Výkup ČEZ, snížení elektřiny a inflaci porazíme. ČNB si může dělat se sazbami, co chce, nic neporazila. Akorát hypoteční trh a mladí lidi nemají šanci na byt. Tak to jen na okraj toho, kdyby zase jste, vážení spoluobčané, v médiích četli, že vlastně proč to děláme. No, děláme to proto, abychom ochránili naše důchodce, kterým vznikl nárok, který mají dostat směšnou částku od vlády, která je pro ně důležitá. Sedm tisíc korun tento rok a příští rok samozřejmě zase, protože je ta inflace a oni to platí.

No, takže potom tady mám - pan Richter.

Vážený pane, vážení spoluobčané, vážená vládo, poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych se pár slovy vyjádřil ke stavu legislativní nouze. Stav legislativní nouze byl v historii České republiky vyhlášen několikrát. Nejvíce významné vyhlášení stavu legislativní nouze se odehrálo v roce 2020 v souvislosti s pandemií covid-19. Před rokem 2020 byl stav legislativní nouze v České republice vyhlášen několikrát, ale v menším rozsahu a v jiných situacích. Například v roce 1997 byl vyhlášen stav legislativní nouze v souvislosti s povodněmi v České republice, aby vláda mohla efektivně koordinovat pomoc a řídit záchranné akce. Tento stav však trval pouze několik dní. A taky nám vláda tehdy nic nedala. Si pamatuju.

Vyhlášení stavu legislativní nouze v minulosti bylo většinou spojeno s mimořádnými situacemi, jako jsou přírodní katastrofy nebo krize v energetickém sektoru. Zde jsou některé příklady vyhlášení stavu legislativní nouze v minulosti v České republice.

Povodně v roce 1997. V srpnu 1997 zasáhly Českou republiku velké povodně, které způsobily rozsáhlé škody na majetku a ohrozily životy obyvatel. Vláda v té době vyhlásila stav legislativní nouze, aby mohla efektivně koordinovat pomoc a řídit záchranné akce. Stav trval pouze několik dní, ale umožnil vládě rychle a účinně reagovat na krizovou situaci.

Krize v energetickém sektoru v roce 2002. V roce 2002 byl v České republice vyhlášen stav legislativní nouze v souvislosti s krizí v energetickém sektoru. Zákon o mimořádných opatřeních v oblasti energetiky umožnil vládě přijmout nouzová opatření v případě nedostatku elektrické energie a zabezpečit tak provoz kritických zařízení. Stav legislativní nouze byl vyhlášen na dobu jednoho měsíce.

Další vyhlášení stavu legislativní nouze se odehrálo v roce 2002, kdy byl vydán zákon o mimořádných opatřeních v oblasti energetiky. Tento zákon umožnil vládě přijmout nouzová opatření v případě nedostatku elektrické energie a zabezpečit tak provoz kritických zařízení. V roce 2002 v České republice hrozil nedostatek elektrické energie z několika důvodů. Jedním z důvodů byla velmi vysoká teplota v létě, která způsobila nárůst spotřeby energie na chlazení. Dalším důvodem byl nedostatek vodních zdrojů. Ano. Vláda zastavila mimochodem výstavbu přehrad, které jsme plánovali. Doufejme, že dostaví aspoň to, co jsme začali. Je to za 15 miliard.

V České republice se totiž většina elektrické energie vyrábí v elektrárnách na základě spalování uhlí a vodních elektrárnách. V létě dochází k poklesu průtoku řekami a k výraznému snížení vodních zdrojů. Když je méně vody, nelze vyrábět tolik elektrické energie vodními elektrárnami. Tím se zvyšuje závislost na jiných zdrojích, jako je plyn nebo uhlí, které jsou dražší a mohou být méně spolehlivé. Kromě toho byly v této době některé elektrárny mimo provoz kvůli plánovaným nebo nepředvídaným údržbám, což dále snížilo kapacitu výroby energie. Nedostatek energie by mohl vést k přerušení provozu kritických zařízení, jako jsou nemocnice, čerpací stanice a dopravní prostředky, a ohrozit tak bezpečnost občanů. Vyhlášení stavu legislativní nouze umožnilo vládě přijmout nouzová opatření ke zvýšení zásob energie a minimalizaci rizika přerušení provozu kritických zařízení. Díky těmto opatřením bylo možné zajistit dostatečné zásoby energie a minimalizovat riziko ohrožení života a majetku občanů.

Teroristické útoky v roce 2015. Po teroristických útocích v Paříži v roce 2015 byl v České republice vyhlášen stav pohotovosti a zvýšena bezpečnostní opatření. Tato opatření zahrnovala zvýšení policejních hlídek, kontroly na hranicích, stav pohotovosti byl v té době vyhlášen pouze na omezenou dobu.

Stav legislativní nouze byl v České republice vyhlášen dne 12. března 2020 v souvislosti s pandemií covid-19. Tento stav umožňuje vládě výjimečné pravomoci a pravomoc vydávání nouzových opatření, která mají pomoci v boji proti šíření nemocí, to znamená, že vláda může omezit některá základní práva občanů, jako například právo na shromažďování, volný pohyb, aby zajistila bezpečnost a ochranu zdraví lidí. Nouzová opatření, která vláda vydala, jsou založena na základě ochrany veřejného zdraví a jsou přijímána s cílem minimalizovat šíření viru. Mezi opatření patří například uzavření škol, obchodů, restaurací a dalších veřejných míst, omezení volného pohybu, omezení počtu lidí na veřejných místech. Nicméně v dubnu 2021 Ústavní soud rozhodl, že některá nouzová opatření, která byla vydána v rámci stavu legislativní nouze - a to jenom připomenu, že to byl legislativní odbor Ministerstva zdravotnictví, který to předkládal, obhajoval, a my jsme se ptali na vládě, ale oni zkrátka trvali na svém - takže Ústavní soud řekl, byla neústavní, protože omezila základní práva občanů nad rámec toho, co je v souladu se zákony a s ústavou. Konkrétně se soud zaměřil na omezení práva na svobodu pohybu, práva na shromažďování a práva na podnikání. Soud rozhodl, že některá opatření byla neústavní, protože vláda je vydala bez potřebného zákonného základu nebo byla neadekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Například omezení cestování do zahraničí nebo omezení vycházení bylo pro mnoho lidí velmi obtížné a mnohdy dokonce neadekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví.

Rozhodnutí Ústavního soudu týkající se stavu legislativní nouze v České republice bylo vyneseno 14. února 2021. Toto rozhodnutí se zabývalo otázkou, zda byla nouzová opatření vydávána v rámci stavu legislativní nouze v souladu s ústavou a zákony. Ústavní soud se v tomto rozhodnutí zaměřil na omezení některých základních práv a svobod občanů, která byla v rámci nouzových opatření vydána. Konkrétně se jednalo o omezení práva na svobodu pohybu, práva na shromažďování a práva na podnikání. Soud také uvedl, že omezení práva na shromažďování bylo v některých případech příliš restriktivní a nebylo adekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Soud konstatoval, že byla omezena práva občanů na svobodu projevu a názoru a také právo na vzdělání. V neposlední řadě soud uvedl, že omezení práva na podnikání bylo v některých případech příliš rozsáhlé, nebylo adekvátní k dosažení cíle ochrany zdraví. Tedy na základě zjištění výše zmíněných problémů Ústavní soud rozhodl, že některá nouzová opatření, která byla vydána v rámci stavu legislativní nouze, byla neústavní, protože omezila základní práva občanů nad rámec toho, co je v souladu s ústavou a zákony.

Rozhodnutí Ústavního soudu tedy poskytuje jasnou zprávu vládě a dalším orgánům, aby dbaly na to, aby vydávaná opatření byla v souladu s ústavou a zákony, aby respektovala základní práva občanů. Je důležité poznamenat, že rozhodnutí Ústavního soudu neznamená, že všechna nouzová opatření jsou neústavní. Naopak soud uznal, že v době mimořádné události, jako je pandemie, mohou být omezení práva a svobody nutné k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů. Nicméně tato opatření musí být v souladu s ústavou a zákony, musí být adekvátní k dosažení cíle.

Stav legislativní nouze byl v České republice vyhlášen v souvislosti s pandemií covid-19, která se objevila v České republice na začátku roku 2020. Tento stav umožňuje vládě výjimečné pravomoci a pravomoc vydávání nouzových opatření, která mají pomoci v boji proti šíření nemoci. Důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze byly následující.

Za prvé, ochrana zdraví občanů. Jeden z hlavních důvodu pro vyhlášení stavu legislativní nouze byla ochrana zdraví občanů. Pandemie covid-19 představuje závažné nebezpečí pro lidské zdraví a může vést k vážnému ohrožení života a zdraví lidí. Vyhlášení stavu legislativní nouze umožnilo vládě přijímat opatření k minimalizaci rizika šíření viru, omezení výskytu infekce. Stav legislativní nouze umožnil vládě vydávat nouzová opatření, která mají minimalizovat riziko šíření viru a omezit výskyt infekce. Tato opatření zahrnovala uzavření škol, obchodů, restaurací a dalších veřejných míst k omezení volného pohybu a omezení počtu lidí na veřejných místech.

Připravenost zdravotnického systému. Dalším důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze byla připravenost zdravotnického systému na zvládnutí nárůstu počtu nakažených. Vyhlášení stavu umožnilo vládě přijmout opatření k zajištění dostatku lékařského materiálu, ochranných pomůcek a dalších potřebných zdrojů.

Zajištění bezpečnosti a řádu. Dalším důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze bylo zabezpečení bezpečnosti a řádu v době mimořádné události. Stav umožnil vládě vydávat nouzová opatření, která mají minimalizovat riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti.***