(0.20 hodin)
(pokračuje Aleš Dufek)
Pokud se týká té poznámky, pro kterou jsem se původně přihlásil, tady se strašně zmiňuje výraz "legitimní očekávání". Já bych tedy asi volil češtější výraz "právní jistota", to znamená, to je něco, co si myslím, že asi bude. A v tom případě - a zase jakoby téměř radím tomu, kdo bude před Ústavní soudem, aby se vrátil k roku 2007 nebo 2008, kdy to bylo nastavené tady, tyto podmínky, jaká byla ta právní jistota. To znamená, tady byla inflace max. do 5 % a nikdo v očekávání zářných, budoucích, optimistických zisků nepředpokládal, že bude 15, 16 a 17 %. To znamená, že se musíme vrátit tady k tomu momentu, kdy to bylo takhle nastaveno. To znamená, že my pouze reagujeme na to, co nastalo a co nikdo neočekával v roce 2007, 2008, nikoli loni.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Kobza. Máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové dosud bdící, já bych chtěl reagovat na celou diskusi, která tady zazněla. Tuším, že to byl Machiavelli, který řekl, že když chce mít vládce šťastné poddané, má udělat dvě věci. V té první, že jim má všechno sebrat, a druhou, po nějaké době jim polovičku vrátit. Oni mu budou vděční a budou ho milovat, on si pomůže k majetku.
Druhý klasik nám říká, že když stát potřebuje peníze, tak je bere chudým lidem. Oni jich sice moc nemají, ale zato jich je hodně. A to je přesně to, co se děje s tímto zákonem, a to je přesně to, jak to vnímají lidi, kteří mně píšou a posílají mi desítky a desítky mailů a vzkazů. Ten stav legislativní nouze lidi chápou jako další bič, který má tento akt bezpráví vůči těm nejslabším lidem, kteří nemají možnost se bránit, protože samozřejmě na velké korporace si vláda netroufne, tam by narazila na týmy auditorů, právníků, které by ty jejich ministry, asistenty, kamarády, které si tam natahali, rozebrali na atomy, tak tito nejchudší samozřejmě jsou bezbranní a nezbývá jim nic jiného než zaplatit. Ale oni si to pamatují.
Takže to, co se děje teď, není v podstatě nic nového, co by tady dosud kdysi dávno nebylo v jakékoliv říši u jakéhokoliv vládce, ale v zemi, která se nazývá demokratickou, je to naprosto ostudné. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji rovněž za dodržení časového limitu a paní poslankyně Berenika Peštová je další přihlášenou, poté pan poslanec Babka, poté pan poslanec Karel Haas a jako poslední zatím pan poslanec Radek Vondráček. Děkuji a já ještě tedy využiji rychle na jednu omluvu. Pan premiér Petr Fiala od půlnoci do osmi hodin z osobních důvodů. Máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla reagovat na pana ministra i na pana poslance Dufka. Já samozřejmě cituji z nálezu Ústavního soudu. Vy jste právník, takže jste určitě pochopil, že to nejsem já, co by toto napsala, nejsem ústavním právníkem. Takže říkám, cituji z nálezu Ústavního soudu, plénum Ústavního soudu 53/10. Odkazuji se na to celou dobu. A zde se píše - ale když jste tady mluvil o tom, že se tady snažíme... já se snažím dostat, já se držím meritu věci, jo? Stále se držím, proč ten nouzový stav trvá nebo netrvá.
Chci vědět ty odpovědi na to legitimní očekávání, které jsou tam zdůvodněny. Chci vědět to, co jsem se ptala, jestli opravdu počítali s tím - furt mi nebylo odpovězeno - jestli počítali s tím, že udělají novelu zákona nebo neudělají novelu zákona. Proto tam v tom rozpočtu byla ta velká nula. I v tom nálezu se o tom píše, protože tento nález, nebo respektive toto se týká stavebního spoření a je to retroaktivní snížení a zdanění státní podpory, problematika legislativní nouze. To je ten nález. Takže já z něho akorát čerpám, nic jiného.
A když jste tady zmínil, že v tom roce, když to vznikalo, se nepočítalo s tou valorizací - ale já jsem to tady říkala, kdo to tady nejvíc prosazoval, to byli poslanci KDU-ČSL. A opět to tady zopakuji - hovořili jako o pojistce proti budoucím vládám, které by špatně hospodařily, s vysokou inflací. Oni to takhle zdůvodňovali tady. Takže oni - samozřejmě nikdo nepočítal, že to bude nějakých 17,5 %, ale oni právě říkali, že to je proti těm budoucím vládám, které můžou to dotáhnout tam, kam to dotáhla tahle vláda.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím pana poslance Babku. Já už jsem vám to mezitím pustil, tak vám přidám šest sekund, sedm. Máte slovo.
Poslanec Ondřej Babka: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že to stihnu, protože budu reagovat na pana poslance Dufka, vaším prostřednictvím. On zde ve svém předchozím vystoupení mluvil o jakési úrovni jednání a o tom, aby ústavní soudci, kteří do budoucna budou tuto legislativní nouzi a tento proces schvalování tohoto zákona posuzovat, tak aby vnímali to, jakým způsobem a jakou úrovní jednání to bylo přijímáno. A to je právě ono, pane poslanče Dufku, prostřednictvím pana místopředsedajícího. To je právě ta retroaktivita, kterou tady zavádíte. To je právě ta legislativní nouze, skrz kterou se to snažíte prosadit. To je přesně ta úroveň vašeho jednání, o tomto celé je. To je úroveň jednání pětikoaliční vlády, která se na to vykašlala, věděla o tom problému. A vy jste to věděli. Vy jste věděli a vy jste tady mluvil o tom očekávání. Vždyť ta inflace byla, meziroční růst inflace už byl v říjnu 2021 přes 5 %. To legitimní očekávání prostě bylo a to očekávání té vysoké inflace.
Pak jste tady mluvil o názoru právníků, že - samozřejmě jsou právníci, kteří se v těch názorech budou lišit, a vy jste říkal, že vždycky to je o tom, který názor je převažující. Tak mi prosím, prosím, řekněte mi tady, jestli sledujete sdělovací prostředky, jestli vůbec žijete v tomto státě a v tomto čase, minulý týden, minulých čtrnáct dní, jaký právník, ústavní nebo jakýkoliv jiný, se vyslovil pro to, že trvá stav legislativní nouze, že to je oprávněné, to, jakým způsobem to tady prosazujete! (Zvýšeným hlasem. - Předsedající: Čas.) Rozhodně to není převažující názor. Ani právní. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Karel Haas, poté pan poslanec Vondráček a pan poslanec Kohajda.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Já se pak přihlásím i samozřejmě do řádné rozpravy, protože ta právní debata, pokusím se opravdu reagovat na ctěné kolegy Radka Vondráčka a paní kolegyni Schillerovou, vaším prostřednictvím, jsme byli vyzváni jako členové ústavně-právního výboru z koalice k nějaké relevantní věcné obhajobě. Takže já se o tu obhajobu pokusím i teď ve faktické.
Za prvé, z těch vystoupení kolegů z opozice jsem pochopil, že ty nosné argumenty vycházejí zejména ze dvou rozhodnutí, plenárních rozhodnutí Ústavního soudu, odhaduji, že citují nejčastěji z 53/10 a z 55/10 - odhaduji.
Druhá poznámka, kterou k tomu říkám, že judikatura Ústavního soudu ke stavu legislativní nouze se samozřejmě vyvinula v čase od roku 2010. Uvádím celou řadu velmi podstatných rozhodnutí, 7/22, 20/21, 6/21, 87/20. Těch rozhodnutí je celá řada.
Za třetí, z těch rozhodnutí, která cituji já, vyplývá to, že Ústavní soud ctí - a teď odcituji: Ústavní soud není odvolací instancí ve vztahu k posuzování důvodnosti institutu vyhlášení legislativní nouze, ale ochráncem ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu. Ty ústavní principy spatřuje Ústavní soud zejména v ochraně parlamentní menšiny. Zejména v ochraně parlamentní menšiny.
A zdůrazním, ty dva judikáty Ústavního soudu, na které se odvolává opozice - 53/10 a 55/10, oba dva plenární - měly úplně jiné okolnosti. A ty čtyři podstatné okolnosti jsou následující. Za prvé, tehdy svolání mimořádné schůze v době Nečasovy vlády - a nijak to nechválím - bylo v řádu, prosím vás, jednotek minut, jestli se nepletu, mezi svoláním mimořádné schůze a jejím zahájením uplynula doba 40 minut. Nebudu porušovat a ty tři další okolnosti řeknu při dalším přihlášení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás, ač nerad, musím přerušit, i když to bylo zajímavé, tak poprosil bych případně si potom dát ještě jednu faktickou, abyste to mohl doříct. A pan Radek Vondráček. ***
