před chvílí, že vám představím modely, jakým způsobem je upraveno lidové hlasování - nebo někdo říká všelidové hlasování, v každém případě je to referendum - že vám představím systémy v okolních zemích, abyste všichni viděli, jak je Česká republika pozadu a jaký je tady kvůli Fialově vládě demokratický deficit. Takže se pojďme podívat na Slovensko.
Právní úprava referenda je v rámci Slovenské republiky zakotvena v čl. 93 a následně Ústavy Slovenské republiky a v zákoně č. 564/1992 Sb., o způsobu vykonání referenda. Je rozlišováno mezi referendem obligatorním a fakultativním, ke kterému se vztahují níže uvedené informace. V rámci fakultativního typu referenda můžou být řešeny otázky veřejného zájmu, kromě záležitostí základních práv a svobod, daní, odvodů a státního rozpočtu. Minimální počet podpisů pro vypsání referenda je 350 000, přičemž pro platnost referenda je nutná účast nadpoloviční většiny oprávněných voličů. ***
