(13.30 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Takže tady v podstatě autor té bakalářské práce ve své práci popisuje a hodnotí problematiku současného důchodového systému. V tom se shodneme, že je to k věci, že jo. Nejdříve popsal vývoj práva sociálního zabezpečení, jehož je důchodový systém součástí. Pojmu sociální zabezpečení předcházel pojem chudinská péče. Pro vývoj práva sociálního zabezpečení je důležitá teorie sociálního státu, kterou formuloval v první polovině dvacátého století William Beveridge.
První kapitola je zakončena právem sociálního zabezpečení na mezinárodní úrovni, hlavně pak na úrovni EU, která má na náš právní řád značný vliv. Druhá část byla věnována důchodovému systému. Zde jsou popsány pilíře důchodového systému, které jsou v současném právním řádu zakotveny. Jedná se o důchodové pojištění a penzijní spoření se státním příspěvkem. Já jsem se jenom ohlédnul, kdo řídí schůzi, zdali je tam nepřátelský poslanec, nebo zdali je tam poslanec, který je na té stejné straně, že nechceme, aby se okrádali lidi o důchody. Takže doufám, že teď konečně se dostanu správně k věci.
Takže následně jsem tedy hovořil o problematice výpočtu výše důchodů. Ta je v současnosti velice složitá. K jejímu pochopení jsou potřebné teoretické základy pojmů, které jsem také vysvětlil. Jedná se o pojmy jako důchodový věk a potřebná doba pojištění.
Třetí část bakalářské práce obsahovala proces přiznání důchodu, nejdříve starobního, poté invalidního. Přiznání důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení. Pojištěnec podá žádost u obvodní správy sociálního zabezpečení s potřebnou dokumentací a následně je mu důchod přiznán. V případě, že mu důchod přiznán není, má možnost obrátit se na Nejvyšší správní soud pomocí kasační žaloby. Toto právo žadateli přiznává soudní řád správní.
Poslední část práce popisuje slovenský důchodový systém podle aktuální právní úpravy. Na Slovensku v roce 2005 proběhla velká reforma tamějšího důchodového systému. Od té doby je slovenský důchodový systém postaven na třech pilířích. Slovenští pojištěnci tak mají větší možnosti v důchodovém systému než pojištěnci v České republice.
Ve druhé polovině poslední části porovnává oba systémy. Zde mě velice zaujal výsledek snížení průměrného měsíčního příjmu poté, co se z pojištěnce stane důchodce. Poté, co se autor práce s problematikou seznámil, tak tady dělá ještě nějaké závěry a závěrem je, že je nutná důchodová reforma. Tak s tím samozřejmě souhlasíme. Důchodová reforma je nutná, nicméně určitě se rozcházíme v těch metodách.
Autor tady správně píše, že důchodová reforma musí být perfektně připravená, aby neskončila fiaskem jako v roce 2013, tady píše autor. Tak s tímto závěrem souhlasíme, protože to byla vláda ODS a TOP 09 a sám student tady vidí, že to bylo fiasko. Ano, bylo to tak. Bylo to fiasko. Takže si myslím, že tady s některými závěry lze určitě souhlasit, hlavně s tím, že vláda ODS, TOP 09 byla fiasko a je to fiasko i v dnešní době, takže ono se to jako recykluje a je to opravdu velký problém.
Tak pojďme dál. Teď se podíváme na další pasáž ohledně důchodů, abych vám to mohl správně vysvětlit. Jedná se o to, že pojďme se podívat na veřejné právo. Součástí veřejného práva je také právo sociálního zabezpečení. V oblasti sociálního zabezpečení platí některé obecné principy, které jsou definovány, které bych rád popsal jak z pohledu českého, tak evropského práva. Je potřeba se podívat na ten historický vývoj důchodů v České republice. Mimo jiné téměř třetina českých občanů nějaký důchod pobírá. Takže právě proto je to velmi závažné téma a já jsem si tady k ruce vzal bakalářskou práci Žanety Górecké na Bankovním institutu Vysoké školy Praha, katedra práva a veřejné správy, z dubna 2011, protože si myslím, že vládní koalice by si měla poslechnout, jakým způsobem vlastně funguje důchodové pojištění v České republice a jaký je systém důchodového pojištění v České republice, protože vy jste se tady rozhodli okrást 3 miliony důchodců o slíbené peníze na valorizaci. SPD s tím zásadně nesouhlasí. A je evidentní - a ještě tady chcete zkracovat podmínky pro projednání, chcete tady zkrácené jednání a já se vám tady snažím vysvětlit, že to zkrácené jednání není v žádném případě namístě, a to, co je namístě spolu s SPD, zamítnutí toho vašeho zákona a odmítnutí. A znova bych vás tímto chtěl vyzvat, abyste ten zákon stáhli. Chtěl bych vyzvat premiéra Petra Fialu, aby tento zákon stáhl, Petr Fiala z ODS, protože není možné v době vysoké inflace, která je způsobena navíc vaší vládou, ještě okrást důchodce o slíbenou valorizaci, zvlášť když se kvůli vaší vládě takovýmto způsobem zdražily v České republice potraviny, energie a další položky nutné k životu.
Takže jak to vypadá s důchodovým pojištěním v České republice? Je to součást systému sociálního zabezpečení a prošlo řadou změn od devadesátých let dvacátého století až dosud. Důchodové pojištění je založeno na základě principu průběžného financování, který je značně citlivý na demografický vývoj. V posledních letech klesá porodnost, zvyšuje se počet obyvatel v důchodovém věku, dále roste počet předčasných starobních důchodců. Tímto se dostává systém důchodového pojištění do deficitu. - No ano, my neříkáme, že tady není nějaký deficit. My ale říkáme, že je potřeba škrtnout zbytné výdaje, které zbytečně Fialova vláda vyhazuje, a přeskupit je právě k našim občanům. Ale to Fialova vláda nedělá a chce jednoduše naše důchodce o peníze okrást. Tady je zásadní rozdíl v pohledu SPD. My říkáme, že je potřeba navyšovat důchody, a vy tady prosazujete snížení valorizace důchodů. No, jasně že ano. V posledních letech, právě penzijní systémy musí na tyto změny reagovat. Důchodová reforma je nezbytná. To už tady říkám celou dobu, ale jak Babišova vláda, tak současná Fialova vláda v tom neudělaly vůbec nic.
Takže se pojďme podívat na tu organizaci a provádění sociálního zabezpečení v České republice. Definice pojmu sociálního zabezpečení je velice obtížná a tento pojem zaznamenal dlouhodobý vývoj. Právo na sociální zabezpečení mají všichni občané České republiky dle ústavního zákona č. 1/1993 Sb. a Listiny základních práv a svobod. Stát poskytuje jednotlivé dávky sociálního zabezpečení. Tyto dávky nepodléhají daním. Výjimkou je pouze důchod nad 24 000 měsíčně. Sociální zabezpečení je zároveň soubor institucí, opatření a zařízení, jejichž prostřednictvím se předchází, zmírňují se a odstraňují následky sociálních událostí. Obsah sociálního zabezpečení poprvé vymezila Úmluva č. 102/1952, přijatá Mezinárodní konferencí práce. Na ni pak navazují další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie.
Dle mezinárodních dokumentů sociální zabezpečení poskytuje pomoc lidem v případě sociálních událostí, nezaměstnanosti, nemoci, pracovních úrazů a nemocí z povolání, zdravotního poškození a invalidity, stáří, rodičovství, mateřství, úmrtí živitele. ***
