(10.20 hodin)
(pokračuje Jan Berki)
Zároveň u § 24a, b, c, d se zmíním jen krátce o tom, jaký další benefit to přináší. Protože tady ukotvujeme něco, co existuje. Nevymýšlíme něco nového. A právě to, že se to dostává do zákona, vnímám tak, že tím říkáme, že uvádějící, provázející i třídní učitel jsou důležitými prvky kariérního řádu. Právě tím, že to je v zákoně, že to není ve vyhlášce, tak já ten signál vnímám tímto směrem.
Přestože jsem se snažil ty jednotlivé pohledy tady zmínit jako někdo, kdo je zastáncem řekněme sice progresivního, ale opatrného proudu, tak vás prosím v závěru, abychom právě tu novelu prvním čtením pustili, protože si myslím, že k té precizaci, když jste používal tu analogii se zákonem o podpoře sportu, můžeme provést právě mezi prvním a druhým čtením. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Rais, připraví se pan předseda Výborný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Navázal bych na předřečníka. Já se domnívám totéž, že je potřeba ještě ve druhém čtení v podstatě diskutovat ty pozměňováky, které některé už jsme tam dali, některé tam ještě dáme, protože to je skutečně... Asi neznalým lidem bychom měli říct, o co vlastně jde. Před dvěma třemi lety akreditace probíhala tak, že na Ministerstvo školství se podala žádost, tam to příslušný úředník vyřídil a v podstatě univerzita mohla dělat doplňkové pedagogické studium a mohla v podstatě vzdělávat lidi v pedagogickém studiu. Toto vyhovovalo všem. Nebyly... Já nevím, jak dlouho to jelo, dvacet třicet let, v podstatě minimálně patnáct dvacet, co jsem ve funkcích, tak to jelo a nevadilo to nikomu. Teď se přichází tady s tou kontroverzí, a tak jak říkal pan kolega, ten návrh vzbuzuje obavu, že to dopadne tak, jak už to mockrát dopadlo, to znamená, že místo zvýšení kvality půjde o snížení kvality. A teď v tom příspěvku, s dovolením, kterému se budu věnovat, mimo jiné i tomu kontroverznímu § 9, se pokusím to dokladovat.
Takže když se vrátím k tomu, co mám nachystáno. Dovolte mi skutečně, abych se také několika slovy vyjádřil k předloženému vládnímu návrhu, tak jak tady předřečníci říkali, tak také já. Je tam řada... Jednak jsme měli možnost vlastně se s tím návrhem, nebo s těmi základními rysy, seznámit už na schůzích minulé Poslanecké sněmovny, kdy jsme proti tomu také vznesli některé námitky. Za ty dva roky došlo k vytříbení. Uvedený návrh samozřejmě obsahuje řadu kladných námětů - definování role třídního učitele, zavádějícího učitele, jistota suplujících učitelů, že dostanou odměnu, a tak dál. To už tady bylo prezentováno, tak to nebudu opakovat. Ale z mého pohledu novela obsahuje několik problémů, s jejichž řešením mám problém souhlasit, čili nemůžu s nimi souhlasit.
Jeden z těch problémů je rozvolnění akreditačního procesu studia pedagogiky. Domnívám se, že by zde bylo vhodné zůstat u původní definice ze starého zákona, tím myslím z toho původního před těmi novelami, to znamená, že studiem pedagogiky se rozumí vzdělání získané studiem ve vzdělávacím programu pedagogiky, a který je akreditován pro další vzdělání pedagogických pracovníků, které je uskutečňováno vysokou školou. Čili jde mi o to, aby to zůstalo na vysoké škole. Případné rozvolnění akreditačního procesu, které předložená novela přináší, podle mě povede jednoznačně ke snížení kvality dalšího vzdělávání. Pokud budeme aplikovat ten kontroverzní § 9a, dojde ke zvýšení poptávky po příslušných vzdělávacích programech akreditovaných pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, což by se mohlo stát nežádoucí motivací pro organizace, které nejsou vysokými školami. Kvalitu těchto vzdělávacích institucí nelze kontrolovat nejenom v době získání akreditace, ale zejména po dobu realizace těchto programů. Vysoké školy musí ze zákona dlouhodobě prokazovat svou kvalitu, včetně institucionálního, přístrojového a zejména personálního zázemí. Ve svých kvalitách navíc nejsou na rozdíl od soukromých podnikatelských subjektů primárně motivovány komerčním ziskem, což je do značné míry zárukou prevence masového či formalizovaného vzdělávání na úkor kvality.
Ministerstvo svým návrhem upřednostňuje snížení administrativní zátěže pro vlastní úřad před zájmem na kontinuálním zkvalitňováním českého školství. Ať už to dělají úmyslně, nebo neúmyslně, oni si uleví, přenesou tu povinnost na někoho jiného, který to nemusí v té kvalitě, co jsme zvyklí od ministerstva, dělat. Schůdnější řešení by mohlo být omezit akreditaci na vzdělávací instituci jako takovou, nikoliv akreditovat každou vzdělávací akci samostatně, neboť již jen to, že vzdělávací akce bude moci nabízet pouze akreditovaná instituce, která dosahuje potřebné úrovně personální a odborné vybavenosti, je určitou zárukou zajištění vysoké kvality vzdělávání pedagogických pracovníků obecně.
Posun akreditačních procesů na soukromé podnikatelské subjekty a jejich následný dopad na snížení kvality jsme viděli a doposud v praxi vidíme v rámci již dříve přijatých zákonů ve Sněmovně. Jsem tady hodně dlouho a pamatuji právě a bojoval jsem proti tomu neúspěšně. Přesun mezinárodních akreditačních procesů, na zahraničních univerzitách se často hovoří o takzvané validaci, na české podnikatelské subjekty v případě studií, MBA, LL.M., MPA a dalších manažerských kurzů, tento přesun vedl jednoznačně k degradaci těchto titulů a zejména procesu celého manažerského vzdělávání. O tom bych mohl jako člověk, který učí více než 30 let, a organizoval jsem v podstatě hodně těchto programů, tak o tom vám můžu vykládat. Obrovské povídání prostě. A také na základě těchto zkušeností se domnívám, že akreditace a hodnocení kvality uvedeného doplňkového pedagogického studia by jednoznačně měly zůstat na jednom místě v rámci české vzdělávací soustavy, a tím je Ministerstvo školství. Zodpovědnost za kvalitu doplňkového pedagogického studia by samozřejmě měla zůstat pouze na veřejných vysokých školách.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní se přihlásil s přednostním právem pan předseda Michálek? Přednostní, nebo faktická? (Přednostní.) Ano, prosím, máte slovo. S přednostním právem vystoupí pan poslanec Jakub Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem si dovolil vystoupit za klub Pirátů, abychom sdělili naše stanovisko. My to považujeme za zásadní návrh, a proto to okomentuji, ale pouze velmi stručně.
Ten slib stabilních peněz pro učitele máme v programovém prohlášení a je to něco, k čemu se hlásíme a čím bychom opravdu dnes, pokud se nám to podaří schválit, a já věřím, že ano, dali jasný signál učitelům, že učitelská profese do budoucna bude atraktivnější tak, abychom přilákali i další kvalitní absolventy, kteří se třeba teď rozhodují o tom, jestli se stát učitelem, nebo jít do jiné profese, protože být učitelem je životní dráha, kterou si člověk vybere, a ten efekt kvalitní výuky, který se projeví v prosperitě našeho státu, tak k tomu dochází až po mnoha a mnoha letech. Proto stabilita celého systému, předvídatelnost a atraktivnost pro učitele je tak důležitá.
My jsme jako Piráti s dalšími stranami iniciovali v minulém volebním období obdobný návrh zákona, který se právě hlásí k dlouhodobé předvídatelnosti peněz pro učitele. Ten návrh jsme zpracovali s odborníky z CERGE, s Danem Münichem, s Filipem Matějkou, já bych jim chtěl poděkovat. Ale bohužel v minulém volebním období se ten návrh, přestože jsme tím trávili velmi mnoho času, nepodařilo dotáhnout do konce. Takže doufám, že teď se nám toto podaří napravit, protože evidentně investice do platů učitelů, do kvalitního vzdělávání jsou i podle těch výpočtů z CERGE, z odborných pracovišť jedny z nejvýhodnějších investicí pro stát dlouhodobě. A nejde jenom o učitele na základních školách a na středních školách, kterých je 90 000, ale i o 30 000 učitelů na mateřských školách, protože právě vzdělávání v útlém věku má velký vliv na to, jak se člověk bude ve svém životě rozvíjet. Takže i v této oblasti ta předvídatelnost má být zachována.***
