(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Nemohu začít ničím jiným než tím, že česká ekonomika je v útlumu, že se řítíme do recese a že nám klesá stavební výroba. Průmysl nám roste jedině díky tomu, že máme nízkou srovnávací základnu s rokem minulým díky výpadkům v automobilovém průmyslu, osmý měsíc v řadě nám vykazuje náš deficit export vůči importu a že máme zcela zjevné ochlazení na straně výroby. Bohužel nám klesají investice. Toto všechno je v důsledku velkých energetických problémů, se kterými se potýkají naše domácnosti, a zejména naše podniky.
A než přijdeme k tomu vlastnímu zákonu, je dobré si zrekapitulovat to, co jsme zde řešili už několik měsíců, a jak vypadá realita. Od ledna, pane ministře, jsme vás žádali, abyste odpustili platby za obnovitelné zdroje, případně DPH, jedno z toho. Tvrdili jsme, že to je protiinflačního charakteru. Vysmáli jste se nám, arogantně jste tvrdili, že nikoliv. Výsledkem je, že jste to nakonec stejně zavedli, akorát s devítiměsíčním zpožděním s tím, že jste sdělili, že to má protiinflační charakter. Samozřejmě že má.
Od dubna vás žádáme, abyste spustil dočasný krizový rámec. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že žádná další podpora pro velké podniky už nebude. Poté jste změnil názor, za což děkujeme, ale dočasný rámec se nepřipravil v gesci toho, jak umožňuje Evropská komise. Vůbec nechápu, proč jsme se nedrželi těch pravidel, protože jdeme přes ztrátu prvotního hospodářského výsledku od února tohoto roku, a jakkoliv to může vypadat jako zdánlivý detail, tak právě v něm je ten ďábel. Celá řada firem díky tomu nedosáhne na podporu. Nechápu, proč jsme se nedrželi toho, co Evropská komise umožňuje, a to je 40% pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy vůči roku 2020. Dělá to na mě dojem, že cílem bylo, aby těch firem bylo méně, než kolik by si tu podporu zasloužilo.
Od jara tvrdíme, že systém záruk, který připravujete, nepřinese efekt, protože jsou vysoké úrokové sazby. To vám nevyčítám, zavedlo se to, ale výsledek je ten, že zájem o to není prakticky žádný právě z důvodu vysokých úrokových sazeb.
Od července tvrdíme, že jednotný energetický úsporný tarif je už za svým zenitem. On by měl, pane ministře, svůj efekt, kdyby to bylo někdy na jaře, kdyby to bylo možná v březnu, v dubnu. Chápu, že se vymýšlely různé nástroje, ale bylo zjevné, že při eskalaci cen už tento nástroj význam mít nebude. Přesto se zavedl tak, aby se zase po třech měsících ukončil. Ale aspoň budiž pozitivní zpráva, že to mělo protiinflační efekt, efekt pro domácnosti ale naprosto minimální.
Od přechodu jara na léto, ať jsem objektivní, tvrdíme, že je třeba připravit celý systém a režim zastropování. Nikoliv, nic se nedělo. Ještě na konci srpna jste tvrdil, že nic takového možného není, že to jsou populistické návrhy, extremistické návrhy a tak dále. Během několika hodin se všechno změnilo. Výsledek je ten, že zastropování sice jest, nicméně celý režim zastropování, což nechápu vůbec, nepřipravuje tým na Ministerstvu průmyslu a obchodu, připravuje ho zejména tým pod Úřadem vlády, a to se nebavíme vůbec o tom, že režim zastropování, výše těch stropů, neodpovídá tomu, za kolik dokážeme elektrickou energii vyrobit. A stejně tak to, pane ministře, dopadne se zastropováním pro velké firmy. Vzpomínám si, když jsme s tím přišli, když jste se nám opět vysmál a tvrdil jste, že ten takzvaný německý model, kdy oni si prosadí zastropování pro velké firmy, nebude možno zavést v České republice, že narazí u Evropské komise - tak zjevně zatím nenarazili u Evropské komise. Ano, je pravda, že to je vždycky něčím podmíněno, ať jsem zase objektivní, ale to, že Německo směřuje k tomu, že bude mít plyn pro velké podniky za 70 euro za megawatthodinu a elektřinu za 130 euro za megawatthodinu a že to pravděpodobně s Evropskou komisí dojednají v rámci toho takzvaného dočasného rámce, to znamená, vejdou se tam firmy, které mají vůči roku 2021 pokles provozního hospodářského výsledku před odpisy 40 %, je velmi pravděpodobné. Toto už mělo být připraveno i s námi. Neměli jsme hrát tu hru takovou, že tam to nedopadne, a měli jsme naopak těm Němcům pomoct v tom vyjednávání a pokusit se, aby to i pro naše firmy dopadlo, protože jestli to dopadne v Německu a nebude to u nás, budeme s tím mít obrovský problém, a musíte to stoprocentně vědět. Takže ještě jednou, pane ministře, velká výzva: Řešme stropy pro velké firmy, ať už to budeme říkat podle vzoru Německa, anebo podle toho, co umožní Evropská komise v rámci takzvaného dočasného rámce. Ono to pravděpodobně bude stejné.
Teď pojďme tedy k energetickému zákonu a odvodu z nadměrných příjmů. Totální zmatek, co se tady děje, zejména ve spojení s windfall tax. Samo o sobě, ať jsem zase objektivní - kdybyste, pane ministře, přišel jenom s tímhle řešením bez vazby na windfall tax, až na určité drobnosti bychom asi mohli říct, že to odpovídá tomu, co se připravovalo v rámci Evropské unie, a toho, jak bychom asi měli reagovat. Dokonce ani nebudu ten, kdo zde bude úplně fatálně kritizovat ten legislativní zmatek. Za prvé, nejsem k tomu příslušný, neumím to přesně posoudit, a objektivně říkám, že i my jsme posuzovali v rámci covidu nebo schvalovali celou řadu opatření a zákonů pod tlakem a ve zrychleném režimu. To nechť posoudí potom legislativci. Ale tím, jak se to všechno s prominutím smatlalo dohromady společně s windfall tax, nám z toho vzniká neskutečný zmatek, který logicky naráží na celou řadu právních bariér, a já jsem jenom zvědav, kdo si vezme odpovědnost za to, když to nakonec nedopadne. Víte, že jsme se o tom bavili na hospodářském výboru. Tam jste do značné míry říkal: Mě se na to tolik netažte, protože to je vše pod Legislativní radou vlády, ta mi na to dala štempl, já to můžu takhle pustit, tím pádem to pouštím ze zřetele. Ano, ale jste vláda, jednáte v rámci celku a já logicky budu chtít slyšet odpovědi i od pana ministra Šalomouna.
Takže, pane ministře Šalomoune, prosím o vysvětlení toho, jakým způsobem se vypořádáme s tím, že se jedná o zjevný rozpor s nařízením Evropské unie, podotýkám, že za předsednictví naší vlády. Vy jste tomu dali volný průběh v rámci Legislativní rady vlády, řekli jste, že to je bez problémů, alespoň takto tedy nám to bylo sděleno na hospodářském výboru panem ministrem, ačkoliv nařízení Evropské unie jasně říká, že to nařízení stanovuje dvě různá opatření, a předpokládá se, že se bude uplatňovat na různé subjekty a právě v kombinaci s windfall tax. Jinými slovy, windfall tax může zahrnovat odvětví surové ropy, zemního plynu a rafinace, v pořádku, a odvod z nadměrných příjmů, čili to, co řešíme teď, výrobce elektřiny. A já tedy se ptám představitele Legislativní rady vlády, jestli to, že to je všechno zahrnuto i pod windfall tax, je v pořádku, a proč tedy Legislativní rada vlády s tím nemá žádný problém. Pokud je to v pořádku, ano, prosím, přesvědčte nás o tom.
Úplně stejné je to s opatřením, které má být, myslím tím teď ten odvod z nadměrných zisků, platný do poloviny roku 2023. Úplně jasně to vyplývá z Evropské unie. Proč je to u nás až do konce roku 2023? A co se tedy bude dít, když subjekty od 30. 6., respektive od 1. 7. 2023 přestanou platit? Dále by mě zajímalo, pane ministře Šalomoune, jestli Komise může zahájit v tomhle případě řízení proti České republice. Abychom si rozuměli, to není nic proti tomu, že nechceme ty peníze od těch firem dostat. Já se jenom ptám, co nastane, když někdo ten právní spor, který podle mého názoru může dost pravděpodobně dopadnout v jeho prospěch, co nastane, když budeme mít nasbírány desítky miliard korun? Budou se vracet ty peníze? Nebudou se vracet? Takže opět dotaz na pana ministra Šalomouna. Pan ministr průmyslu to nebyl schopen nám vysvětlit, respektive hodil to na vás. (Reakce ministra Síkely.) Pane ministře, pane ministře, uklidněte se, prosím. Budete mít dostatek prostoru na to, abyste vystoupil. (Potlesk poslanců ANO 2011.) ***