(17.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
A to největší číslo, které vlastně vznikne, tak je opravdu právě z hlediska těch důchodů, protože ten mandatorní výdaj je prostě v tom českém rozpočtu, ať si říkáme ano, nebo ne, prostě nejvyšší. Ale jak říkám, pokud zodpovědná vláda by vládla zodpovědně, tak by například nerušila EET, což do rozpočtu přineslo 14 miliard korun, určitě by si pohlídala lépe windfall tax, když už teď všichni víme, že energetické společnosti a banky už tak zkonsolidovaly své zisky, že nevybereme, nevybereme do státního rozpočtu to, co si ta vláda slibovala. A já si pamatuji, kdy ministr financí dával hlavu na špalek, ať se nebojíme, že to určitě bude, těch nějakých 80 miliard korun a tak dále. Zodpovědná vláda by dobře hospodařila s těmi penězi, které byly dány do rozpočtu díky inflaci, a to je 137 miliard korun navíc.
Takže já osobně mám pocit, že prostě a jednoduše tato vláda to s financemi moc neumí, a proto my tady jsme, jsme tady už čtvrtý den, protože si chce vzít ty finance na těch, kteří jsou jedni z nejzranitelnějších, a to jsou starobní důchodci. Ti si nemůžou najít další, druhé, třetí zaměstnání, tak jak radí někteří ekonomičtí poradci této vlády právě například rodinám s dětmi. Ti nemohou si přijít k nějakým jiným, protože prostě a jednoduše mají třicet let za sebou nějaké kariéry, k dalším penězům, a vydělávali nějaké finance. Oni jsou odkázáni na tu solidaritu, na ten sociální smír, který tady máme a který tady velmi dobře funguje mezi bohatými, chudými, mezi starými, mladými, mezi nemocnými a zdravými a který se tady i touto novelou zákona o důchodovém pojištění trošičku nabourává. A vy jako vláda ho rozkolísáváte i právě těmi některými řečmi, kdy proti sobě stavíte právě seniory a například mladé rodiny s dětmi, protože jak jsme se dozvěděli - a rozumím tomu, že pan ministr to potom vzal zpátky a že také má touhu navýšit díky prorodinné politice rodičovský příspěvek - že pokud nebude na rodičovský příspěvek, tak je to díky tomu, že jsme tady v tomto zákoně o důchodovém pojištění tu pojistku vyplatili celou, to znamená 1 770 korun, což v tom balíku rozpočtu dělá 34,4 miliardy, což v tuto chvíli tato vláda snižuje na 15 miliard, takže my se bavíme skutečně o 19,5 miliardy, což je ve dvoubilionovém rozpočtu, to je 2 biliony 235 miliard korun, skutečně nějakých 0,80 %. A myslím si, že skutečně tady nemusíme trávit čtyři dny a čtyři noci kvůli 19 miliardám. Kór když všichni víme, že to prostě a jednoduše těm starobním důchodcům patří. Děkuji moc za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Než dám slovo další přihlášené, tak mám omluvy. Pan poslanec Bartošek Jan od 23 hodin do 9 hodin ráno se omlouvá z osobních důvodů, paní poslankyně Schillerová Alena od 16.50 hodin do 17.45 z pracovních důvodů, pan ministr Vlastimil Válek se omlouvá od 18.00 do 9 hodin ráno z osobních důvodů.
A mám ještě jedno oznámení, protože nevím, jestli bych to ještě stihla říci ve zbytku svého předsedání. Na základě informace, kterou jsem podala i předsedům všech klubů, včetně opozičních, bychom u třetího čtení v tomto celém bloku snížili dobu, po kterou hlasujeme, z těch dvaceti vteřin na patnáct vteřin, čímž se částečně ušetří nějaký čas. Tak to je oznámení, že přenastavíme hlasovací zařízení. Není to nic neobvyklého, v minulosti byl ten čas skutečně takto dlouhý. Nicméně všichni jsou o tom informováni z hlediska předsedů klubů.
Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Pastuchová, následuje paní poslankyně Adámková. Ještě jsem zapomněla načíst omluvu pana poslance Wenzla Milana, který ji tady říkal na mikrofon, předpokládám, že se tak činí ze zdravotních důvodů a bez udání časového. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, po čtyřech dnech poprvé, mimo faktických poznámek, mohu mít slovo, jsem za to moc ráda. Unavení jsme všichni a určitě se všichni těšíme domů, ale přesto mi dovolte, abych se alespoň krátce, ne tak dlouho, jak jsem měla připraveno, vyjádřila.
Já bych chtěla zmínit jen to, že mě také velice mrzí, že i výbor pro sociální politiku, jehož jsem místopředsedkyní, a pan předseda Kaňkovský, vaším prostřednictvím, pan předseda doporučil, aby se vedla rozprava, kterou vy jste nám tedy neumožnili. A tak jsem i ráda za to, že příspěvky, které jsem si připravovala, a kdo si příspěvky připravuje sám a nedělají mu to asistenti nebo jeho poradní týmy, tak ví, že s tím stráví také nějaký ten čas, a pak ho docela mrzí, když mu to někdo zasekne a nemůže se k tomu vyjádřit, protože si myslím, toho času teď tady trávíme opravdu hodně, trávit možná ještě budeme, a tak mi to nepřišlo od vás fér, tak jsme prostě použili něco, já jsem tady třetí volební období, co já si ještě nepamatuji, nebo možná si nevzpomínám, že by se takto utnula rozprava. Ale možná se mýlím.
Já jsem si tady v noci, protože jsem tak nějak nechtěla usnout, tak jsem si četla z února 2016 schůzi a vystoupení jednotlivých tehdy opozičních poslanců, jako pana Stanjury, vaším prostřednictvím, pana nynějšího premiéra Fialy a dalších, kteří tu v té době byli, a tak jsem se trošku pousmívala nad tím, co tito poslanci nám tady vyčítali, a trávili jsme tu také mnoho hodin a také jste nám to dávali docela si užít. Myslím si, že dnešní noc, vy jste ji prožili asi hůře než my, protože těch budíčků jsme vám pár připravili a nějaké přestávky jsme také využili. Myslím si, že to tak vůbec nemuselo být, kdyby ta dohoda o tom, že nás všechny pustíte ke slovu, mohla být už dávno za námi a mohli jsme teď být už doma u svých rodin. Bohužel se tak tomu nestalo, takže nám nezbývá nic jiného než pokračovat dál a vyjadřovat se aspoň v dobu, kterou už jste nám dovolili.
Já vítám pana premiéra. Jsem moc ráda, že vždycky se přijde podívat na pět minut, nic nám neřekne k tomu, co tady říkáme, a zase odejde.
Já bych chtěla říct, že nás je ještě osm, jak řekl můj kolega. Já tady nebudu asi dlouze číst ty mé projevy, protože jak jsem řekla, děkuji panu našemu předsedovi, panu Babišovi, že byl tak hodný a ty naše projevy, které jsme si připravili a které tedy nepřijdou vniveč, ta naše práce, že je tu alespoň některé přednesl. Já se vyjádřím ke svým osmi sněmovním pozměňovacím návrhům. A jenom bych chtěla moc poprosit, protože opravdu si to pamatuji z toho roku 2016, jak jste nám tady mistrovali našeho panu zpravodaje, a pořád máme čtyři hodiny přestávky jako dva kluby, a já bych chtěla moc poprosit, aby si pan zpravodaj opravdu připravil přesné znění pozměňovacích návrhů, které budeme hlasovat, abychom věděli, o čem hlasujeme, protože tenkrát se to také trošku zastavilo a chtěli jste po našem panu zpravodaji vědět přesně, o čem hlasujeme, a nejen čísla. Takže jenom na to upozorňuji. Když nám to neposkytnete, tak ty přestávky tady k tomu máme. Děkuju.
Já bych se tedy vyjádřila ke svým pozměňovacím návrhům. Budu to číst pomalu, pak vám to dám, pane zpravodaji. Takže první můj pozměňovací návrh je pod sněmovním číslem 2315, kde se v čl. 1 § 67c (ca) odst. 1 v písm. b) částka 400 korun mění na 1 466 korun. ***
