(1.50 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí paní poslankyně Malá s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Brož. Tak prosím.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolila zareagovat na kolegu Kohajdu, který hovořil o tom, že nám vlastně nejsou krácena ta práva. Tak já si myslím, že pokud dojde k potvrzení trvání stavu legislativní nouze, tak ta práva krácena budou, protože nejsme schopni projednat ten zákon v běžném legislativním procesu, nebudeme jej moct projednat ve všech výborech, tak jako je zvykem. A je to skutečně subjektivní věc.
Druhá věc. Pokud se tady bavíme o stavu legislativní nouze a o těch podmínkách, které mají být naplněny, tak pokud jde o to vyhlášení stavu legislativní nouze jinak než podle toho zákona o bezpečnosti článku 8, tedy podle... obyčejným zákonem, jako je jednací řád Poslanecké sněmovny, tak už to tady padlo několikrát, ale vy se k tomu nechcete vyjádřit. Podle judikatury Ústavního soudu musí být většinová shoda v Poslanecké sněmovně alespoň na úrovni ústavní většiny. Tak mě by zajímalo, jak na toto budete argumentovat.
A potom ještě - stihnu to, poslední poznámka. Vy jste nás tady tak trošku kritizoval, nebo kolegy, za to, za tu diskusi k tomu legitimnímu očekávání. Já se domnívám, že většina z kolegů, já s vámi vlastně téměř souhlasím, že se máme teď bavit o stavu legislativní nouze, ale většina kolegů reagovala na argumenty pana ministra Jurečky. Takže tolik.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Brož, připraví se pan poslanec Vondráček. Prosím.
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Já tady tak poslouchám a podobně jako moje kolegyně předchozí. Ta debata se dostala hodně do té právnické roviny, což je naprosto v pořádku, protože kvůli tady tomu jsme. Ale zase někdy abychom v tom kličkování mezi paragrafy nezapomněli na to, co je podstatné, a to jsou i lidé, protože samozřejmě jde o ty právní věci legislativní, ale ti lidé jsou v tom podstatní.
Nicméně abych se vrátil zase k tomu... podstatu té věci, to vyhlášení stavu legislativní nouze, tak mně tady také chybí pan ministr pro legislativu. A jde i o to, že například, když bychom se... odvoláváme se na nejrůznější vyjádření odborníků, myslím, že tady padlo už i jméno pana Marka Antoše, ústavního právníka, který se k té věci vyjadřoval, on k tomu má poměrně rozsáhlé vyjádření, a mě by zajímalo právě i třeba to jeho vyjádření, ta oponentura, ten rozbor. Já to tady nebudu číst samozřejmě celé, protože ten čas na to není v té faktické, ale jenom proč já se přikláním k tomu, že stav legislativní nouze není potřebný. On třeba říká: Pokud vláda opravdu prosadí změnu důchodů ve stavu legislativní nouze, zdá se mi velmi pravděpodobné, že u Ústavního soudu narazí, což může přinést i další škody, zpětné doplácení a podobně. Vydat se po této cestě se mi tedy z nejrůznějších důvodů zdá jako hazardérství.
Já si myslím, že bychom jako Sněmovna neměli podporovat toto hazardérství a přistupovat k němu a podporovat jej. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Vondráček vystoupí s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Haas. Tak prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Já bych chtěl reagovat na kolegu Kohajdu. Jestli jsem to správně pochopil, ten příspěvek, že tady mluvil o tom, že je Poslanecká sněmovna suverénem, co se týče toho stavu legislativní nouze. Já si myslím, že Poslanecká - ne myslím, já jsem přesvědčen, já to vím - Poslanecká sněmovna je suverénem, co se týče svých vnitřních poměrů. Jak se tady k sobě chováme, jak tady hlasujeme. To, co se týká prostě Poslanecké sněmovny. Ale v žádném případě není správné, nebo nemůžeme mluvit o Poslanecké sněmovně jako suverénu v případě právě legislativního procesu. Právě proto tady máme ty ústavní nálezy, které tady citoval i kolega Haas, ten 53 a 55 z roku 2010. Protože právě v těchto ústavních nálezech konstatoval Ústavní soud, že samotný výkon legislativní procedury musí zohledňovat principy dělby moci, pluralismu, svobodné soutěže politických sil, princip reprezentativní demokracie založené na svobodném výkonu mandátu a rovnosti členů Parlamentu, na svobodě projevu a svobodné parlamentní rozpravě, princip většinového rozhodování a od něj neoddělitelný princip ochrany menšin, které jsou na parlamentní půdě představovány parlamentní opozicí. Mezi ty stěžejní principy patří zásada slyšet všechny strany. A konečně i požadavek veřejného a transparentního projednání zákona. A onen institut vyhlášení stavu legislativní nouze omezuje či relativizuje shora uvedené ústavní principy, a proto musí být podmínky jeho použití vykládány velmi restriktivně. Podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Takovou okolností může být jen situace, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních či vnějších (Předsedající. Čas, pane poslanče.), nebo může jít o situaci přírodní katastrofy. To jsou ty limity.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Bude pokračovat pan poslanec Haas. S faktickou poznámkou se připraví pan vicepremiér Jurečka.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, slibuji, že už vás nezdržím ani minutku. Dneska. Do rozpravy jsem přihlášen pak s čísly judikátu Ústavního soudu anebo s citacemi. Teď opravdu budu reagovat na předchozí průběh debaty.
Za prvé tady padla slova o libovůli nebo svévoli vlády. V právu, kdo jste právník, tak potvrdíte, že libovůle nebo svévole je takový postup, kdy pro něj nemáte objektivní fakta. Pokud se podíváte na stranu 11 sněmovního tisku 392, tak ten obsahuje odůvodnění konkrétními částkami dopadu do bilance důchodového účtu, konkrétními částkami meziměsíčního nárůstu inflace a tak dále. To znamená, můžeme debatovat o tom, jak se na ty mimořádné okolnosti popsané v tom odůvodnění díváme. To je nepochybně subjektivní úhel pohledu. Ale ta data, ty tvrdé cifry jsou přezkoumatelné, budou přezkoumatelné v případě ústavního přezkumu. Popírám tady z mého úhlu pohledu slova o svévoli nebo libovůli vlády tady z toho důvodu.
Za druhé odpověď na kolegu Patrika Nachera, prostřednictvím pana předsedajícího, co je tou skutečností. Dovolím si citovat jenom dvě věty z tiskové zprávy Českého statistického úřadu ze 14. února 2022: Spotřebitelské ceny v lednu se meziměsíčně zvýšily o 4,4 %. Meziměsíčně. A teď ta podstatná věta: Vyšší meziměsíční růst byl v novodobé historii České republiky zaznamenán jen v lednu 1993 v důsledku zavedení DPH. Jinými slovy na 360 měsících v historii České republiky do konce loňského roku se pouze dvakrát stal vyšší meziměsíční nárůst. Nikde v makroekonomické predikci Ministerstva financí z listopadu, pak byla zveřejněna až lednová, tak jak jsou standardní termíny, nebyl tento meziměsíční nárůst, a ten je jádrem toho pudla, co se událo, nebyl nikdy indikován v historii České republiky. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Pan poslanec Nacher vystoupí, připraví se paní předsedkyně Schillerová.
Poslanec Patrik Nacher: Tak já bych chtěl nejdřív reagovat na kolegu Kohajdu, jestli tady je, teď ho nevidím, je tam, ano, zdravím. Tak říkal, já děkuju za tu pochvalu, že jsem jeden z těch, kteří se striktně věnují tomu potvrzení trvání stavu legislativní nouze. A kdybychom tedy byli striktní, velmi striktní, tak by to mělo vypadat tak, že u potvrzení trvání stavu legislativní nouze by tady primárně měl být ministr pro legislativu. V tom dalším bodě, kdy budeme zkracovat ty lhůty, taktéž. A teprve v tom třetím bodě ministr práce a sociální věcí, striktně, striktním (nesrozumitelné) pohledem. Já jsem rád, že tady pan ministr vystupuje, protože ono to právě je spojené, pane kolego. To znamená, že buď to spojené je, anebo není. A kdybychom to brali striktně, tak jak vy to popisujete, tak by tady primárně, primárně měl být ministr pro legislativu, protože se bavíme o trvání stavu legislativní nouze. A on tu není. ***
