(10.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Přeji pěkné dopoledne. S přednostním právem mám zde přihlášenou ještě paní předsedkyni Alenu Schillerovou, poté je s přednostním právem další v pořadí pan ministr Šalomoun. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, jeden problém nám střídá druhý. To je přesně styl vládnutí, který nastavila současná vládní koalice. Samozřejmě rozumím tomu, že dnešní doba je dynamická a že situace a podmínky se neustále mění, ale je bohužel zřejmé, a neřešíme to tu poprvé, že pětikoalice se nedokáže aktuálně měnící se době přizpůsobit a reagovat prostě promptně. Příkladem, bohužel jedním z mnoha, je i dnes projednávaná novela energetického zákona, která má jednak mimořádné dopady na příjmovou stránku státního rozpočtu pro rok 2023 a vůbec neodpovídá předpokladům, ze kterých vychází státní rozpočet, jehož druhé čtení jsme měli tuto středu možnost projednat, ale také se ukazuje, že současná novela energetického zákona může být pokládána za protiústavní, protože zavádí dvojí zdanění, dvojí daňový dopad. Bohužel se tady opět projevil tandem ministrů Stanjura-Síkela, který navíc se ještě dostává - a budu o tom mluvit podrobněji - do kolize s českým ústavním pořádkem, ale i právem Evropské unie, navíc celé ještě pod hlavičkou stavu legislativní nouze, o kterém jsme tady hovořili před chvílí téměř hodinku. Jednoznačně se ukazuje opět, že levá ruka vlády neví, co dělá pravá ruka. V tomhle případě bohužel, promiňte mi, mám pocit, že má vláda obě ruce levé.
Teď mi dovolte pár faktů. Je potřeba si uvědomit, že český daňový řád považuje za daň jakékoliv peněžité plnění, o němž zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu. Takže já si dovolím upozornit - tuším, že to řeší § 1 daňového řádu, navíc v tomto zákoně je vysloveně uvedeno, že "podle § 95g energetického zákona v navrhovaném znění se při správě odvodu postupuje podle daňového řádu". To jsem přímo citovala z tohoto zákona, který teď projednáváme. Navíc v § 95e tohoto zákona se stanoví, že pro účely povinnosti organizační složky státu vázat prostředky státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla se na odvod z nadměrných příjmů hledí jako na daňový příjem.
Když jsem se ptala na rozpočtovém výboru expertů - protože já si myslím, že to je daň - tak mi říkali, že z hmotněprávního hlediska to není daň, ale z procesněprávního hlediska to je daň. Takže jsem si vzpomněla - trochu mně to připomněl můj ctěný kolega Milan Feranec - vzpomněla jsem si díky němu na známé anglické úsloví, k němuž se ve své judikatuře přihlásil i náš český Ústavní soud. Cituji: "Když něco vypadá, plave a kváká jako kachna, bude to patrně kachna." Ze všech těchto důvodů lze uzavřít, že odvod z nadměrných příjmů je materiálně i formálně vzato daňovým plněním spravovaným podle daňového řádu jako daň, tedy společně s daní z neočekávaných zisků - to je ta windfall tax, kterou jsme tady schvalovali jako nadivoko načtený pozměňovací návrh pana ministra Stanjury - jde o dvojí zdanění.
Jednotlivým subjektům z odvětví energetiky hrozí tedy dvojí zdanění, dvojí daňová zátěž, a to z daní z neočekávaných zisků a z odvodu z nadměrných příjmů. Evropské nařízení, které umožnilo zavést režimy windfall tax a omezení tržních příjmů, totiž počítalo s tím, že se každý režim bude vztahovat na odlišné subjekty - windfall tax na zemní plyn, ropu a tak dále, a omezení tržních příjmů na elektřinu. Takže ta novela je podle nás v rozporu s evropskou úpravou, protože zavádí opět opatření na stejné subjekty.
Navíc toto zdanění by mohlo mít rdousící efekt pro celé odvětví s ohledem na to, že výše odvodu z nadměrných příjmů činí dle vládního návrhu 90 % nadměrného příjmu a že tento odvod je doprovázen daní z neočekávaných zisků, která rovněž dopadá na vybrané výrobce elektřiny, a opět je ve vysoké výši 60 %, ke kterým se ale připisuje klasická korporátní daň čili daň z příjmu právnických osob, která je 19 %. Takže tolik jenom k posouzení těchto dvou daní za mě.
Vůbec nechci zpochybňovat, že posuzování vhodnosti a nezbytnosti jednotlivých komponent daňové politiky je ponecháno v diskreci demokraticky zvoleného zákonodárce, tedy dnes logicky pětikoalice, která má tady většinu, to rozhodně nechci současné vládě nijak ubírat. Ale i tato diskrece, tato většina, má v judikatuře našeho Ústavního soudu formulované limity, a sice že dopad daně nesmí mít dusící efekt. Daň z očekávaných zisků, již tak z hlediska výše zdanění velmi přísně nastavená ve srovnání s evropskou regulací, byla nyní doprovázena dalším velmi výrazným typem daně dopadající na zčásti - podotýkám - totožné adresáty, kteří vlivem jejich kombinace mohou pocítit onen rdousící efekt. Takové řešení by mohlo být potenciálně považované za protiústavní.
Já tady nedělám lobbistku žádnému odvětví. Já se snažím jako právník, ale i jako poslanec, který má pro něco zvednout ruku už na konci dnešního dne - už na konci dnešního jednacího dne, nemyslela jsem celého, ale jednacího - a měla bych mít čisté svědomí, že to je v pořádku.
Rozumím, že vláda hledá příjmy na mimořádné výdaje, ale ty příjmy, které tam má, také nejsou ničím podepřeny. Opakovaně jsem se dotazovala pana ministra financí, který tu dnes není, ale reagoval na to ve středu i v rámci prvního čtení - pokaždé tedy trochu jinak - z čeho vyplývají ty příjmy. On vždycky řekl, že to jsou propočty expertů Ministerstva financí. Tak toto asi ne, když to předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, ale nikdo ty propočty neviděl. Ty propočty bychom právě viděli, kdyby to šlo alespoň zkráceným legislativním procesem, zkráceným mimořádným připomínkovým řízením nebo výbory, a věděli bychom, kolik to vlastně je. Protože pak by se nemohlo stát, že v pozměňovacím návrhu Zbyňka Stanjury, který byl schválen v rámci daňového balíčku windfall tax, máme uvedeno, že výnos z windfall tax včetně tohoto odvodu bude 100 miliard a ten odvod že bude asi 15 miliard, protože 85 je z windfall tax, abychom se dočetli v tomto odvodu, v zákoně 335, který dnes projednáváme, že předpokládaný výnos tohoto odvodu je 80 miliard a že v podstatě se obě platí formou zálohy, protože vždycky daň - svým způsobem je to daň z příjmů, i když pak jsem se dočetla, že je to daň z elektřiny, tak já už nevím, z čeho je to daň, ale rozpočtuje to jako daň z příjmů - se vždycky platí formou záloh. Ty se zúčtovávají v následujícím roce po skončení zdaňovacího období a tam buď potom vyjde přeplatek, nedoplatek nebo je to, jak se říká lidově, šul nul. ***
