(0.10 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Ne, tak já říkám, pro mě je to úplně absurdní. Já se omlouvám, že občas říkám s nadsázkou, ale to je neskutečné. Ale do jakého světla to staví zvoleného prezidenta, když jeden z prvních, pro vládu stěžejních zákonů odmítne podepsat? No do správného právě. To je jeho role. Být prezidentem všech. Dostal 3,3 milionu. Já jsem měl 2,4. Teď to propojí a bude mít 5,7. Protože média říkají, že nás volí důchodci, ale ne všichni samozřejmě. Proč ho vláda do této situace staví? No doufejme, že to není nějaká domluva. Nebo je tu varianta, že prezident Pavel zákon podepíše možná přes výhrady, my se obrátíme na Ústavní soud a ten naše výhrady vyslyší. No, to asi těžko, jak jsme to slyšeli. Stát bude muset důchodcům doplatit rozdíl vzniklý v tu chvíli nezákonně sníženou valorizaci. V jaké situaci bude prezident Pavel, který o výhradách věděl a ignoroval je? Opět v nezáviděníhodné, že? A navíc, kde pak vezmete peníze na to, abyste lidem ten rozdíl doplatili? No tak Stanjura je má, říkal.
Samozřejmě Ústavní soud bude rozhodovat relativně dlouho, může dát ke svému rozhodnutí nějaký odkladný účinek. A ten dluh nezmizí a naopak bude narůstat. Bude to vaše rozhodnutí, které teď ve stavu legislativní nouze tlačíte, abyste zakryli vlastní chybu a neschopnost, že jste náklady na valorizaci zapomněli dát do rozpočtu, dědictvím pro příští vládu? No tak když je to nová totalita, tak oni tam budou už asi navěky, no ale doufejme, že ne. Vy si teď prostě vyřešíte svůj problém, zakryjete ho tím, že vezmete peníze důchodcům, jenže ten problém nemusí zmizet. Ta pravděpodobnost, že se vám to povede, je zhruba stejná, jako že my vám v tom prostě v nějakém časovém horizontu zabráníme. Co bude pak? Ten svůj problém s dírou rozpočtu házíte na důchodce, a když se vám to nepovede, kdo ho bude řešit pak? ptá se paní Pastuchová.
Potom tady mám právní analýzu, kterou si zadala Táňa Malá, a zadáním bylo právní posouzení splnění podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze za účelem projednání vládního návrhu zákona v tisku číslo 392/0 ve zkráceném jednání podle § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a případných dalších vad. Vypracoval Mgr. David Rašovský, advokát ze sídlem Hlinky, Brno. Datum vypracování: 27. února 2023.
Zadání. Předmětem této právní analýzy je posoudit otázku, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze za účelem projednání vládního návrhu zákona, kterým má dojít ke změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některých dalších zákonů, zejména z pohledu souladnosti tohoto postupu s ústavním pořádkem, a dále popsat další možné ústavněprávní souvislosti.
Za druhé. K sepisu právní analýzy jsem od zadavatele obdržel nebo jsem si sám opatřil zejména elektronickou cestou z internetové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na adrese rozhraní www.psp.cz tyto podklady: za prvé rozhodnutí číslo 53 předsedkyně Poslanecké sněmovny ze dne 20. února 2023 o vyhlášení stavu nouze, za druhé rozhodnutí číslo 54 předsedkyně Poslanecké sněmovny ze dne 20. února 2023 v souvislosti s vyhlášením stavu legislativní nouze, tisk číslo 392/0, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony.
Právní rozbor. Dne 20. února 2023 předložila vláda České republiky, dále jen vláda, v Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a některé další zákony, jako sněmovní tisk číslo 392, dále je návrh zákona. V dalším textu se zaměřím pouze na změnu zákona o důchodovém pojištění, neboť tvoří gros navržené změny.
Vláda současně předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny žádost o vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání. Předsedkyně Poslanecké sněmovny vydala dne 20. února 2023 rozhodnutí číslo 53 o vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, dále jen JŘPS, na základě žádosti vlády na dobu od 20. února 2023 do 24. března 2023. V návaznosti na rozhodnutí číslo 53 - viz výše - vydala předsedkyně Poslanecké sněmovny rozhodnutí číslo 54, že návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání, a zároveň jej přikázala výboru pro sociální politiku k projednání a stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 24. února 2023 do 16 hodin.
Na základě shora uvedených skutečností byl tedy aktivován mechanismus směřující k projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání, přičemž je třeba se důsledně vypořádat s otázkou, je-li tento postup podložen dostatečnými důvody způsobilými jimi ospravedlnit především z hlediska ústavní konformity takto zvolený postup.
Legislativní rámec pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Institut legislativní nouze je upraven na ústavní úrovni ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, kdy podle čl. 8 platí, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, odst. 1. O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat, odst. 2. Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona, odst. 4. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní zákon, je uvedený zákon součástí ústavního pořádku České republiky podle čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky, dále jen ústava, a v tomto smyslu tedy funkčně doplňuje samotnou ústavu. Čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, tak vytváří specifický režim přijímání zákonů v situacích, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. Z dikce čl. 8 odst. 1 je patrné, že projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání je vázáno na závažné narušení bezpečnosti situace České republiky. Pod tímto prizmatem je nutné na ústavní úpravu legislativní nouze nahlížet a takto ji i vykládat.
Na úrovni obyčejného zákona je legislativní nouze upravena v § 99 JŘPS, dle kterého platí následující pravidla. Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen, odst. 1. Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání, odst. 2.
Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Navrhne též lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit, odst. 3. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li, k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší, odst. 4.***
