(15.50 hodin)
(pokračuje Vladimír Balaš)
Pokud jde o převod ze mzdových prostředků do ONIV v současné době, to je samozřejmě převod prostředků, které nebyly vyčerpány, mzdových prostředků, a mohou samozřejmě nahradit chybějící prostředky, které ředitelé potřebují na nákup učebnic. Není to systémové, chápu to, ale zase budeme hledat určitě další možnosti, ale myslím si, že bez koncepční a systémové diskuse se asi nepohneme dál.
A ještě tady předtím zazněly příspěvky, které se týkaly vysokého školství. Pro mě školství je jeden systém. Když se vychýlí financování někde na jednom místě, tak se to projeví negativně na jiném. V současné době dochází k rozevírání nůžek mezi financováním regionálního a vysokého školství, takže hrozí, že nebude mít kdo učit, protože už teď utíkají asistenti z vysokých škol, zejména z pedagogických fakult, učit do středních škol, protože tam mají o 15 000 větší příjem. To je další věc, kterou musíme řešit, a budeme samozřejmě řešit i otázku třeba platů nebo stipendií pro studenty doktorského studia a další věci, které se týkají financování školství, a budu rád, když to budeme dělat společně.
A souhlasím s vámi naprosto v tom, že investovat do budoucnosti našich dětí a téhle republiky je to nejlepší, co můžeme udělat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní další přihlášený v obecné rozpravě je pan poslanec Julius Špičák, připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím.
Poslanec Julius Špičák: Dobrý den, vážená paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já se vyjádřím ke třem kapitolám, které jsou nějak mému srdci blízké. Pochopitelně začnu kapitolou, která se týká Ministerstva zdravotnictví.
Všichni, i laici, víme, že v podstatě zdravotnictví je - neboli říkáme tomu mantra - v podstatě rezort zcela zásadního významu, ve kterém jsou ohromné prostředky, a víme, že naprostá většina těchto prostředků pochází ze zdravotního pojištění, kde víme - byla kolem toho bouřlivá debata - došlo k redukci těchto prostředků v důsledku snížení plateb za státní pojištěnce o nějakých 14 miliard. Samo Ministerstvo zdravotnictví, tedy samotný rozpočet Ministerstva zdravotnictví, je zlomkový, nicméně v žádném případě zanedbatelný a v podstatě i v této položce došlo ke zcela zásadní redukci, která je nesrovnatelná s redukcí v oblasti dalších rezortů, k redukci přibližně z 22 miliard na 15 miliard. Musím říct, že závidím představitelům předchozích zde diskutovaných rezortů, že v rámci oněch rezortů probíhá jakási diskuse o prioritách, jakási diskuse o novém nastavení. Já vás musím ujistit, že v oblasti zdravotnictví žádná relevantní diskuse neprobíhá. Pro mě je tedy naprosto fascinující, když sleduji jednotlivé položky, že v podstatě se jedná o jakýsi vývoj na jedné straně, který vychází z jakýchsi tradic, na druhé straně mi to připomíná, jako když se tahají v podstatě z klobouku někde na pouti, aniž by to jakkoliv zohledňovalo jakékoliv analýzy a jakýkoliv vývoj priorit, to je pro mě naprosto fascinující. Dodám příklad. Výbor žádal ministra zdravotnictví písemně a zcela oficiálně o koncepci v oblasti pandemie, protože pandemie tady je, vyvíjí se, není zanedbatelná, zatěžuje rezort a něco stojí, organizační opatření a tak dále. My jsme nedostali koncepci, my jsme dostali zprávu o tom, co se konalo v posledních dvou letech. Je to pro mě naprosto neuvěřitelné a nemohu to označit jinak než v podstatě (jako) cynismus.
Pokud jde o jednotlivé položky, pro zajímavost - musím kvitovat s povděkem, že alespoň pokud jde o výzkum, objem prostředků neklesá, ale pokud jde o státní správu, v současném roce je to 2,544 miliardy, je zde pokles proti současnému roku o desítky procent. Pokud jde o zvláštní zdravotnická zařízení - financování zdravotního ústavu, zdravotní záchranná služba, provoz letadel, ÚZIS, Národní lékařská knihovna a tak dále, Agentura pro zdravotnický výzkum, její provoz - pokles z 8,4 miliardy na 2,4 miliardy. Já si vůbec neumím představit, jak tato zařízení budou fungovat.
Zdravotnické programy: pokles proti roku 2021 z 8,3 miliardy - tyto programy zahrnují boj proti AIDS, terminální stavy, vrozené vady, efekty a kvalita, dostupnost, zásadní problém, dostupnost péče v regionech - takže tady došlo k poklesu proti roku 2001 (2021?) z 8,3 miliardy na 5,4 miliardy.
Vyberu ještě z toho obsáhlého materiálu několik kuriozit nebo pozoruhodností. Jedna pozoruhodnost je, co se týká platů všech zaměstnanců rezortu, takže to když přepočítáte, tam je v podstatě určitý počet zaměstnanců, a když přepočítáte platy, tak vám vyjde, že průměrný plat na jeden měsíc je 41 000 korun, což v podstatě ani není těch 130 % požadovaných ve školství, a když se podíváte na platy, na mzdové náklady zaměstnanců příspěvkových organizací, průměrný plat je 36 000 měsíčně. To jsou podle mě neuvěřitelné cifry.
A dodám ještě několik kuriozit, které ukážou, s jakou pečlivostí byl materiál připravován. Takže ta kuriozita - navýšení počtu zaměstnanců na ústředním orgánu Ministerstva zdravotnictví o 12 navázaných na Chytrou karanténu. Proboha, co to dneska je, ta Chytrá karanténa? A další bod, který hned následuje, snížení počtu zaměstnanců KHS o 134 v souvislosti s Chytrou karanténou. Takže to jsou samozřejmě minoritní body, ale body, které zcela ilustrují, jakým způsobem se k rozpočtu přistoupilo.
Takže mohu konstatovat, že v podstatě ministerstvo, vedení rezortu, se nechalo obrat o obrovskou část rozpočtu, nesrovnatelnou s ostatními rezorty. Je to pro mě skutečně neuvěřitelné a já si neumím představit, jak se s tímto ten rezort vypořádá, a není ani náznak nějaké koncepce, jak by k tomu mohlo dojít.
Dále bych si dovolil ještě upozornit na dvě kapitoly samozřejmě značného významu, a je to Grantová agentura České republiky a Akademie věd. Grantová agentura České republiky je velmi specifický orgán a musím říci, že vhled do toho orgánu nemůže mít nikdo, kdo nepřišel do nějakého pravidelného kontaktu s touto institucí. Mně se tak naštěstí podařilo a seděl jsem v různých dozorčích, kontrolních, vědeckých orgánech po několik let. Jestli v tomto státě je něco dokonale konstituované, tak je to skutečně Grantová agentura České republiky, která v podstatě distribuuje prostředky na účelovou podporu základního výzkumu. O nutnosti pěstovat výzkum, o akcentu na tuto oblast, není patrně sporu a tady se podívejme, jak se vyvíjí financování, protože tady rozpočet v roce 2022 byl 4,67 miliardy a pro další léta je tady reálný pokles na 4,5 miliardy, který se neplánuje zvyšovat ani ve střednědobém výhledu, to znamená na léta 2024 a 2025. Při reálné inflaci, která dohromady za ty tři roky dosáhne nějakých 30 až 40 %, je to v podstatě naprosto likvidační a já si vůbec neumím představit, jak ta organizace na takovou redukci zareaguje. ***
