(10.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
A tak, jak jsem tady ukázal, že rozpočet i v těchto složitých podmínkách - i se všemi výzvami, aktuálními problémy - nezhoršuje, ale naopak zlepšuje základní ekonomické parametry, a je to výsledkem promyšleného přístupu k přípravě rozpočtu, tak podobně promyšlený přístup uplatňujeme i v dalších oblastech, i z hlediska toho, co je teď diskutováno v médiích, a to je počet státních zaměstnanců. Opoziční strany a média, a je to samozřejmě v pořádku, nám připomínají, že jsme slíbili snížit počty úředníků o 13 % a proti tomu staví současné zvyšování počtu státních zaměstnanců, kterých přijmeme necelých 8 000. Ale musíme si říct, abychom ta čísla interpretovali správně, jací zaměstnanci to jsou. Jsou to úředníci? No, nejsou to úředníci. Počty zaměstnanců se zvyšují pouze v některých prioritních oblastech a více než polovina z nich jsou učitelé a další zaměstnanci škol. A tady logicky reagujeme na nástup silnějších ročníků, na řadě míst se staví nové školy, je jasné, že tam někdo musí učit, a to se odráží v těchto číslech. Další třetinu těch nově přijatých zaměstnanců tvoří vojáci, policisté, hasiči, záchranáři a ostatní profese, které se starají o naši vnější a vnitřní bezpečnost, a tyto požadavky vyplývají jak z aktuální bezpečnostní situace, tak z toho, že v této oblasti jsme dlouho nedělali ty kroky, které jsme měli dělat. Úředníků je v tom počtu skutečně velmi málo, asi tak každý desátý. Navíc jsou to z velké části lidé, kteří pomáhají s řešením současných krizí, například se starají o bezproblémová azylová řízení válečných uprchlíků, ale řeší i jiné důležité výzvy, jako je třeba nelegální migrace. Mezi těmi úředníky není určitě nikdo, koho jsme přijali proto, abychom mu nebo někomu jinému udělali radost. Všichni ti lidé řeší zvládání krize nebo řeší nějaký problém, který jsme zdědili. Ale - a to je nejpodstatnější - na rozdíl od počtu státních zaměstnanců, když sečteme počty nově přijatých a propuštěných státních úředníků, nám vyjde, že jejich počet skutečně poklesl. Ano, v tuto chvíli to není těch slibovaných 13 %, ale i na toto číslo se dostaneme - máme ještě čas do konce volebního období - i na toto číslo se dostaneme, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy. Tedy počty úředníků nerostou, počty úředníků, když sečteme nově přijaté a sečteme propuštěné státní úředníky, počty úředníků naopak mírně klesají. Netajím se tím, že to není tak rychlé a tak důsledné, jak bychom si přáli, je to dáno situací, ale dosáhneme těch slibovaných 13 %, jakmile se nám podaří vyřešit aktuální problémy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naše vláda Sněmovně předkládá návrh rozpočtu, který, jak už to zmínil pan ministr Stanjura, pracuje s celkovými výdaji ve výši 2 223 miliard korun, vůči nim staví celkové příjmy ve výši 1 928 miliard korun. Předpokládaný schodek tak dosahuje výše 295 miliard korun, oproti schodku v letošním krizovém roce je to o 80 miliard korun méně. Jednou z hlavních příčin relativně vysokého deficitu jsou rostoucí výdaje na důchody, které jsou samozřejmě taženy vysokou inflací, především vysokou inflací. Ale co je důležité? My tu inflaci seniorům tímto způsobem plně kompenzujeme, mimochodem jako jediné skupině obyvatel. Ano, jsou to zákonné valorizace, ale na ty musíme mít peníze, musíme je vyčlenit ve státním rozpočtu a jako jediné skupině obyvatel právě seniorům v penzi kompenzujeme vysokou inflaci. Co to ale znamená? Znamená to nárůst výdajů na důchodové pojištění ve výši 81 miliard korun proti letošnímu plánu. Já myslím, že nikdo se tady v Poslanecké sněmovně nenajde, kdo by chtěl snižovat výdaje právě v této oblasti.
Netajím se tím, že schodek rozpočtu je vyšší, než bych si přál, než bych si představoval, ale vzhledem k situaci, jak jsem vám ji tady i připomenul nebo načetl, vzhledem k situaci je to pochopitelný krok a nutná věc. Jsou před námi mimořádné výdaje - ty mimořádné výdaje řešíme pomocí zvláštních krátkodobých a mimořádných nástrojů. O jednom z těch nástrojů jsme tady včera diskutovali velmi důkladně, a to je zdanění mimořádných zisků některých firem. Ano, to je mimořádný nástroj, který se chystáme použít. Na druhé straně, a to je dobrá zpráva pro občany a dobrá zpráva pro firmy, i v této těžké situaci běžné daně nezvyšujeme. My nikdy nepřestaneme usilovat o stát, který slouží občanům, který komunikuje s občany a sám se sebou prostřednictvím moderních technologií a který hospodaří efektivně s penězi občanů. Chytřejší správa země, to je něco, na čem pracujeme a na čem pracujeme i v tomto období, bude znamenat postupné rušení zastaralých agend a s nimi i další snižování počtu úředníků a ušetřené výdaje.
Ale každá vláda, a platí to samozřejmě i pro naši vládu, musí prioritně řešit aktuální problémy. Jsme uprostřed největší krize v Evropě od druhé světové války, tempo nutných krizových opatření je naprosto nemilosrdné a my nemáme ten luxus, abychom se mohli zastavit, vydýchat se, v klidu se rozmyslet, co budeme dělat dál. Takový luxus prostě nemáme, my můžeme nanejvýš zvolnit a promyslet nutná řešení za běhu, aby se nám podařilo rychle vyřešit existenční výzvy, a zároveň, a to my děláme a odráží se to i v tomto rozpočtu, vedle řešení aktuálních výzev nesmíme ztratit ze zřetele nebo ztratit z očí naše dlouhodobé cíle.
Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, právě pro to všechno bych chtěl na závěr naprosto zřetelně a s veškerou odpovědností říct, že tato vláda se v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který jsme slíbili voličům a který jsme slíbili i v této Sněmovně, a to je snižování dluhu a celková konsolidace státních financí. Jak už jsem uvedl ve svém vystoupení, tyto plány jsme byli nuceni posunout, odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak začít nárůst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit. Zdravý, nezadlužený, efektivně fungující stát zůstává naším hlavním cílem a jednoznačně za vládu říkám: je to náš hlavní cíl, ke kterému přikročíme, zásadně přikročíme ještě v průběhu tohoto funkčního období.
Dámy a pánové, předložený rozpočet na příští rok je tedy výsledkem doslova krizového managementu. Představujeme rozpočet, který České republice zajistí bezpečí i nutné investice a našim občanům nadstandardní pomoc. Umožní nám překlenout nejhorší fáze krize, abychom brzy mohli pokračovat v nezbytných reformách, a já proto věřím, že se s tímto návrhem ztotožníte. Děkuji vám. (Potlesk poslanců z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, děkuji předsedovi vlády, a vzhledem k tomu, že paní předsedkyně Poslanecké sněmovny předložený návrh zákona přikázala k projednání rozpočtovému výboru, jednalo se o rozhodnutí předsedkyně pod číslem 42. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 315/1, tak nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Josef Bernard. Máte slovo. ***
