(17.30 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Takže dle našeho názoru je to špatně i projednávat tento zákon ve stavu legislativní nouze, což taky říkáte, že rozhodne Ústavní soud. No a taktéž jsme byli poslední čtyři dny tady v této Poslanecké sněmovně svědky toho, jakým způsobem přistupujete k jednacímu řádu Sněmovny, což je taktéž zákon, jak je pro vás gumový, jak ho dokážete ohnout, různě překroutit, a samozřejmě to také podle vás rozhodne Ústavní soud. Zkrátka a jednoduše to, že chcete, aby dostali přidáno místo 1 770 korun pouhých 760, tak má celou tuto schůzi Sněmovny v rukách Ústavní soud a vám jako vládě to nevadí, protože tu zodpovědnost přehazujete právě na ně, na to, jakým způsobem třeba za několik měsíců rozhodne. Pokud rozhodne tak, že to bylo špatně, a pokud shodí tady tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, tak budeme muset zpětně vyplácet právě do těch 1 770 korun každému jednotlivému starobnímu důchodci tuto částku - samozřejmě v poměru toho, jak má vysoký starobní důchod, jaká tam je zásluhová a ta základní výměra toho důchodu - zpětně a obávám se, že Česká správa sociálního zabezpečení bude muset zpětně vyplatit všem těmto lidem ty důchody i s nějakým penále.
Zkrátka zodpovědná vláda by tuto argumentaci už nepoužívala, jednoduše by stornovala celou tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, tuto Sněmovnu by poslala po těch čtyřech dnech domů, ale místo toho to tady prostě vede až do té krajní situace. Zodpovědná vláda totiž by si ten legislativní proces pohlídala. To znamená, že by ho projednala v Poslanecké sněmovně, pokud si Poslanecké sněmovny váží, pokud jí nepohrdá, v prvním, druhém a třetím čtení, to znamená v klasickém legislativním procesu, kdy bychom i my byli součástí různých výborů, například výboru pro sociální politiku, který by to zkoumal z té sociální strany, anebo ústavně-právního výboru, který by to zkoumal právě z hlediska té legislativy, a mohli jsme právě v nějakém časovém horizontu přijít s nějakým řešením, který by byl skutečně bych řekl schůdný pro všechny. Ale v tuto chvíli zpětně, opravdu zpětně, retroaktivně, měnit zákon ve třetí třetině zápasu se mi zdá prostě velmi nevhodné, ba bych řekl, že to je vůči starobním důchodcům a všem těm ostatním, kteří mají na tuto valorizaci nárok, nezodpovědné. My to říkáme pořád. Je to z toho důvodu, a myslím si, že to je úplně očividné, že jste to udělali účelově, protože pokud byste to projednávali v řádném legislativním procesu, a všichni ti důchodci, kteří by měli už od toho 10. února legitimní očekávání, že by očekávali nějakou částku právě díky té mimořádné valorizaci, tak by se velmi divili, že jim právě chcete vyplatit méně, a asi by ty prezidentské volby dopadly možná stejně, možná jinak, kdoví, ale ten strach ve vás to nepředložit, ta neodvaha toho udělat nějaký tady tento krok včas a v klasickém legislativním procesu, prostě a jednoduše uskutečnila to, kde se nacházíme teď, v 17.33, je pátek 3. 3. Možná tady budeme až do rána, protože si budeme chtít možná ještě trošičku odpočinout, takže si ještě vezmeme určitě ty dvě dvouhodinové přestávky, abychom se ještě dokázali svěže možná podívat na to, jakým způsobem budeme ve třetím čtení hlasovat pro ty jednotlivé pozměňovací návrhy, tak uvidíme, jakým způsobem to celé dopadne. Ale nemuseli jsme tady být, poněvadž je to všechno v rukách vás, vlády, vládních poslanců a té stoosmičky.
Proč ta inflace samozřejmě vzrostla, to už jsem tady říkal. Je to díky tomu, že vznikla energetická krize. V tuto chvíli vidíme, jak opravdu nejen důchodci, ale hlavně jak jsou ohroženy mladé rodiny s dětmi, skutečně bojují na všech frontách. Máme tady vyšší ceny potravin, máme tady vyšší ceny pohonných hmot, vyšší ceny energií, taktéž už je prostě řada mladých rodin, které se nemůžou dostat ani k hypotéce, pokud si chtějí pořídit své vlastní bydlení, a velmi se diví, pokud jim v tuto chvíli končí fixace a musí podepsat nové smlouvy, poněvadž všechno tady toto enormně roste. A je to díky tomu, že prostě máme třetí největší inflaci v Evropské unii ,a díky tomu nám rostou de facto před očima každý den ceny všeho.
Ten průměrný index spotřebitelských cen na jednu domácnost je 115,1, to je vlastně těch 15,1 % té inflace. U těch starobních důchodců to ještě stoupá víc, protože ten index spotřebitelských cen oni mají jiný, než má běžná domácnost, oni mají jiné ty komodity, které do svého života potřebují, a to je 15,6, a dokonce u potravin, základních potravin a nealkoholických nápojů, to stoupá ještě víc, a to už je 17,1 %. I proto jsme tady, i proto horujeme za to, aby ti lidé, kteří jsou starobními důchodci, nepadali do chudoby a aby, když už jim odepřeme de facto těch 1 770 korun, tak aby nekončili na úřadech práce. Protože nejhorší je, že přelijeme jenom administrativně ty peníze z jedné kapsy do druhé, protože když oni nedostanou to, co jim náleží, tak mohou opravdu spadnout například do příspěvku na bydlení a jenom zbytečně půjdou na úřad práce, aby jim stát pomohl a doplatil ty jejich životní náklady, tak jak na to mají nárok, poněvadž víte asi, že jsme před několika měsíci tady měnili normativní náklady na bydlení, které s tím příspěvkem na bydlení opravdu velmi souvisí.
Co se týče těch mých pozměňovacích návrhů, my tam navrhujeme různé částky. Já mám tady a přihlašuji se tedy v tuto chvíli ve sněmovním systému k pozměňovacím návrhům: 2115, kde tu částku, která je v tom základu v zákoně 400 korun, což navrhuje tato vláda, zvyšuji na 1 446; 2116 je další pozměňovací návrh, tam je to 1 517; 2117 je číslo dalšího mého pozměňovacího návrhu, což je částka 1 588; a částka 1 659 se ukrývá pod číslem pozměňovacího návrhu 2118.
Proč je to důležité? Z jednoho prostého důvodu. Je to minimum toho, co těm důchodcům náleží. 1 770 korun, to bylo jasné, jasné už v ten pátek, kdy Český statistický úřad zveřejnil to číslo inflace i té meziměsíční, což bylo tuším 6,8 %. A už tenkrát jasnou trojčlenkou bylo opravdu jasné spočítat si, kolik to bude stát ve státním rozpočtu a na kolik v průměru v tom mediánu přijde jeden starobní důchodce. My jsme to tady počítali. Ty, kteří mají nižší důchody, tak samozřejmě čeká například kolem pár set korun v tom mediánu 1 770, ti, kteří mají ty vysokopříjmové důchody, tak tam je to třeba až 3 000 korun. My jsme samozřejmě pro to, aby se vzorec té mimořádné valorizace upravil tak, aby se ty nůžky tak nerozevíraly mezi těmi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými důchodci. O tom všem jsme se ale mohli bavit, pokud by tady tato novela zákona o důchodovém pojištění prošla klasickým legislativním procesem.
V tuto chvíli bohužel my musíme - a já jsem tady vystupoval před několika hodinami se stanoviskem našeho klubu - nepodpořit tuto novelu zákona o důchodovém pojištění, protože každý důchodce přijde průměrně o 1 000 korun měsíčně, což je do konce roku 7 000, a samozřejmě se to odrazí i v tom roce 2024, což je 12, a tak dále. A já samozřejmě této vládě rozumím, že chce být finančně zodpovědná, rozpočtově zodpovědná, já rozumím tady této vládě, která říká, kde teda má brát, když má v historii České republiky největší schodek ve třiceti letech naší historie, ve více než třiceti letech naší historie po roce 1989 právě v tom únorovém čísle, které je 117,9 miliardy korun, tak jí rozumím, že se snaží šetřit, kde se dá, a že se snaží ubírat. ***
