(7.40 hodin)
(pokračuje Oldřich Černý)
Jsou zde tedy dvě tvrzení ministra financí, která se pokusím nyní rozebrat. Za prvé je to tvrzení, že stav legislativní nouze a na něj navazující zkrácené jednání je oprávněný, s čímž samozřejmě nesouhlasím, a za druhé je to tvrzení, že kvůli stavu legislativní nouze a následnému zkrácenému jednání by zákon Ústavní soud nezrušil.
Ale pojďme postupně. Nejprve tedy to tvrzení, že stav legislativní nouze je oprávněný, protože státu hrozí velké hospodářské škody. Pěkně prosím, jak mohou státu hrozit velké hospodářské škody, když schéma valorizace důchodů je dané zákonem? Je to schéma, které je dopředu velmi dobře známé a dobře předvídatelné. K mimořádné valorizaci důchodů došlo minulý rok dvakrát a vláda přece moc dobře před mnoha a mnoha měsíci věděla, že k další mimořádné valorizaci v důsledku vysoké inflace dojde i na začátku tohoto roku. Vždyť všechny předpovědi ohledně výše inflace na začátku roku 2023 říkaly, že bude opět vysoká, tedy vysoko nad hranicí těch důležitých 5 %. Uvedu tady pár příkladů. Například zpráva České národní banky o měnové politice ze srpna minulého roku předvídala lednovou inflaci ve výši zhruba 16 %. Následná podzimní zpráva České národní banky o měnové politice přijatá bankovní radou v listopadu minulého roku se nijak výrazně od této letní neliší. Opět se na začátek letošního roku předpovídala inflace ve stejné výši, tedy zhruba asi 15 %. K letošní mimořádné valorizaci důchodů se také na sklonku minulého roku vyjádřila například i Národní rozpočtová rada. Vláda i ministr financí tedy již před mnoha měsíci moc dobře věděli, že k naplnění podmínek mimořádné valorizace důchodů na začátku letošního roku určitě dojde. Ale ptejme se, co pro to udělali. Připravili se na to nějak? Započítali tuto valorizaci důchodů do státního rozpočtu na letošní rok, popřípadě navrhli změnu zákona o valorizaci důchodů tak, abychom o ní mohli včas rozhodnout ve standardním parlamentním procesu? Nenavrhli. Prostě vláda v tomto případě trochu zaspala a požár se snaží nyní narychlo hasit vyhlášením stavu legislativní nouze s následným projednáním ve zkráceném jednání, který by se měl používat opravdu jen ve výjimečných a samozřejmě nepředvídatelných situacích. Současná situace však není v žádném případě situací nepředvídatelnou. Navíc vláda, jak už jsem uvedl, chce pomocí stavu legislativní nouze a zkráceného jednání svázat ruce opozici a okrást české důchodce o něco, na co jim vznikl podle zákona už nárok. Uvedu takový zcela podobný příměr, který ale tuto situaci velmi dokonale ilustruje. To je totiž úplně stejné, jako byste se smluvně zavázali minoritním akcionářům ČEZ k pevné finanční hodnotě odkupu jejich akcií a pak jste jim prostě řekli, že státu hrozí značné hospodářské škody a že jim dáte méně než půlku. Dokážete si to představit? To by bylo mezinárodních arbitráží a soudů, co? Ale vy nyní sázíte na ty nejzranitelnější občany, seniory, u kterých předpokládáte, že se nebudou masivně bránit, protože na soudy prostě nebudou mít žádné finanční prostředky. Pokud tedy, jak ministr financí řekl, hrozí kvůli mimořádné valorizaci důchodů hospodářské škody, není to ale valorizace důchodů, která je na vině, to v žádném případě. Jak jsem již před chvílí uvedl, vláda prokazatelně dlouho dopředu věděla, že k této valorizaci dojde, tedy pokud hrozí nějaké hospodářské škody, bude to jen a jen kvůli nečinnosti této vlády. Tolik tedy k prvnímu prohlášení ministra financí z minulého týdne, že údajně hrozí velké hospodářské škody.
Teď k tomu druhému tvrzení ministra financí. To je to tvrzení, kdy řekl, že se neobává, že by kvůli využití stavu legislativní nouze mohl zákon zrušit Ústavní soud. Dovolím si tedy připomenout velmi podobný případ užití stavu legislativní nouze, který ale poté Ústavní soud právě zrušil. Na podzim roku 2010 tehdejší vláda také potřebovala stav legislativní nouze a také následně zkrácené jednání, aby se mohly projednat návrhy, které měly zajistit úsporu státního rozpočtu. Tedy se jednalo o důvod velmi podobný tomu současnému. Tehdejší opozice se obrátila na Ústavní soud a argumentovala tím, že se jednalo o zneužití institutu stavu legislativní nouze a také tohoto zkráceného jednání. V nálezu Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 se Ústavní soud o zkráceném jednání zmínil takto, cituji: "Bod 93 nálezu Ústavního soudu. Odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že již návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami počítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelné. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů, a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla těch požadovaných změn." Vidíte, jak Ústavní soud vyčetl tehdejší vládě, že něco neudělala včas? Stejně jako naše současná vláda, která věděla, že letos nastanou podmínky pro mimořádnou valorizaci důchodů, a žádné kroky včas neučinila a rozpočet na tuto mimořádnost nepřipravila. Pokračuji dále v citaci bodu 90 nálezu Ústavního soudu z 1. března 2011: "Mimořádnou okolností není ani situace, kdy s ohledem na určité politické souvislosti by nedošlo k přijetí samotného zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku. V takovém případě by se až do jeho přijetí řídilo hospodaření státu podle pravidel rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. I v těchto případech se tedy jedná o pravidelně se opakující proces přijímání státního rozpočtu a standardní způsob prosazování rozpočtové politiky vlády prostřednictvím příslušných legislativních změn." Konec citace bodu 90 nálezu Ústavního soudu z 1. března 2011.
Tedy Ústavní soud nám tímto řekl, že důvodem pro rozhodnutí o projednání změn zákona v době trvání stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání - a o to tady vlastně jde - není neschopnost vlády včas přijmout odpovídající rozpočet před prvním dnem rozpočtového roku. No a vždyť takovou situaci tady právě máme.
Takže si to dovolím závěrem shrnout. Vláda a ministr financí již před mnoha měsíci moc dobře věděli, že k naplnění podmínek mimořádné valorizace důchodů na začátku letošního roku dojde. Co pro to tedy vláda udělala? Připravila se nějak na tuto situaci? Započítala mimořádnou valorizaci důchodů do státního rozpočtu na tento rok, popřípadě navrhla změnu zákona v souvislosti s valorizací důchodů tak, abychom o ní mohli včas rozhodnout ve standardním parlamentním procesu? To totiž přesně měl na mysli v roce 2011 Ústavní soud, kdy řekl, že důvodem pro rozhodnutí o projednání změn zákona v době trvání stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání není neschopnost vlády včas přijmout odpovídající rozpočet před prvním dnem rozpočtového roku. ***
