(10.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
V takovéto situaci český stát nikdy předtím nebyl, moderní český stát takovýmto výzvám nečelil, a přesto se nám daří všechny tyto problémy řešit, a navíc - a to je důležité - při řešení těchto problémů ještě jsme schopni investovat do strategických oblastí. A daří se nám to, znovu to tady připomínám, i díky našim odpovědným zásahům do letošního rozpočtu na přelomu roku, tedy ještě před válkou, kdy jsme si pro to všechno vytvořili podmínky.
Mantinely nebo limity příjmové a výdajové strany rozpočtu jsou tedy jasné, jsou dány těmito věcmi, o kterých tady hovořím, prostor pro řešení je nebývale úzký, a navíc je zatížen také vysokou mírou, obrovskou mírou nejistoty. To všichni chápeme a není potřeba kolem toho chodit. Je tu obrovská míra nejistoty. Následky ruské agrese, bezpečnostní, humanitární opatření, energetická krize, nerovnováha na globálním trhu, to jsou všechno faktory, kterým musíme čelit, které musíme zohledňovat při svém rozhodování a které bohužel, a to si také musíme přiznat, nezmizí rychle. Nic z toho nezmizí rychle.
S těmito východisky jsme připravovali rozpočet pro letošní rok a v těchto mantinelech a s těmito východisky jsme také připravovali a sestavili rozpočet pro rok 2023. Je to tedy rozpočet válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech.
Mezi našimi hlavními rozpočtovými prioritami pro rok 2023 zůstávají obrana, investice, investice do dopravní infrastruktury, investice do vzdělávání. To ostatně odpovídá programovému prohlášení naší vlády. V klidnějších časech bychom se těmto věcem mohli věnovat hlouběji, mohli bychom jít ještě dál, protože podinvestování těchto strategických oblastí, dlouhodobé podinvestování, zbytečně snižuje potenciál naší země.
Protože však Evropa čelí energetické válce, musí vláda počítat ještě s jednou mimořádnou prioritou, a pan ministr Stanjura tady o ní mluvil. Vedle těch priorit, které jsem tady zmínil, je tu ještě jedna mimořádná priorita, a to je rozsáhlá pomoc lidem a firmám, aby se dokázali vyrovnat s nárůstem cen energií. Tato pomoc je velmi významnou, ne-li v některých aspektech nejvýznamnější položkou v našem rozpočtu. V příštím roce na ni vyhradíme nějakých 200 miliard korun a z toho asi polovina půjde na zastropování vysokých cen energií. Další desítky miliard jdou do valorizace důchodů, odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje, příspěvek na bydlení a další věci, které jsme připravili, abychom tuto prioritu, tuto aktuální prioritu, mohli naplnit. Těchto 200 miliard pomůže lidem a firmám překonat existenční problémy, které způsobila ruská agrese, dá jim jistotu, a to je důležité, dá jim jistotu, že je drahé energie nebudou ohrožovat více, než je nezbytně nutné.
Dámy a pánové, přesto, co říkám, a přes tuto prioritu se nevzdáváme našich vizí a dále investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prosperitu, a to je také důležité, nesmíme na to zapomenout ani v této těžké chvíli, česká vláda na to nezapomíná a promítá se to i do tohoto rozpočtu. Tedy investujeme do oblastí, které nám dlouhodobě přinesou prioritu (prosperitu?). Já tady zmíním některé z nich. Počítáme s navýšením rozpočtu Ministerstva školství o 17 miliard korun. To jsou peníze, které jsou důležité a možná i nutné pro zachování kvality školství, vědy a výzkumu. Výdaje na výzkum a inovace dosáhnou téměř 50 miliard, což je navzdory krizi nejvyšší částka v historii, zejména v oblasti národních zdrojů, kde ten nárůst je skoro o miliardu. Naší prioritou zůstávají také investice do dopravní infrastruktury, do budování dálnic, silnic, železnic a do modernizace těch stávajících. Rozpočet Ministerstva dopravy jsme proto zvýšili o 30 miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude pracovat s rekordními 150 miliardami korun, a ať už jste sem přijeli dnes nebo včera, určitě chápete, že toto jsou dobře vynaložené peníze, a hlavně že to jsou peníze, které jsou naprosto nutné.
Vzhledem k aktuálním bezpečnostním výzvám i kvůli našim závazkům, ale především vzhledem k našim aktuálním bezpečnostním výzvám navyšujeme výdaje na obranu. Ministerstvo obrany může počítat s výdaji ve výši téměř 112 miliard korun, což znamená nárůst oproti letošku o téměř 23 miliard. Podíl výdajů na obranu k HDP tak dosáhne 1,5 % hrubého domácího produktu, a to znamená, že jsme udělali důležitý krok a další budou následovat, abychom se v příštích letech velmi rychle přiblížili k dlouhodobě slibovaným 2 %. A už to, co děláme v letošním roce, nám samozřejmě umožní investovat do vojáků, ale také to přináší možnost nákupů vojenské techniky, i těch, které se tady léta odkládaly, ale teď už si to prostě vzhledem k bezpečnostní situaci nemůžeme dovolit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že je jasně vidět, že výdaje jednotlivých kapitol, které jsme připravili, jsou opodstatněné. Investujeme do strategických oblastí, které jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti našich občanů, ale investujeme také do strategických oblastí, které zajistí to, že se naše země bude úspěšně rozvíjet a že nebudeme zaostávat za evropskou a světovou konkurencí.
Navzdory komplexním výzvám, o kterých jsem tady mluvil, se nám podařilo dosáhnout toho, že rozpočet tak, jak jsme ho připravili a jak ho tady předkládáme, nepřináší dramatické zatížení naší ekonomiky, to bych chtěl tady také zdůraznit. Dokonce přináší zmírnění nebo mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů ve srovnání se situací posledních let, ať to srovnáváme s roky, kdy probíhala ekonomická konjunktura, měli jsme dostatek levné energie a v Evropě nebyla válka, tedy i ve srovnání s těmito roky rozpočet, jak jsme ho připravili, nejenže nepřináší dramatické zatížení ekonomiky, ale dokonce mírné zlepšení řady podstatných ukazatelů.
Pro ilustraci uvedu jenom několik příkladů. Složená daňová kvóta dosahuje výše 34,5 %, tedy i po zahrnutí mimořádných opatření - válečná daň windfall tax a odvod z nadměrných příjmů z výroby elektřiny - bude na úrovni roku 2018. Snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na rozpočtu, to je také důležité, a uvědomme si, co to znamená a jak je obtížné to udělat, a přesto toho v tomto rozpočtu dosahujeme. Zatímco v roce 2023 budou mandatorní výdaje tvořit 53,8 % výdajů, v letošním roce to bylo 54,6 a v roce 2018 - schválně srovnávám s lety konjunktury před covidem - to bylo přitom 55 %, tedy snižujeme podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů. A - a to je důležité a myslím, že to je velmi pozitivní zpráva a jsem na to hrdý jako předseda této vlády - dosáhli jsme rekordu, pokud jde o investiční nebo kapitálové výdaje. I bez započítání unijních zdrojů přesáhnou částku 127 miliard korun, s penězi z EU je to dokonce 202 miliardy korun. Když to zase srovnáme s předcházejícím obdobím, v roce 2018 tvořily kapitálové výdaje 116 miliard korun a o rok dříve dokonce jen 81 miliard. Tak se to má v tomto rozpočtu s investicemi a myslím si, že z hlediska budoucnosti České republiky a odpovědnosti k této budoucnosti je toto mimořádně důležité a je to něco, co tady chci a musím připomenout. ***
