(17.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
To si myslím, že tady jde autor taky mimo, protože si myslím, že naši rodiče měli nižší důchody, protože samozřejmě důchody se zvyšují postupně, ovšem adekvátně s tím se taky zvyšují ceny. A dneska ještě ta monstrózní inflace kvůli Fialově vládě, která je mnohem vyšší, než je průměr v Evropské unii. Takže naopak si myslíme, že by se lidé měli dočkat adekvátně vysokých důchodů. Ostatně podívejme se do Rakouska, podívejme se do Německa, jaké jsou tam důchody. Takže je to přesně naopak, než tady uvádí autor. SPD naopak tlačí na to, aby se lidé mohli dočkat vysokých důchodů a aby to byly státem garantované důchody. A nechceme privatizovat důchody.
Teď podle Aaronova pravidla by zavedení fondového systému mělo být výhodnější, pokud je výnos soukromých penzijních fondů vyšší, než je součet míry růstu populace a průměrných mezd. V praxi je však aplikace tohoto pravidla obtížnější, protože existují nenulové náklady přechodu mezi oběma systémy. Náklady demografického stárnutí dopadnou na produktivní a neproduktivní generaci bez ohledu na typ důchodového systému. Průběžný systém je dnes takřka všeobecně zatracován a spása je hledána ve fondovém systému. Jak všeobecně? My ten průběžný systém nezatracujeme. Fondový systém a vyvést peníze veřejnosti do soukromých fondů, to chtěl tady pan Kalousek z TOP 09 s vládou ODS, když tady vládli spolu před deseti lety. To tady chtěli ostatní, my ne.
A tady to je úplně vrchol. Tady autor píše, že privatizace důchodového systému je záslužná. No tak to tedy ne. My tedy nic takového dělat nechceme. Ale tady to hrozí od vlády pětikoalice samozřejmě. A je potřeba tomu zabránit, protože už jste se o to, když jste byli ODS a TOP 09 v koalici 2010 až 2013, tak už jste se o to pokoušeli. A poměrně úspěšně. Ještě jsme to pak zrušili. Takže to tedy ne.
Určitě tady ještě v tom shrnutí ohledně způsobů důchodové reformy se píše, že při provádění důchodové reformy by bylo dobré upřednostňovat strategii rozpočtové konsolidace namísto financování dluhem. No tak pochopitelně. S tím lze souhlasit. Ale je otázkou, jakým způsobem provést tu rozpočtovou konsolidaci? Tady s vládou pětikoalice zásadně nesouhlasíme. To znamená, vy chcete zvýšit daně českým občanům a vyhazovat peníze na nesmysly do zahraničí. No tak tomu já neříkám správný způsob. SPD s takovýmhle modelem nesouhlasí. My naopak chceme osekat zbytné výdaje a přemístit peníze k našim lidem a nezvyšovat jim daně. Takže je to jiný model. Ona je konsolidace a konsolidace. Je třeba se podívat na obsah.
Tak ale to je přesně ono. Tady už zase lze souhlasit s tou větou. V současné době ovládají politickou debatu o penzijní reformě směry, které jsou sice politicky protichůdné, ale mají jedno společné, řeší důchodový problém pomocí zadlužování. Jedna část politického spektra je příliš laxní v úpravě parametrů průběžného systému, čímž vrhá systém do hlubokých deficitů. Druhá část upřednostňuje radikální reformu, která by však byla financována opět zvýšením státního dluhu. Obě řešení skrývají vážná úskalí. Skutečná reforma by měla být rozpočtově neutrální, to je nevytvářet nové důchodové schodky, ať už explicitní, nebo implicitní. Proto by měla postupně upravovat parametry průběžného systému. V současné době se nabízí zvyšování věku pro odchod do důchodu - to SPD zásadně odmítá - a snižování podílu průměrný důchod - mzda - to SPD taky odmítá. Tady to jsou návrhy, kterými se zřejmě inspiruje Fialova vláda. To my nechceme. To my nechceme. SPD odmítá zvyšování věku odchodu do důchodu a odmítáme i snižování podílu průměrného důchodu. My chceme zvyšovat podíl průměrný důchod - mzda. Takže to je zcela jasné. No, a je potřeba podpořit samozřejmě, což mě překvapuje, že se to tady... vůbec to tady ten autor nezmínil ve svých názorech, se kterými, jak říkám, do značné míry SPD nesouhlasí, ale diskutujeme tady o tom, protože SPD navrhuje prostě na maximum podpořit pracující rodiny s dětmi nebo pracující rodiny, aby se nebály mít dvě až tři děti, aby se demografická křivka zase nastartovala, protože když budeme mít hodně dětí z pracujících rodin, které potom, až když vyrostou, tak samozřejmě tam je předpoklad, že budou samozřejmě ti lidé pracovat, a tím samozřejmě potom stoupnou odvody do systému, takže to na udržitelnost důchodového systému je podle názoru SPD zásadní, tak tady ten autor vůbec nehovoří o podpoře pracujících rodin. Vidíme, že ten materiál má poměrně velké mezery, musím říct. On tady hovoří o zvyšování věku odchodu do důchodu a snižování důchodů vůči mzdě. Ale úplně tady pozapomněl na některé věci.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, nediskutujeme o textu knihy, ale o tom, zda trvá legislativní nouze.
Poslanec Tomio Okamura: Jasně. Tak se pojďme podívat, jak to je. No, tak trvá? Já už jsem ji navrhl zrušit. A o tom se bude hlasovat. A já se snažím tady zdůvodnit, znovu to zdůvodním, abychom vyšli, tady mám ten § 99. Znova se vám snažím jako vysvětlit, že nejenom že netrvají důvody pro legislativní nouzi, ještě jsme ji neodhlasovali, o tom se teprve bude hlasovat, zdali trvá stav, zdali vůbec jsou umožněny podmínky ve stavu legislativní nouze. Takže teď jsme právě v té diskusi, že si myslím, že ne, že ty důvody pro to nejsou. A snažím se vám to tady vysvětlit. Jo? Naopak já si myslím, že právě ten stav legislativ nouze je potřeba zrušit. Ten návrh už jsem dal, o něm se bude hlasovat. Já mám ten názor právě přesně opačný. Ale máte pravdu, že než abych tady zbytečně polemizoval, nebo ne zbytečně, ale tak půjdu tady dál jako k věci. Protože já si prostě myslím, že řešení důchodů a výplata důchodů, ještě notabene když na to mají všichni příjemci důchodu ze zákona nárok v současné době, tak že to nejen není na stav legislativní nouze, ale snažím se tady opravdu podrobně vysvětlit, že vůbec s tímto tématem nemůžeme hazardovat. Nemůžete hazardovat. Je to vážná věc. Snažím se vám vysvětlit ty různé názory na ten systém vyplácení důchodů. S tím, že nesouhlasíme s tím, a už vůbec ne v legislativní nouzi, aby se škrtaly lidem důchody, já se vám snažím říct. Takže to tady vysvětluju.
Pojďme se podívat, protože je potřeba, abychom vaší vládě vysvětlili, jaká je situace kolem těch důchodů a že cestou není legislativní nouze, a ještě okrást důchodce v systému legislativní nouze. Proto to tady říkám, že to není ta cesta, že to je cesta do pekel. Není to žádné systémové řešení, proto tady nadnáším tyhlety různé modely a snažím se, aby si to vláda poslechla, co a jak, abychom si vysvětlili důvody, proč si myslím, že legislativní nouze vůbec není namístě, a už vůbec ne samozřejmě hlasovat o vašem návrhu na to, že chcete lidi okrást o ty důchody, které legitimně očekávali a počítali s nimi.
Pojďme se podívat na to, jaké je to mezinárodní srovnání důchodových systémů. A to není úplně jednoduché, protože vy tady šmahem chcete lidem škrtnout prostě tisícovku měsíčně. Ale to prostě takhle nejde dělat, a už vůbec ne v legislativní nouzi podle mého názoru. To je potřeba vám tady zdůvodnit. A protože důchodové systémy ovlivňují národní tradice i místní zvyklosti, najdeme velkou rozmanitost penzijních systémů. Evropská unie nedoporučuje žádný jednotný model důchodového zabezpečení. Evropské země provádějí změny svých penzijních soustav velmi opatrně. Některé tendence jsou však podobné.
Cílem této kapitoly, o které budu hovořit, je prozkoumat důchodové systémy v pěti evropských zemích. Všechny představují státy blahobytu, ale jejich konkrétní parametry se liší. K zemím s bismarckovským důchodovým systémem patří Německo a Francie. Za příklad skandinávského modelu slouží Švédsko. Slovensko reprezentuje skupinu středoevropských zemí, které provedly radikální reformy po chilském vzoru. Velká Británie je příkladem spíše liberálnějšího modelu. A teď znovu jsou tady nějaké osobní názory. A musím říct, ty pohledy jsou na to různé. Opět zdůrazňuji, že to nekopíruje pohled SPD na věc. Já zase ty nejpalčivější, ty nejkřiklavější momenty okomentuji, aby bylo jasno, aby to někdo nespojil tady s názory SPD. ***
