(18.00 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Máme stále představu, že se o všem hlasuje. Hlasuje se o té pozici, pan premiér nás tady edukoval, že oni ani nehlasují, my jsme hlasovali negativním způsobem. To znamená, že ty státy, které byly proti, se k tomu vyjádřily, ty, které byly pro, tu ruku nezvedaly. Ta procedura je prostě jiná. Ano, takže státy, o kterých jste se tady zmínili, zvedly cedulku se jménem daného státu a byly považovány za ty, které jsou proti. A pokud se ptáte, jaká byla pozice Polska, a já jsem zcela upřímně vám řekl ranní pozici. Ranní pozice v diskusi Polska byla, my nebudeme platit solidární příspěvek, dokud máme takový počet Ukrajinců na našem území. Já jinou pozici Polska neznám, protože ve finálním rozhodování, kdy Polsko zvedlo tu cedulku se jménem Polsko, tak už to polský zástupce nekomentoval a už nějakým způsobem nereagoval na argument České republiky, že je vyjednána výjimka, která bude platit jak pro Polsko, tak pro Pobaltí. Nehledejme za tímto žádné skryté tajemství. Ten zápis se prostě vyhotovuje tři týdny a bude zhotoven.
Mandát jsem myslím vysvětlil. A na otázku paní poslankyně Maříkové, jestli budeme platit, jsem, doufám, také odpověděl. Tak kdyby zázrakem všichni Ukrajinci jako lusknutím prstu zmizeli, a zdůrazňuju, a tento právní dokument by byl schválen - by byl schválen. On není schválen, tohle je pozice Rady. On není schválen. Kdyby byl schválen a nebyli tady žádní Ukrajinci, nespadali bychom pod článek 7b, že jsme země zasažená výrazným migračním tlakem, tak v té chvíli si vybíráme z alternativních možností solidarity. Relokace odmítáme a povinné nejsou. Bod b) hovoří o finanční solidaritě, bod c) hovoří o tom, co jsem tady opravdu už dvakrát řekl, a doufám, že už to zaznělo jasně, to znamená o poskytování kapacit lékařů, policistů, vybavení, nebudu tady teď asi taxativně schopen říci, které všechny možnosti to jsou. A samozřejmě o tohle se určitě v Evropském parlamentu strhne boj, jako by se strhl v českém parlamentu, aby se ty alternativní formy solidarity nějakým způsobem taxativně vymezily a abychom se do nich vešli s tím, co už teď děláme. A to je legitimní česká pozice v Evropském parlamentu, snad zastávaná všemi poslanci napříč politickým spektrem v Evropském parlamentu, a to vybojovat taxativní vymezení, které Česká republika dlouhodobě dělá. Ale to, že to v tom usnesení je, to snad nikdo z vás při pohledu do schváleného materiálu nemůže popřít.
A ještě jednou říkám, odpovídá to pozici České republiky z roku 2020 o nalezení alternativních flexibilních forem solidarity a odmítnutí povinných relokačních kvót. Tohle není žádná magie, tohle není žádné zatajování. Tohle je jasné konstatování toho, co byl mandát vlády a co vláda schválila. Nevychýlili jsme se ani o centimetr, a navíc jsme v rámci mandátu přivezli výjimku vyjednanou Českou republikou pro všechny zasažené státy, abychom se mohli v naší situaci ukrajinské migrační krize odkazovat na článek 7b, který hovoří, že zvlášť zasažené státy nejsou povinovány přispívat do solidárního fondu. To je všechno. Opravdu za tím nic dalšího není. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo čtyři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Zlínský, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, měl bych na vás takový dotaz. Vy jste tady zmínil, že Česká republika pomáhá zemím postiženým nelegální migrací, hlavně tedy tím jihoevropským, v částce, mám pocit, že jste říkal 210 milionů korun. Jestli dobře počítám, tak v případě relokace migrantů, kdy cirka na jednoho připadá půl milionu, pokud bychom se chtěli vykoupit, tak je to 400 migrantů.
A já bych se chtěl zeptat, kolik by, já jsem totiž zatížený na detail, kolik by přicházelo v úvahu migrantů, kolik by připadlo případně na Českou republiku z těch 30 000 avizovaných migrantů v tom dokumentu? A dále bych se chtěl ještě jednou zeptat, co už jsem tady jednou řekl, jestli jsou nějaké predikce toho vývoje, pokud se bude aplikovat tady tento způsob toho nařízení nebo té smlouvy, pokud se to bude aplikovat, jakým způsobem se to odrazí v těch jihoevropských zemích, kolik těch migrantů tedy přejde v rámci relokací do těch severoevropských a kolik těch migrantů se podaří odtransportovat do místa snad ne původu, ale odkud přijeli. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek a připraví se paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, pan ministr je skvělý řečník. Já ho opravdu obdivuji, co on tady dokáže zdůvodnit. On se dokáže nyní odvolat na stanoviska z období Babišovy vlády, ale přitom ta stanoviska a to, co jsme tady proklamovali a vždycky chtěli, bylo trošku něco jiného: pomáhat přímo v místě vzniku finančně, v místě vzniku těch migračních problémů, chránit důsledně schengenskou hranici, zadržovat migranty na vodě ještě předtím, než doplují do Evropy, a tak dále. Čili tohle je něco úplně jiného, tohle je deal, kde to je za jednoho migranta půl milionu. Je to v podstatě pozvánka migrantů do Evropy, protože my na vás ty peníze dokážeme připravit, nebo pro vás. A to pomáhání materiální, pane ministře, to samozřejmě také bude vyčísleno a bude to zase něco podobného v rámci půl milionu na toho migranta, takže bude to o velkých penězích. A mimochodem tahle vláda na to určitě nemá.
No a to podstatné, já se k tomu vrátím. Vy jste řekl, že jste na ten mandát odpověděl, ale vy jste ho opravdu neměl. Já tady mám zápis z eKLEPu pro novináře a veřejnost ze sedmého večer a tam ten bod 8 prostě, které, ta vaše informace, ten tam není. Všechny ostatní, včetně té mongolské ministryně, tam jsou. Náhle po tom, co jsem tady ve Sněmovně osmého večer oslovil pana ministra Dvořáka, zeptal jsem se na to, jestli jste tam jel s mandátem, tak po tom v záznamu z jednání vlády České republiky číslo jednací 22251/23, tak se tam objevil bod 8, že se projednala informace. A vy jste v Právu na přímý dotaz novinářů řekl, že jste si o tom telefonoval s premiérem Fialou z Lucemburku. Takže fakt říkejte pravdu. A já si myslím, že na to, že jste tam jel bez mandátu, anebo jste nás nepřesvědčil, že jste ho měl, tak jste rozhodl o velice významné věci, která pro nás bude bolestivá. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Pokorná Jermanová a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane ministře, nepřesvědčil jste mě ani náhodou. Ale to, co je o to smutnější, je, že jste asi nepřesvědčil ani některé své koaliční partnery, zejména v Evropském parlamentu, protože já si dovolím tady citovat, co zaznělo před pár minutami na Radiožurnálu, a pak nakonec řeknu od koho: Nelíbí se mi, že ten návrh opravdu zavádí některá pravidla, která my jsme dříve v podstatě odmítali zavést a rozhodně jsme je zavést nechtěli. Třeba kvóty, i když dnes tomu říkáme povinná solidarita. Na stole je návrh, který byl na stole už před několika lety. Jenom se změnily pojmy, ale nezměnil se ten obsah. Povinná solidarita znamená, že dříve mohly státy nabídnout své kapacity, dnes musí, nebo když nenabídnou, neudělají ty kroky, neposkytnou součinnost, tak musí zaplatit. Je spousta úzkých míst, která se nepodařilo ani na summitu ministrů vnitra vyřešit. Ty věci budou otevřené a do budoucna budou zvyšovat problém v jednotlivých státech. Návrh není tak skvělý, jak se prezentuje. Třeba v tom, že pan ministr souhlasil s tím, že budeme platit ročně, nikoliv jednorázově 20 000 v případě odmítnutí žadatele o azyl. ***
