(0.10 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
A teď vy přijdete s tímto zákonem. A já to fakt nechci pořád opakovat. Mně to připadá úplně strašné, že jste to schválili per rollam, to znamená, že se ta vláda k tomu nesešla, že jste si to prakticky poslali e-mailem, odsouhlasili. Ještě jste si odsouhlasili tímto způsobem stav legislativní nouze, který potvrdila paní předsedkyně. Já bych opravdu od vás očekávala v tuto chvíli jako férové, jestli je pan ministr pro legislativu omluven z osobních důvodů do šesti hodin, přerušte schůzi z vaší strany, protože to je vaše chyba, že tu není. Přerušte ji do šesti hodin, až bude přítomen, aby se nám k tomu on jako ministr pro legislativu, protože on má největší kompetenci, největší odbornost, aby se nám k tomu vyjádřil. A já očekávám, jakým způsobem se k tomu teď jako koalice opravdu postavíte, protože si vzpomeňte, jak jste se chovali v minulém funkčním období, a chovejte se stejně! Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Paní poslankyně Oborná, poté paní poslankyně Balaštíková, poté paní předsedkyně Schillerová a zatím poslední je přihlášen pan poslanec Vondráček. Máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Dobrý večer. Kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, já bych zde ráda navázala na kolegyni Balaštíkovou, která se vás, pane ministře, už dvakrát dotazovala k věci valorizace církevních restitucí. Já jsem pořád čekala na vaši odpověď, bohužel jste se k tomu nijak nevyjádřil. Kolegyně Balaštíková se vás ptala vlastně, jaký je ten důvod, že vláda hledá úspory na valorizaci důchodů, zatímco u církevních restitucí se částka bude dál zvyšovat o inflaci. Já se na to ptám z jednoho jediného důvodu. Většinu svého času trávím na Vysočině. Všichni určitě víte, že je to kraj, který demograficky stárne, a většina obyvatel našeho kraje je seniorního věku. Většina z nich je věřících. A to není o mně, o kolegyni Balaštíkové. To je o tom, že ti lidé se na to ptají. A věřte tomu, nebo ne, opravdu se na to ptají. A já bych jim na to chtěla umět dát odpověď. Neberte to jako nějaký útok na vás. Mě to opravdu upřímně zajímá a budu moc ráda, když tady vystoupíte a vyjádříte se k tomu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím, abychom se drželi stále toho tématu, to znamená, aby tam stále byla ta legislativní nouze. Děkuji. Paní poslankyně Balaštíková. Máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou brzké ráno. Takže už samotná snaha protlačit omezení červnové valorizace v legislativní nouzi je neuvěřitelně nevkusná. Na vládu určitě nepřišla žádná nečekaná pohroma, která by využití tohoto institutu ospravedlňovala. Legislativní nouze se má vyhlašovat podle jednacího řádu Sněmovny za mimořádných okolností, když jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů, a tak dále, a tak dále. Nic z toho se nestalo. Značné hospodářské škody sice v jistém smyslu mohou hrozit, ale příčinou této hrozby není nějaký mimořádný a nepředvídatelný vývoj a její příčinou bych řekla je pouze bohorovnost ministra financí pana Stanjury. Ten se do státního rozpočtu na letošní rok neobtěžoval zanést ani korunu výdajů na mimořádnou valorizaci, ačkoliv mu muselo být jasné, jak jsem tady ukazovala na tom časovém sledu, že to mohl už v tom červenci predikovat, když nám nastoupila nová Bankovní rada, a místo toho on i předseda vlády ještě na sklonku loňského roku ujišťovali prosím penzisty, že na valorizační mechanismus se nesáhne. Tím pádem opravdu to legitimní očekávání v těch lidech vyvolali.
Kolegyně tady hovořila k tomu, co já, ty církevní restituce. Takže já jsem se dříve domnívala, že církev je tu proto, aby nám dali duchovní útěchu, a teď mi to spíš připadá, že je to nějaký velký boj o velké peníze. Takže znovu se ptám, proč jste s nimi nehovořili? Protože tam bych očekávala, že tam bude ta lidskost a přístup k tomu a třeba po nějaké období se skutečně zřeknou té vysoké valorizační částky.
Samozřejmě netušila jsem ani, že se bude tady při projednávání stavu legislativní nouze projednávat cena leča, ale musím říct, že jsem ze staré školy, takže jsem si lečo zavařila (upozornění na čas) ještě za staré ceny, protože jsem nevěřila slovům pana ministra zemědělství.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Stále končíme tím lečem.
Paní předsedkyně Schillerová, poté pan poslanec Vondráček, poté pan poslanec Aleš Dufek a poté pan poslanec Kobza.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já budu reagovat na předřečníky, ale než na mě dojde řada, tak to není ten bezprostřední, což bohužel asi se nedá zajistit. Chtěla bych reagovat na pana poslance Dufka, prostřednictvím pana místopředsedy. Vy jste, pokud se nemýlím, právník, jste advokát, sedíme spolu v ústavně-právním výboru, takže už jsem tam pár vašich vystoupení, podle mě fundovaných, zažila, a jste, jak jsem se informovala, poprvé v Poslanecké sněmovně jako poslanec, já také jsem tu poprvé. V minulém období jsem byla jenom ministryně. A já prostě bych čekala, víte, kromě toho, že nás tady přijdete mentorovat a poučovat tak dále a něco o kultuře, tak bych čekala právě proto, že jste advokát, fundovaný právník, že se zaměříte na ten stav legislativní nouze a poctivě nám tady řeknete, poctivě nám tady pěkně řeknete, jak to vidíte vy, jestli to je v pořádku, jestli to vidíte v souladu s ústavou, nebo jestli nevidíte. To bych od vás čekala. A možná se ještě dočkám. Děkuju. (Potlesk poslanců ANO 2011.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Mám tu tři body v reakci na vystoupení pana předsedy Výborného, který mě pochválil v rámci svého vystoupení.
Za prvé. Vy jste říkal, prostřednictvím pana místopředsedy, že jsem se opakoval několikrát. Já se to zkrátka snažím říkat čím dál tím víc polopatě, protože já jsem frustrován. Mám pocit, že si nerozumíme, že mi nerozumíte. Já se vám prostě snažím vysvětlit, že ten stav legislativní nouze opravdu v tomto případě už je za hranou. A jsem rád, že se tady se mnou někdo baví, protože já na to už mám smůlu. Když byl pandemický zákon, tak jsem přišel na řadu ve čtyři ráno, u nedůvěry vládě v šest ráno. To je osud těch poslanců, kteří nemají přednostní právo. Teď jsem nahlášen dvacátý třetí, ještě nepřišel první na řadu. Tak po těch zkušenostech v tomto volebním období jsem začal mluvit už v rámci faktických poznámek a snažím se komunikovat se svými protějšky.
Co se týče faktických poznámek, vy jste to tady přečetl. Tady se reaguje na průběh rozpravy, v podstatě na rozpravu jako celek, nikoliv na konkrétního řečníka. A já už jsem to tady říkal dopoledne. Je to velký rozdíl třeba oproti rokovaciemu poriadku, co mají na Slovensku, kde mají přímo napsáno, že reagují na konkrétního řečníka. Tady se dá - my to máme velmi široké, já si myslím, že to máme nejvíc benevolentní v Evropě, ne-li všude, ale i zástupci vaší strany v minulosti, když to bylo v opačném gardu, to bylo v podstatě vynucováno, že prostě reakce - a my to tady už máme prostě tak zvyklostně zavedené, že je to poměrně široce vnímané, co je to reakce na faktickou poznámku. Opakovaně jsme se k tomu vraceli.
Mám 14 vteřin. A nakonec tedy ještě, já jsem reagoval na pana kolegu Dufka a pak jsem zapomněl říct, co jsem chtěl říct úplně předtím. Podle mě jediná seriózní varianta je opravdu, kdybyste ten návrh vzali zpět jako navrhovatelé. (Předsedající: Čas máme.) Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím pana poslance Dufka, poté pan poslanec Kobza, poté paní poslankyně Berenika Peštová. Máte slovo.
Poslanec Aleš Dufek: Já mám dvě připomínky. Jednak chci reagovat tady na paní předsedkyni, na tu její výzvu. Já si myslím, abych byl upřímný, že kterýkoliv právník, který řekne, že stoprocentně je dán stav legislativní nouze, nebo stoprocentně není dán stav legislativní nouze, tak kecá. Vždycky prostě záleží na tom, jaký zájem se posoudí jako ten zájem převažující. Takhle. Takže to je jakoby ta první odpověď na tu první otázku. ***
