(15.40 hodin)
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji, že to zaznělo. Je to zaznamenáno, vnímám ten pohled, to vysvětlení, a už se k němu nechci vracet - a teď z toho nechci dělat interpelaci, ale patří to do téhle debaty. A mám, pane ministře, jeden jediný dotaz, prosbu o vysvětlení nebo dvě otázky. Za prvé, pokud jednáte s EIB o nějaké podobě memoranda, jaká je představa časové osy, jestli to bude ještě letos, leden, únor, kdy zhruba by mohlo být jasno? To je ad jedna.
A ad dva, ten vztah s Evropskou investiční bankou dopadne, tak kdo pak bude tím partnerem? Kdo si ten úvěr nebo tu půjčku bude půjčovat, jestli to budou jednotliví investoři, ŘSD, Správa železnic, nebo jestli to bude SFDI prostřednictvím (kterého) se pak bude financovat, anebo kolega Stanjura, který mi možná napovídá, tím na tu otázku odpovídá? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A odpověď jestli zazní na mikrofon - prosím, pan ministr.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Nechci jít do konkrétních detailů, ale v tuto chvíli jednání pokročila, takže na expertní úrovni už dochází k výměně informací o jednotlivých finančních projektech. Memorandum by mělo být uzavřeno ještě pochopitelně v letošním roce se základní konturou, výhledem a možná i konkrétní výší úrokové sazby a výhledem čerpání, včetně toho, že samozřejmě počítáme s tím, že možné nástroje právě EIB budeme využívat i v dalších letech. Partnerem pro EIB by bylo Ministerstvo financí s tím, že následně by finanční prostředky poskytovalo Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a ještě jedna faktická, ještě pan poslanec Milan Feranec. Prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, fakt nebudu zdržovat. To, co bylo řečeno, vlastně jenom se potvrzuje, že jenom jsme to trošku posunuli v čase, že to nakonec se stane součástí státního... Ono je to stejně součástí veřejného dluhu, jenom je to posunuté v čase. Ale respektuji to, jenom říkám, že trošku se vylepšil rozpočet pro rok 2023, anebo tedy skutečně se počítá s tím, že SFDI bude splácet ze svých příjmů, ale to je potom asi problém. A pokud to tam poskytne Ministerstvo financí, tak jednou jste to posunuli, že ne v roce 2023, ale 2024, 2025 nebo podle toho, jak se to nastaví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, a reakce pana ministra financí.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já bych očekával, že opozice ocení, že hledáme nové finanční nástroje. My samozřejmě v EIB nevyjednáváme pouze o potřebách rozpočtu roku 2023. Ten finanční rámec tady předložilo Ministerstvo dopravy, ne Ministerstvo financí, a konkrétně akce je na mnohem vyšší sumu. Musím říct, že zatím ta jednání probíhají velmi dobře, protože v této chvíli (je) Česká republika důvěryhodným partnerem Evropské investiční banky, a oni rádi poskytují velké úvěry, takže my se bavíme o úvěrech ve vyšších jednotkách miliard euro, ne pro příští rok, ale v střednědobém horizontu, zejména s důrazem na železniční dopravu. Já myslím, že to je logické, každý, kdo se někdy pohyboval... jak Evropa podporuje železniční nebo silniční dopravu, že je to v té železnici. A jedním z nástrojů, proč služeb využívají i jiné státy, že úrokové míry a podmínky splácení jsou výhodnější než běžné tržní podmínky. To je samozřejmá podmínka takového vztahu. Přece neuzavřeme smluvní vztah, ve kterém bychom dostali podmínky horší než při normální emisi státních dluhopisů. Ale tohle jsme říkali na začátku jednání otevřeně, my tam jednáme s panem ministrem spolu. Co se týče financí, on samozřejmě - on a jeho tým - jednají potom o konkrétních projektech bez účasti Ministerstva financí, ale základní rámce projednáváme jako oba dva ministři a vystupujeme tam za vládu jako za celek, za vládu České republiky. Takže já myslím, že je to dobře a že takový nástroj se nám může hodit nejenom v roce 2023, ale v příštích třech, čtyřech, pěti letech.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a faktické poznámky skončily. My se vracíme do obecné rozpravy k přihlášené paní poslankyni Janě Berkovcové a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, jak vyplývá z návrhu rozpočtu na rok 2023 v kapitole 333 Ministerstva školství, platy ve školství by měly v roce 2023 klesnout na úroveň roku 2019. Po letech, kdy se k učitelské profesi začali opět vracet lidé, kteří odešli kvůli nízkým platům, si myslím, že je to krok zpět. Upozorňuji, že se vláda v roce 2022 i 2023 vzdaluje od vlastního programového prohlášení, kde uvádí, že platy pedagogických pracovníků zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice. V roce 2023 mají ovšem platy pedagogů klesnout na 110 %, což je úroveň, které dosahovaly v roce 2019. Platy učitelů by měly v roce 2023 činit pouze 117 (%) průměrné mzdy v České republice. Učitelé se tedy platově vrátí o čtyři roky zpět na úroveň roku 2019, kdy to bylo 116 %. Pro učitele i pedagogické pracovníky byl platově nejlepším rokem rok 2021, kdy platy učitelů činily 126 % průměrné mzdy v České republice. V návrhu rozpočtu se zatím neodráží fixace platů na 130 % průměrné mzdy, platu v České republice, která bude vyplývat z novely školského zákona, pokud bude schválen.
V médiích i tady ve Sněmovně byla věnována velká pozornost nedostatečným financím škol na pomůcky a učebnice pro žáky, takzvané ONIV, a v roce 2023 mají být finance na ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol o 757 milionů nižší, než byly v roce 2021. V roce 2021 na ONIVy činily 3,5 miliardy korun, v roce 2022 už jen 2,5 miliardy korun, tedy to byl propad o miliardu, a návrh ONIVů na rok 2023 je 2,6 miliardy, což je navýšení o pouhých 200 milionů oproti letošnímu roku. Ale to nestačí, když školám chyběla miliarda. Porovnáme-li tedy částku ONIV 2023 oproti roku 2021, je tam propad 857 milionů korun. To znamená, že stejně jako v letošním roce budou ředitelé škol i v roce 2023 nuceni převádět finance určené na odměny kvalitních učitelů do ostatních neinvestičních výdajů. Jak mají potom ředitelé motivovat učitele, když odměny pro ty nejlepší se stále snižují? V letošním roce se snížení normativu ONIV promítlo v přepočtu na jednoho učitele částkou 11 489 korun, to je průměrná částka, kterou ředitelé základních škol musí letos převádět z platů do ONIV. Ostatní neinvestiční výdaje jsou důležitá položka, na které se rozhodně nevyplatí šetřit. Školy je potřebují na učebnice, na pomůcky, na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je však nelogické, že úhrada nemocenské jde rovněž z této položky místo z personálních nákladů.
Výdaje na školství jsou nejefektivnější investice, která má nejvyšší míru návratnosti, a šetřit na vzdělávání se nám nemusí do budoucna vyplatit. Je to šetření na nesprávném místě - na našich dětech a na budoucnosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a zareagovat s přednostním právem chce pan ministr školství. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Vladimír Balaš: Ano, děkuji, paní předsedající. V zásadě s vámi souhlasím, skutečně školství by sneslo mnohem víc prostředků. Otázka je, kde je vezmeme, a já budu rád, když budeme hledat společně. Pokud jde o průměrné mzdy, nechci zpochybňovat těch 110, uvádí se mezi 110 a 119. Není to, co bych si já představoval, a věřím, že jakmile to bude mandatorní výdaj, jakmile konečně projednáme zákon o pedagogických pracovnících - zatím jsme se nedostali k prvnímu čtení - tak to posuneme dál a mandatorní výdaj pro stát by to měl být od roku 2014 (správně 2024). Takže doufejme, že to vyjde. Samozřejmě že to zatíží rozpočet o dalších řekněme 40 miliard navíc, takže na mzdy už nebude třeba dávat jenom asi 130 miliard jako je to letos, ale bude to 170, možná 180 podle toho, jaký bude průměrný plat.
Chápu, že ředitelé škol potřebují celou řadu prostředků, které se platí z ONIV, a naprosto s vámi souhlasím s tím, že nedává smysl, aby se z toho platilo nemocenské, nebo ta část, tedy ten příplatek, který školy musí platit. Takže bych rád dokonce inicioval nějakou koncepční debatu na to téma, abychom si řekli, co budeme z ONIV platit, jakým způsobem. ***
