(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v dnešním programu, prosím předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky volby.
Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, a tak, jak bylo domluveno v tento čas, přednesu výsledek té jedné volby, kterou dnes Sněmovna provedla. Byla to volba zástupce veřejného ochránce práv.
Bylo vydáno 168 hlasovacích lístků, stejný počet byl i odevzdán, takže neodevzdaných hlasovacích lístků je 0. Volby se tedy zúčastnilo 160 poslanců a poslankyň, kvorum nutné pro zvolení bylo 81. Pan Zdeněk Koudelka získal 57 hlasů, pan Petr Scholz 3 hlasy a pan Vít Alexander Schorm získal 82 hlasů. Konstatuji tedy, že pan Vít Alexander Schorm byl v prvním kole volby zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, a tímto momentem volba končí.
Zároveň ještě doplním, že zvolený kandidát se může ujmout své funkce, je to šestileté funkční období, dnem složení slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny, a tento slib musí proběhnout do 10 dnů od tohoto momentu. Takže děkuji za pozornost, to je výsledek té volby.
A ještě doplním za volební komisi druhou informaci pro předsedy poslaneckých klubů. My jsme již delší dobu za volební komisi měli vyhlášenou lhůtu pro nové nominace do Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, je to na dva členy tohoto úřadu a zároveň na předsedu tohoto úřadu. Lhůta byla původně do tohoto pátku, ale vzhledem k tomu, že kluby se zatím nestačily připravit, jsem byl požádán, abych ze své pozice předsedy komise tu lhůtu posunul, čímž takto činím v tuto chvíli a prodlužuji tuto lhůtu do pátku 4. listopadu do 11 hodin. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Čili jsme se vypořádali s bodem 123 a zvolili jsme nového zástupce veřejného ochránce práv.
Než budeme pokračovat v projednávání bodu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023, sněmovní tisk 315, prvé čtení, přečtu omluvy. Omlouvá se Věra Adámková od 14.15 do 17 hodin ze zdravotních důvodů, Romana Fischerová od 14.30 ze zdravotních důvodů, pak se omlouvá pan poslanec Ivo Vondrák od 15.30 z pracovních důvodů. Toliko tedy omluvy.
A nyní bychom tedy pokračovali v projednávání bodu
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2023
/sněmovní tisk 315/ - prvé čtení
Byl přerušen v rozpravě pan poslanec Karel Rais. Máte, pane poslanče, slovo, prosím, a připraví se pan poslanec Richter.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem v podstatě před přestávkou řekl, že průměrné výdaje na školství v rámci EU, že se pohybují kolem 5 %, zatímco tady v tomto našem rozpočtu v kapitole 333, Ministerstvo školství, asi 3,45, asi 3,5 %, čili že je to relativně ve srovnání s evropskými zeměmi jako spíš nižší rozpočet.
A pak jsem říkal, že se chci věnovat některým vybraným problémům tady z toho rozpočtu. Jednak je to tradiční nárůst platů pro pedagogické pracovníky regionálního školství. Za rok 2022 je celkem zřejmé, že nebyl ten nárůst realizován v plné výši podle vládního prohlášení, a podle toho, co jsem říkal nebo ukazoval - citoval jsem výsledky práce Münicha a Sojky - kdy je předpoklad, že asi plněn nebude ani tady podle rozpočtu 2023, ale to uvidíme. V každém případě v roce 2023 dojde ke zvyšování disproporcí ve vývoji odměňování, a to mzdy porostou dále, v regionálním školství rychleji než ve vysokém školství - na to je poukazováno i v tom samotném materiálu, a na tyto chybějící prostředky v rámci rezortu Ministerstva školství nebo vysokých škol upozorňují i rektoři dopisem panu ministrovi ze dne 13. září 2022. V této souvislosti zejména se skokovým nárůstem provozních nákladů na vysoké školy chybějící nárůst činí asi 2 650 000 000. Nárůst nákladů, které souvisí i s pokrytím cen energií, je odhadován rektory na 1 700 000 000, což v rozpočtu chybí. Také tam je částka 800 milionů korun, čili je tam jakýsi nekrytý ten požadavek.
Co se týká oblasti vědy, výzkumu a inovací, rozpočet rektorů byl v podstatě odhadnut na částku 762 milionů korun a do rozpočtu je vložena částka 266 milionů korun, což samozřejmě požadavky rektorů nekryje, týká se to vysokých škol. Pak dále je potřeba ještě se bavit o provozních nákladech, které v souvislosti se skokem v energii v oblasti infrastruktury, vědeckovýzkumných center mezinárodních, jako je Laserové centrum, CEITEC, to také může být problém. Rektoři poukazují - a osobně se s nimi ztotožňuji v tom, že na úpravu výdajů u střednědobého rozpočtového rámce pro oblast vysokého školství na roky 2024 a 2025 v podstatě vlastně tam není o tom hovořeno. A myslím si, že je potřeba, aby podíl HDP byl kolem těch 0,55 %, tak jak je dobrým zvykem v Evropské unii. Čili to mně vadí na rozpočtech i na rok 2022, to bylo stejné, že tam vlastně chyběl střednědobý rámec.
Pokud se věnuji detailům ještě, byl jsem překvapený například odstraněním dotace na činnost české vědecké instituce, která má mimořádně velké mezinárodní renomé, a tou je Český archeologický ústav, kterému byl snížen výdaj na provoz o 25 milionů korun. Vím, že nejsou interpelace nebo že není doba interpelace, ale myslím si, že by bylo možná vhodné, aby se k tomuto snížení třeba v budoucnu v druhém čtení pan ministr vyjádřil. To si myslím, že to může být likvidační, nebo to mám jenom z médií, že to může být likvidační pro tento úřad.
Z dalších problémových detailů bych zdůraznil problém navrženého rozpočtu ONIV na rok 2023 pro regionální školství, kdy opět dochází k podhodnocení té částky, tam je to 2 630 000 000. Snižovali jsme tento rozpočet už na rok 2022, takže tam dochází neustále k snižování ostatních neinvestičních nákladů pro regionální školství, a toto je jeden z mála manažerských nástrojů, kterým ředitel ovlivňuje výsledky a chod školy. Toto i z části jsou samozřejmě semimandatorní povahy, protože z toho se platí nemocenská pro učitele, ale přesto je tam prostor na to, aby ředitel mohl nakupovat pomůcky a další záležitosti pro školy, a už podruhé za dobu existence této vlády vlastně ONIV byl snižován.
Samozřejmě v rozpočtu lze nalézt i řadu pozitivních prvků. Osobně tam považuji za pozitivní, že je tam podpora studijních programů pro lékaře, nelékařské profese, vybrané technické odborníky, čili je tam jakýsi strategický pohled aspoň trochu vidět. Ale když se na to podívám celkově, pokles výdajů na školství vzhledem k HDP je vcelku nedostatečný (?) a je zde reálné, naprosto reálné nebezpečí, že finanční deficit se odrazí v kvalitě školství na všech úrovních. Děkuji vám za pozornost. ***
